Avatar

Offline epos pro generaci online- se skvostnými ručními ilustracemi, psaný obrovským mainstreamovým fontem. Vůbec nevadí, že jde o masový/lidový spektákl, postrádám ale údiv, tajemství, skryté filozofické podhoubí či palčivé existenciální otázky. Nalézáme se v omamném, perfektně vysoustruženém světě modelových postav s přehledně umístěnými odkazy, aby je pochopil sebejednodušší divák (aVATAr působí jako ekologicko-protiválečná antikolonizační pohádka, zatímco téma paralely vztahu dvojče-dvojče, člověk-avatar, úskalí virtuální existence, proměnlivost identity a její slupky v zásadě mine, což je škoda), ale polopatické a v každé minutě předvídatelné převyprávění nejlepších filmů vašeho života je pro mě málo, nedá se zkrátka číst na víc způsobů. I když má subgeniální modrozelený obal a revoluční-totiž přirozené a nenásilné, podřízené filmu- použití 3D. Král světa je nahý, ale jeho poddaní mu aplaudují. 70% (15.12.2009)

Ultra-mainstreamové dobrodružstvo pre celú rodinu. Do technicky orgastického hávu zabalené, cameronovsky sebavedomým motorom poháňané dejové megaklišé, ktoré ničím neprekvapí. Jimove filmy, ak nešlo práve o komédiu (True Lies), obsahovali vedľa technickej brilantnosti vždy i istý existenciálny presah na zamyslenie. Hoci iba v náznaku. Disponovali nápadmi, na ktorých ostatní filmári stavali svoje svety. Avatar nič také neobsahuje a v zamýšľaní sa začína a končí pri prvoplánovej ekologickej agitke. Je to prvý film Jamesa Camerona poskladaný výhradne z už videných vecí (či už uňho alebo inde), ktoré akurát servíruje v ešte vypiplanejšom a nádhernejšom obale. Každý záber, káždý strih, každý tón soundtracku Jamesa Hornera prispieva k absolútnej dokonalosti výsledného tvaru. Ale čo z toho, keď vieme čo sa stane za desať minút? (15.12.2009)

S odstupem času a po uklidnění všech vln, které se s tímhle fenoménem rozvířili, můžu konečně napsat pár slov. Upřímně je mi u mé sedací partie celá hysterie kolem průlomového filmu. Nevidím nic, co by doslova válcovalo ostatní filmy, je to snímek jako každý jiný, jen více barevnější. Co si budeme povídat, nebýt toho krásného nápadu s 3D, kde by Avatar byl? Nic ovšem nemění na tom, že právě to 3D odvedlo největší práci. Ano, pocit oproštění se od kino sedaček a opravdu se „procházet“ tou krásnou Pandorou, proletět se na drakovi a zdřít se s Avatarem, je zážitek, který se jen tak nezažije, ale je spousta skvělých filmů, který podobný zážitek utvoří svým příběhem, který Avatar zas tak úžasný nemá. Na někoho to nefunguje, na jiné ano, škatulkuju se mezi ně. Za ten pocit děkuji, ale co teď pane Camerone? (10.08.2010)

Já těch sci-fi filmů mnoho neviděla, ale i tak za sebe snad poprvé píši, že jsem viděla něco úchvatného. Nemluvím ani tak o scénáři, jako o dechberoucím vizuálu, efektech, kde mně nejen padala brada, ale oči přebíhaly nad tou nádherou a tricích. A je to poprvé, kdy bych chtěla být u zrodu takového filmu. Jamesi u mě jsi rozhodně zabodoval a to jsem skoro 80 000 místě na ČSFD, kdo to už viděl, takže to není pro Tebe nic nového pod sluncem. Filmová výzva 2016 (06.01.2016)

Akira Kurosawa: "Jde-li nám pouze o to, jak něco sdělit, aniž bychom něco chtěli říct, tak i způsob, jakým to říkáme, bude k ničemu. Technika existuje pouze na podporu režisérových záměrů. Jestliže se tvůrce opírá výhradně o techniku, jeho původní myšlenky zaniknou. Technika nezvyšuje režisérovu imaginaci, ale omezuje ho. Technika sama o sobě, aby podpořila svou váhu, má vždy tendenci drtit základní ideu, která by měla naopak vždy převažovat." (09.02.2010)