Václav

Vlna lidských dramat cloumá českou kinematogafií od příchodu třetího milénia. Různé příběhy ze života jsou, zdá se, pro naše filmaře nejatraktivnější, a já bych k tomu neřekl ani popel... pokud by mě alespoň některý z nich chytl za srdce. Asi nejlépe je na tom Slámova tvorba (Štěstí se mi líbilo moc), jinak mi příběhy lidských životů dnešní doby přijdou veskrze průměrné. Václav rozhodně není špatným filmem; stejně jako celá zmíněná vlna se opírá o slušnou technickou stránku, výborné herecké výkony a příběh, který neoslní, ale bude nám přinejmenším povědomým. A to je asi tak všechno. Hezké, upřímné, divácky vděčné, ale pro mou osobu bez většího efektu. (21.12.2008)

Ak už ani samotný Macháček nedokáže svojim koncentrovaným výkonom vymačknúť z tohto filmu a postavy samotného Václava viac, tak tu bude niečo zle. A nebola to hudobná zložka, nevadil mi ani televízny feeling a slabšie kulisy. Ostatní herci tiež fajn, ale na režisérskej stoličke to bohužiaľ také terno nebolo. Tá istá rutina v gradovaní deja a samotných scén od začiatku až do konca. Postavy ma nedokázali zaujať, dej a dokonca aj samotný záver, ktorý býva vo filmoch s podobným námetom explóziou emócií, ma nedokázal strhnúť. Takže Vejdělkov zatiaľ najsmelší pokus o dramatický kontext vo filme zlyhal na plnej čiare, teraz už viem prečo radšej točí komédie. Ale aj na takéto filmy treba dozrieť. 55%. (13.08.2014)

K čemu má dnešní český divák blíže? Ke komercí nasáklým filmům jako Nestyda a Vy nám taky, šéfe anebo k počinům, jaký předvedl Jiří Vejdělek? V tomto filmu je jasná snaha sdělit lidem myšlenku, a to ne zrovna ledajakou. Bohužel, dnešní český divák je líný tyto myšlenky hledat, neřknu-li vstřebávat. Ivan Trojan patří k našim předním hercům a sledovat Emílii Vašáryovou při práci je též požitkem. Závěrem lze říci snad to, že doporučuji tento film k domácí projekci. Jelikož mi v kině vadilo, když se lidé smáli v místech, kdy já měl v očích spíše slzy a naopak. (02.01.2009)

Úvodní „afektovanost v seně“ mi úplně nesedla, ale postupně jsem si začal na hlavní postavu zvykat, brát ji takovou jaká je, sympatizovat s ní a naplno jí fandit. Václava litujete (tedy, jistě ne každý), jde o hrdinu dojímavého a takový je i film (stejně jako hudba Muchowa). U tohoto typu vyvolávaných emocí nezřídka hrozí, že se divák dojímá a najednou si začne uvědomovat, že je citově vydírán (nebo to ani nepostřehne). A určitý kalkul je zřejmě přítomný i ve Václavovi, mě to však nijak nerušilo, necítil jsem se filmaři citově znásilňován. A příběh mi nepřišel ani tak moc pohádkový (tedy, dění ve vězení působilo uměle a dovětek celkový dojem lehce pokazil, ale ne až tak moc, okolnost ohledně petice diváka zase vrátila zpátky do reality). Zřejmě nadhodnocuju, avšak film mě dokázal pobavit, nenudil a nabídl mi perfektního Trojana, takže to vidím na slušné 4*. (09.06.2014)

Pěkný film. Jelikož (na rozdíl od dobytka a hirnlego) nemám za to, že "normální" lidi jsou zajímavé bytosti, kdežto "debilové" nikoli, oceňuji věrohodnou komedii o řádění jednoho takového debila mezi normálními. Podstatné je, že tento nevydařený kus má taky nějaké svoje myšlenky, názory, zásady, mindráky, lásky a nenávisti. A protože je to debil, jde to všechno na hranu. Jistě, je nebezpečný. Bere totiž všechno vážně. To je pro normálního Čecha problém - hlavně ať je pohoda. Doporučuji vnímat tento film jinak než pod úhlem otázky, má-li být Václav zavřen v blázinci nebo ne. Asi bych se s výše jmenovanými shodl v tom, že má. Ale je dobře, že jeho maminka má na věc jiný názor. Popravdě řečeno, svoboda Václavova bratra mi vadí mnohem víc. Jinak: Trojan vynikající. Táta-sportovec ze 70. let typově nemá chybu. (09.05.2011)