poster

Těžká Barbora (divadelní záznam)

Komedie

Československo, 1960, 127 min

  • RHK
    ****

    Vlastní hra Těžká Barbora o poprasku způsobeném objevením děla v Eidamu už poněkud vyčpěla a lze ji brát hlavně jako komedii o místní Eidamské smetánce tolik podobné našim politikům a zastupitelům. S výbornou Ježkovou hudbou k tomu. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=t11JZ9JpcOQ . Ovšem v daném představení Divadla ABC je vlastní hra upozaděna a v popředí jsou geniální forbíny dvou klaunů mistra Wericha a pana Horníčka věnované aktuálním otázkám. A kdykoliv obzvláště Werich otevře pusu, vypadne klenot. Ukázky z forbín: http://www.youtube.com/watch?v=w7oDs9SRMrg&feature=related a http://www.youtube.com/watch?v=E0ZI_6DlD2o&feature=related a http://www.youtube.com/watch?v=2Ra0mIl46dM&feature=related(17.9.2009)

  • Fingon
    *****

    Horníček s Werrichem se na poslední forbíně poněkud "zapomněli" a tak nějak hru nedohráli...(11.3.2007)

  • CheGuevara
    ***

    Tato hra svým příběhem rozhodně nevyniká. Děj je spíše na vedlejší kolejí a tvoří své oslí můstky pro vtipy ústřední dvojice. To samé by se dalo říci i o ostatních postavách. O psychologii figurek nemůže být ani řeč, zejména postava učitele je pro ostudu celé hře, ovšem jelikož se jedná o satirickou frašku můžeme jim tento nedostatek odpustit. Jenže v této úloze také místy selhává, a to zejména když není na scéně ústřední dvojice klaunů. Dialogy se matně pokoušejí o vtip a v celku, tedy kromě skvělého Kostelky (v úloze starosty) a místního sýraře (jeho opakování „Můj Eidam je ovšem nejlepší“ prostě úsměv vyloudí) či dokonalého zámeckého pána, se jim to nedaří. Veškeré tyto pokusy končí v křeči a ne v gagu, jak by původně měly. Zato scény s Janem Werichem a Horníčkem jsou neodolatelné. Hýří svou klaunskou energií a svou pověstnou hrou se slovy. Je tedy pravdou, že v některých částech Horníček nestačí svému hereckému kolegovi a začíná přehrávat a taky jeho gesty se divák za chvíli přejí, ovšem tyto scény jsou klenoty celého představení. Mám dokonce někdy pocit, že tyto forbíny jsou nejlepší částí celé hry. Divák je postupně čím dál více natěšen na slibné klaunské a eskapádní finále ve stylu amerických grotesek, o to více je poté zklamán. Nejenže se mu dostane mravoučného kázání o důležitosti kolektivizace a socializace, což je celkem ostudné vzhledem k historii autorů, ale dokonce se příběh vůbec neuzavře. To prostě nemá konec. Toto zvrhnutí v agitku je snad nejostudnější částí celé hry, na druhou stranu musíme obdivovat Wericha a Horníčka, kteří navzdory politickému prostředí dělají skryté (mnohdy dokonce otevřeně) narážky na režim. Divák musí i místy žasnout, že jim to vůbec prošlo. Bylo by ovšem chybou vše shodit na všudypřítomnou cenzuru, toto dílo bylo politicky líbivé a svezlo se na vlně sociální nespravedlnosti již v době svého vzniku. Sečteno, podtrženo poválečná verze je pouze slabý průměrný kousek – tři hvězdičky- , který vyzdvihuje z řad podprůměru samotný Jan Werich, zatímco Horníček nedokáže nahradit Voskovce. Meziválečná verze byla podle mě lepší, i když to už asi nikdy nesrovnám, že?(11.3.2007)

  • - Původně ve hře vystupoval i Vladimír Menšík, které ho si vybral sám Jan Werich, avšak po premiéře – jak bylo jeho dobrým zvykem - hojně oslavoval a zaspal první reprízu, což ho stálo okamžitou výpověď. (Olík)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace