Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?

Výtvarně nádherný film s příjemným námětem (á la Číslo 9) bohužel nefunguje ani jako rodinná pohádka, ani jako surreálný horor pro dospělé (což by mu slušelo mnohem víc). K tomu prvému chybí alespoň náznak humoru či hravosti, tomu druhému pak zase škodí přílišná nablblost postav, hlavně těch kladných. Takže je ten pěkný nápad pohřben pod snahou zalíbit se všem, kvůli stupidním hláškám a nepříliš podařenému dabingu, což je velká škoda. (14.03.2010)

Tohle snad šulda Barta nemohl myslet vážně. Dlouho jsem neviděl větší píčovinu a vlastně si ani nejsem jistý, či větší píčovina byla někdy natočená. 70minutové utrpení. Při sledování tohoto nesmyslu mi zemřely miliardy mozkových buněk. Asi od 30. minuty jsem tento paskvil sledoval dvojnásobnou rychlostí. Celá pohádka selhává u lobotomického příběhu. Za obsazení neskutečně otravných loutek do hlavních rolí by měli tvůrce veřejně upálit. Příběh alá Toy Story. S propastným rozdílem v tom, že v americké pohádce byly postavy zajímavé, tudíž ta pohádka fungovala. Sledovat panenku Pomněnku s nesnesitelně otravným hlasem, uspávacího plyšového medvěda Muchu, retardovaného dřevěného kokota Krasoně a nechutné hovno z plastelíny Šubrta byl neskutečný nápor na moje nervy. Z dialogů se mi zvedal adrenalin do nebezpečných výšin. Opravdu nechápu, co si od filmu šulda Barta sliboval. Pokud napíšu neskutečnou píčovinu, pro kterou je mi líto i ohně, ve kterém by měla shořet, tak snad nemá nejmenší význam mrhat svým dalším časem a ohrožovat zdraví diváků jejím zpracováním. Dost by mě zajímalo, ve kterém lobotomickém oddělení doporučili šuldovi Bartovi, aby doplnil tuto sračko odpornými ručními kresbami. Lituji všech lidí, jejichž jméno se nedopatřením objevilo v závěrečných titulcích. Styděl bych se mít spojované jméno s něčím tak katastrofálním. Totální odpad a naprosté dno nejen české animované scény. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. (08.04.2017)

Jiří Barta je duhej Švankmajer, jeho bizarní postavičky jsou perfektní a ve spojení různých předmětů, které se povalují dlouhou dobu na půdě, je to nádherná kouzelná podívaná! Výborně nadabované postavičky v čele s " Hlavou " jiřího Lábuse jsou bezvadné! K tomu vynikající hudba Michala Pavlíčka (ani se mě nechce věřit, že dokázal zkomponovat tak různorodou hudbu) a vznikl originální animovaný snímek, na který se rád zase někdy podívám. (02.09.2012)

Byly-li doby, kdy jsem se bál o budoucnost našeho animovaného filmu, tak už tomu tak není. Musím říci, že film hýří nápady a musel dát ohromnou spoustu práce, kterou málokdo naplno ocení. Dějová linka není nijak silná, ale nudu si člověk bezproblémů vyplní vychytáváním detailů ve výbavě postaviček, pozorováním prostředí. Fantazie miniaturizovaného světa nezná hranic. Perfektní práce...Ať žije Šubrt!!! 100% (02.02.2010)

Tak po přečtení zdejších názorů jsem částečně na pochybách. Práce s loutkami mi osobně nepřišla bůhvíjak parádní, příběh je řidší, než vzduch a záporák, v podobě Jirky Lábuse takový prapodivný. Nehledě na jeho hlášky, které kolikrát mi příjdou, ne moc vhodné pro děti. A odtud i pramení mnoho mých výtek. Snímek "Na půdě", jakoby měl problém s tím, kam se zařadit. Má mnoho prvků typických pro děti, ale na druhou stranu i několik prvků, co pochopí jen dospělí. U Pixarovek jsme na to zvyklí a sedí to u nich jako ***** na hrnec, ale v tomto případě mi tato forma tolik nesedí. Nebo jsem byl možná ve špatném rozpoložení, ale za sebe říkám: NE. (26.12.2009)