Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?

Děti nepochopí metaforičnost filmu - dlouholetá tradice proti nevkusu normalizačních osmdesátých či závěr s hodinkami reflektující pomíjivost všeho hmotného. Dospělý může mít námitky proti nepropracovanosti fikčního světa hraček na půdě (smysl toho jejich pohybu - kam ráno všichni jezdí?; úloha živé kočky ve světě hraček - ta se vytratí do ztracena etc. etc.). Na půdě je hodinové cvičení na téma "půda a hračky", je v něm mnoho výborných nápadů (obyvatelé světa zla), jenže na to, aby se stalo filmem, mu chybí spád a gradace. Loutkaři ho ocení - ale kdo ještě? (21.03.2010)

V tomto případě se absolutně rozcházím se celkovým slabým hodnocením. Bártovo filmy mě sice ne vždy baví, ale v případě jeho výpravy do žánru dětského filmu jsem se bavil každým záběrem a to i přes otravný product placement Matoni. Bárta totiž rozaimoval vše možné i nemožné, od modelíny a loutky, přes fólii a šachové figurky, až po plyšáky a panenky. Esteticky je tento film geniální, ostaně jako většina Bártovo tvorby. Hlavní postavy například projdou temným hvozdem v matraci, nebo proplují černým mořem polyethylenové fólie. Režisér dokázal požít neobvyklým způsobem všechny ty zbytečné krámy a udělátka co se po půdách skutečně válejí a požít je v nečekaném smyslu. Invence a originalita tohoto filmu se zdá nezměrná a nekonečná. Příběh je také hezký, svým způsobem takové alternativní Toy Story. Na Půdě je vedle Fimfára jeden z nejlepších českých výtvarných počinů za posledních 10 let. (21.06.2010)

Zlaté české ručičky se postaraly o přívětivou animaci, očekávané zábavné situace a překypování nápady se bohužel krom pár zvolna nastíněných nápadů (včetně zakomponování kolem se povalujících předmětů) nekonají. Prostinký příběh ve spojení s prázdnými postavami bez jakéhokoliv pozadí (jaký význam mají pravidelné „narozeniny“?) či sympatií se na celovečerní ploše, jíž by naopak odpovídala žánrově velice vkusně střižená hudba, jen těžko ztratí. 5/10 (01.05.2009)

Sice rodinná podívaná, ale i tak si Barta neodpustil prvky, z nichž až běhá mráz po zádech a děti si mohou donést domů z kina pěknou noční můru, některé scény byla až sympaticky psychedelické. A k tomu se navíc přidává bezbřehá fantazie a několik velmi působivých takřka velkofilmových scén. Škoda trochu nevyváženosti - rozjezd byl oproti zbytku filmu pomalý a trochu delší a postavičky ne moc prokreslené, sympatický mi nakonec přišel jen Schubert. Ale i to vůbec nebrání neobvyklému zážitku, který dokazuje, že česká animace rozhodně není mrtva a jak to vypadá čekají ji zase lepší časy. (15.04.2009)

TOHLE je směr, kterým se má ubírat český animovaný film!!! Na půdě určitě není bezchybné dílko a existuje plno věcí, které by mu šly vytknout. To ale nic nemění na tom, že má krásnou atmosféru, nenudí, neurazí, pobaví děti i dospělé (ověřeno v kině) a pokračuje v tradici českého animovaného filmu, což už téměř nikdo nedělá. Místo toho se radši snažíme napodobovat a vydělat na úspěchu moderních Pixaráckých filmů a vznikají takové nesmysly jako Kozí příběh. Uvidíme, kolik vydělá Půda a třeba se dočkáme dalších, podobně roztomilých filmů. (16.05.2009)