Klub poslední naděje

Solidní drama podle skutečné události o umírajících na AIDS, odporu k homosexuálům, lobbingu farmaceutických firem a zkorumpované vládě a o prozření a velkém vítězství malého bezvýznamného napraveného texaského vidláka - samé sázky na jistotu. Nechutně vykalkulovaná oscarová dojímačka, každopádně docela dobrá a s vynikajícím McCounaugheym a Letem. (01.02.2014)

Ron Woodroof je dělník a fanda do rodea, ale především milovník života, který si ho umí užívat a ničeho si přitom neodříká. Drogy jsou snadno k mání, chlast teče proudem a holky, co se motají kolem jezdců rodea, jsou obvykle svolné někde v přívěsu věnovat příjemnou chvilku ctiteli a rozptýlit nudu. Jsou raná 80. léta, pryč je doba ropných šoků, hořkosti vietnamské porážky a občanského aktivismu. Přišla éra reaganomiky, yuppies a nového sebevědomí. Nic se nezná nemožné a heslem dne je zábava. Jako blesk z čistého nebe zapůsobí po ošetření úrazu zpráva lékařů o tom, že Ron má rozvinutý AIDS a podle jejich zkušeností mu zbývá 30 dní života. Dosavadní životní styl i všechny hodnoty, které Ron vyznával, jsou rázem pryč. Jenže místo aby pasivně vyčkával na smrt, rozhodl se s ní poprat. Nejen s ní, ale i se systémem, který nemá rád ty, co vyčnívají a hledají postranní cestičky mimo vytyčenou trasu. Ron se stane propagátorem neschválených léčebných metod a nepovolených léků. Z 30 dní se stávají stovky a poté celá léta. Mění se přístup k AIDS, mění se společnost a mění se i hrdina příběhu. Z jižanského neotesance a homofoba v člověka, který pochopil nutnost tolerance a umí se pohybovat mezi příslušníky sexuálních menšin. Klub poslední naděje je drama založené na silném příběhu a kontroverzním nepřehlédnutelném hrdinovi. Řekl bych, že volbou nepříjemného tématu o lidském strádání a umírání, nelíbivého způsobu vyprávění (dalo se mnohem výrazněji pracovat se sentimentem nebo naopak použít cynický černý humor) a především výkonem Matthewa McConaugheye a Jareda Leta v hlavní a vedlejší mužské roli se řadí Klub k nejzásadnějším filmům sezóny. Honza Tříska kdysi na adresu amerických herců prohlásil, že v zájmu role a pověsti jsou ochotni podstoupit prakticky cokoli, a McConaughey dokládá, že Tříska nenadsazoval. Z hezounka, který ještě nedávno okouzloval v romantických komediích, se transformoval do chodící reklamy na krematorium, které byste z fleku spočítali každé žebro na hrudníku a které z vyzáblé tváře poznamenané stresem dál planou oči odhodláním. Tohle je bez nadsázky špičkový herecký výkon hodný oskarového klání. Celkový dojem: 90 %. (19.02.2014)

Nepozdáva sa mi označenie indie, ani mainstream, je to niečo medzi a to niečo prekvapivo funguje. Bude to asi tým, že Valieé dobre vie ako narábať s tak ošemetnou látkou akou je boj s AIDS. V prenesenom zmysle slova to znamená schopnosť nezachádzať do zbytočných extrémov a radšej nechať bez nemiestnych predsudkov i prehnaných sympatií voľne plynúť to čo si tak nejak nepriamo vyžaduje byť voľné (fabula) a naopak atmosfericky zosilovať to, čo si každý priaznivec filmu-katarzie praje mať zosílené (syžet). To sa odráža hlavne v používaní jednotlivých vyjadrovacích prostriedkov, ktoré sa už naďalej nesnažia na seba samoúčelne vzťahovať pozornosť a svojou nestrojenosťou a nedoslovnosťou sa podriaďujú samobytnému fikčnému svetu v ktorom sa ide jak do tuhého, tak sa príhodne odľahčuje. Najzaujímavejšie na "Dallas Buyers Club" potom teda nie sú ani tak bezpochyby brilantné metamorfózy McConaugheyho a Leta, ale skôr ono umné balancovanie medzi príjemnou človečinkou o nádeji a trpkou existenciálnou spoveďou. (26.08.2014)

// Nebylo tak emoce drásající jak jsem možná čekal, ale tím líp - herecký koncert v podání obou hlavních herců potěšil (nepřekvapil ale potěšil) a fakt, že Jared Leto by dokázal zbalit ženský i jako transka to jenom potvrzuje. Dvou hodin nelituju, jelikož byly poučné a relativně i zábavné nicméně v blízké budoucnosti to po dalším shlédnutí nevolá, to na vysvětlení těch *pouze* čtyř hvězd. Cowboys are cool though, even the gay ones. (18.04.2014)

I přes všechny ty oscarové ambice vlastně hodně příjemné překvapení. Čekal jsem totiž hlavně klasický akademicky chladný kalkul s výtečnými hereckými výkony. Místo toho jsem však dostal skvěle zrežírovaný film, v němž je bezchybný výkon McConaugheyeho a nečekaně přirozeného Jareda Leta jen třešničkou na dortu. Výborný scénář, skvěle napjatá atmosféra tehdejší doby a hlavně spousta emotivních momentů, u nichž vám nebude zrovna nejlépe. Hlavně díky ním ve mně tento skvěle odsýpající snímek každým dnem čím dál více rezonuje. Ano, letošní oscarová sezóna se zatím rýsuje hodně nadějně a tento výtečně znepokojivý snímek se v ní rozhodně neztratí. 80% (12.01.2014)