Carrie

No, čistokrevenej horor to neni, na tom se tady už shodlo víc lidí a já musim jen souhlasit, i když hororvý prvky se rozhodně najdou. Ovšem jinak je to po všech stránkách neskutečně sugestivní dílo, ať už se jedná o parádní hudbu a nebo to jak si Brian De Plama v podstatě dělá s divákem co chce, vodí si ho jak se mu zachce a vytváří potřebný emoce jakoby nic, což se promítně do závěrečný skvostný 20ti minutovky. Krom toho Sissy Spacek skvělá. 4,5* (25.02.2008)

Vlastně ani není od věci, že jsem novou Carrie viděl jako první a až pak se vrátil k té původní, kterou měla na starosti legenda v oboru - Brian De Palma. Nová Carrie se mi totiž až do shlédnutí staré verze zdála docela dobrá. To jsem ale netušil, jak zajímavý je horor právě od De Palmy. Na tehdejší dobu naprosto perfektně zvládnutý horor, který o telekinezi mluví jen po málu, aby na konci rozjel brutální změť scén, na které čeká každý z nás. A opravdu stojí za to. Z povinnosti nové Carrie strhávám jednu hvězdičku. Když si uvědomím, že tenhle film je starý takřka 40 let a stále má na poli hororů co nabídnout, jímá mě až hrůza, co by na něj říkali dnešní mladí, pro které je určená právě ta nová verze. Přitom tolik originálních nápadů, se kterými přišla Carrie, byste v dnešním hororu hledali těžko. (25.07.2015)

Docela zajímavý a napínavý horor, který se dodnes docela vymyká. Přestože napodruhé by už to asi nebylo ono, po prvním zkouknutí působí prakticky perfektně. Napínavý děj, který se rozvíjí hned od začátku a docela dobré herecké výkony. Kingovská jednoduchost a krátká stopáž nedovolují začít se nudit, což u třicet let starých filmů není samozřejmost. Carrie se povedla a má co nabídnout i dnes. Co chtít víc? (13.12.2009)

"JÁ JDU, MAMI. NEMůŽEŠ MĚ ZASTAVIT A UŽ SE O TOM NEBUDEME BAVIT." Kingův první román, který se jako první dočkal zfilmování a jehož filmová podoba byla prvním velkým úspěchem Briana De Palmy (a naučila nás, co je to telekineze). Tenhle film mě kromě mnoha jiných věcí (např. pro DePalmu typických pečlivě promyšlených a naaranžovaných dlouhých záběrů a vynikající Sissy Spacek) vždycky fascinoval svým netradičním, nesmírně působivým použitím filmové krve. Ani v jedné z obou slavných krvavých scén není krev prolita násilně - ve sprše jde o krev menstruační, na plese zase o nastrčenou krev z prasete - a přitom vás pokaždé zasáhne mnohem víc, než kdyby stříkala z nějakého podříznutého hrdla. Protože tahle krev není jen nějaká hustá tekutina vypadající dobře na plátně, je to šarlatové stigma, které vás poznačí jako v obou případech hlavní hrdinku, symbolizujíce nejprve její proměnu v ženu a později ve vražedný stroj. Není možné, aby na vás krev, spouštějící se za idylické hudby po Carriině pihovatém stehně a unikající jí mezi prsty, nesmazatelně neulpěla a jako Carrii vám na plese neslepila vlasy a nevpila se vám do výstřihu, měníce vás před zraky všech z princezny zpátky v Popelku a následně v nelítostného anděla zkázy. Je to krev, kterou už ze sebe nikdy nedostanete. Za zmínku stojí také ironické pojednání náboženského fanatismu, viz. scény kdy matka ztluče Carrie knížkou s biblickými texty nebo Carrie matku ukřižuje. Jeden z nejdrastičtějších a nejsmutnějších filmů, jaké jsem kdy viděl. (24.09.2005)

V závěru docela drsný teenagersko-psychologický horor o zakřiknutý, šeredný a telekinezí nadaný zrzce, která je střídavě terorizována bláznivě pobožbou máti, a střídavě šikanována svýma slepičíma spolužačkama. Tak to jde první hodinu (nuda), pak ples, a posledních 15 minut se konečně rozpoutá celkem slušný horor, který ale už můj dojem stejně nezachránil. Natočeno je to na tehdejší poměry dobře, o tom žádná. Jen se prostě moc dlouho nic nedělo a hlavně (a je to možná povrchní) nemám rád koukat hodinu a půl hodiny na takovou sexuálně potlačenou hnusku... Bonus: Travolta tu rube prasata. (18.01.2011)