Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?

Bezpochyby krásný svět. Vše, co jste kdy viděli zaprášené na vaší půdě v tomto filmu ožívá a prožívá své kouzelné příběhy plné fantazie. Ačkoliv na první pohled se může zdát, že to je pouhá vykrádačka Toy Story nebo, že autor nepřichází s ničím originálním, opak je pravdou. Jiří Barta přichází s hračkami pěknými, malými, prapodivnými i ošklivými. Všichni mají své místo mezi tím vším harampádím. Díky propojení animace a nenápadným digitálním trikům se můžeme nechat unášet tím, jak se igelit promění v moře, křídou nakreslené čáry v koleje nebo vysavač v letadlo. Vše spoléhá na divákovu imaginaci, proto kdo není v hloubi duše alespoň trochu dítětem, tu filharmonii sršící z každého záběru možná neuvidí. Když už jsme u té filharmonie, celému snímku vévodí velká hudba, která velkým dílem přispívá k té správné atmosféře. Dabing jako u jednoho z mála filmů je povedený a dokonce velice příjemný. Diktátorská hlava s děsivou podobou Jiřího Lábuse okolí komanduje propagandistickými hesly jako za doby, kdy ještě nějakému pohlavárovi stála na stole. Pravdou je, že příběh není nejsilnější stránkou filmu, ale vše nahrazuje ta všudypřítomná nostalgická atmosféra starých časů. Obzvláště povedený je konec, kde se vyskytla jedna dokonalá "metonymie". Jak symbolické, když se staré hodinky promění v nekonečnou studnu a pohltí vše špatné... (13.03.2009)

Plný počet bodů, tentokrát zkrátka není co řešit! Tahla fantastická věc by vrátila do dětských let i devadesátiletého staříka. No vážně. Skvěle vybrané hlasy pro všechny postavy, výborný Jiří Lábus, perfektní Pavlíčkova hudba (Já CHCI soundtrack) a hlavně - animovaný svět plný detailů, který doopravdy žije! Ale co to nízké hodnocení tady? Nechápu. (15.05.2010)

Pohádka, nebo chcete-li fantasy, Jířího Barty z kouzelného a svébytného světa na jedné půdě razantně připomíná status Česka jako mocnosti v oblasti loutkových filmů. Barta vytvořil celou armádu originálních postav a postaviček, přičemž se nebál příběhu s jednoduchou strukturou vtisknout temnější prvky. Výsledek pak sice působí trochu depresivně „jako z 80. let“. Ale kouzlo zůstává. (18.03.2010)

Pozoruhodně melancholický kousek, jehož atmosféra jako báseň podobna kajaku razila peřeje medu. Skvostné nápady, skvělá hudba Michala Pavlíčka a výborný výběr hlasů činí z Půdy citovou hitovku - hitovou citovku čeksého animovaného filmu. Půda jako tajuplné místo, jejíž pilíře stojí pevně jako konstrukce příběhu epického fantasy s vymazlenými postavičkami. Dokanlé v každém směru... (02.08.2009)

Výtvarně nádherný film s příjemným námětem (á la Číslo 9) bohužel nefunguje ani jako rodinná pohádka, ani jako surreálný horor pro dospělé (což by mu slušelo mnohem víc). K tomu prvému chybí alespoň náznak humoru či hravosti, tomu druhému pak zase škodí přílišná nablblost postav, hlavně těch kladných. Takže je ten pěkný nápad pohřben pod snahou zalíbit se všem, kvůli stupidním hláškám a nepříliš podařenému dabingu, což je velká škoda. (14.03.2010)