Vojáček a dračí princezna

Scénárista Miloň Čepelka použil předlohu francouzské pohádky Charlese Deulina, která ale ve své podstatě a některých situacích nápadně připomíná Tři veterány. Třeba v úskočnosti a chamtivosti princezny Ludoviny, které místo velkého nosu narostou rohy. Libuška Šafránková v dvojroli rybářky Čírky a princezny Ludoviny má skvělé charisma a vtipnými dialogy jen hýří - "Jestli se vychloubáš, budeš o hlavu kratší. Při tvé výšce to bude tragédie". (13.02.2019)

Kulisová pohádka, která sice nevypadá tak levně, jak spousta jejích bratříčků, ale těžce pokulhává ve scénáři. Hlavní hrdina, bývalý voják Králíček, sice vysvobodí princeznu zakletou do dračí podoby, ale nikde není vysvětleno, proč je princezna zakletá a také proč je tak zlá. Když pak Králíček princeznu za její zlobu potrestá a následně ji zase vysvobodí, vůbec se děj nevrátí k dalším nešťastníkům, kteří díky princeznině zlé povaze mají rohy. Tak vlastně zlo v této pohádce není nijak zásadně potrestáno, nemluvě o podvodníkovi královi, kterému se děj také vůbec nevěnuje. A další otázkou je, proč autoři nechali Libušku Šafránkovou hrát dvojroli, aniž by to mělo nějaký dějový smysl. Velká škoda pro Ladislava Mrkvičku, který předvádí velice dobrý herecký výkon, že tato dějově velmi slabá pohádka rozhodně nepatří k tomu lepšímu, co v rámci televizní pohádkové tvorby v osmdesátých letech vzniklo. (05.08.2014)

Od zasloužilého Cimrmana Miloně Čepelky, který je autorem scénáře jsem čekal trošku zajímavější kousek, ale možná je to "suchou" studiovou verzí a jakousi ohraností motivů z lépe zpracovaných pohádek ze stejné doby. Např. strom, který dělá rohy, vs. strom, který dělá velký nos z Tří veteránů, dvojrole Libuše Šafránkové v Třetím princi nebo cestovní plášť z Arabely. I toho Mrkvičku, který je nejdřív namyšlený a pak dostane rozum už jsem za poslední dobu viděl asi ve třetí pohádce. (23.06.2013)

Králíček se po vzoru Samsona dopouští stále stejné chyby, když opakovaně podléhá slovům ženy. Polehčující okolností mu může být to, že si Šafránková roli úskočné, mazané a zlé princezny vyloženě užívá a doslova klame tělem, tak, že nizozemské princezně musí člověk její podlost i odpustit :). Na televizní pohádku docela nadprůměrné dialogy. Mimochodem ústřední pár si své role tak trochu zopakoval o deset let později v inscenaci ze života bajkáře Ezopa Královský život otroka. "Může dcera nizozemského krále obyčejného vojáka okrádat?" - "Může! Král a jeho rodina můžou všecko!" (22.05.2016)

Od kovaného cimrmanologa bych čekal podstatně humornější kousek. Zápas Králíčka s meči za mříží připomínal baletní impresionistickou představu blouznícího mezulána. Libuška Šafránková byla výborná, za to Ladislav Mrkvička to trochu přeháněl s nadšením, ale protože je to výborný herec, tak předpokládám, že to je režijní nedokonalostí. Ty zahraniční pohádky nám nikdy nešly. Ono taky tvrdit, že jsme u moře rozhozením sítí a šuměním moře moc je tak trochu ohrané. Ani jsem netušil, že právě dle předlohy Charlese Deulina napsal Werich Tři veterány. Jenže tahle pohádka disponuje pouze studiovým provedením a průměrnými kostýmy. Ani ty nebyly zcela dotaženy. Když si Libuška Šafránková sundává šátek z rohů, ty se třepou jako sulc. A právě Libuši moc často nevidíme hrát mrchy. Ve dvojroli už vůbec ne. (12.05.2020)