Zkažená mládež

Čtyři jen za to, že snímek svým způsobem opravdu může v několika případech ovlivnit šikanu na škole (která tu vždy byla, je, a bude). Dost tomu věřím a snílek nejsem. Představuji si, jak se na tento film ty rádobydrsné děti týrající své slabší spolužáky s posměchem a jiskřičkou v očích dívají, pak před koncem se jim u specifické scény udělá nevolno a možná se zastydí, a na samotném konci snímku jen civí s otevřenou pusou. A zamyslí se. To stačí. V tomto má Klass velké plus. Jinak mne ale velice zaráží údernost, spiknutí celé třídy proti dvěma hlavním obětem a hlavně nereálná zvířeckost ubližujících. Sám jsem se s něčím podobným setkal (jako nemálo lidí) - a přiznám, že na obou stranách barikády - a o dalších mnoha případech jsem četl, ale zde zrežírovaná agresivita byla přehnaná, dementní a fatální. Co mne zaskočilo je například absolutní nezájem ze strany dívek ve třídě. Takové ignorantské chování je snad ještě horší, než samotné ubližování a vysmívání se šikanovaným, a filmu jsem tedy neuvěřil, že se proti dění ohradila jedna jediná dívčina, a i ta nakonec umlkla. Mám-li si zkusit představit, že se toto opravdu může stát v tak vyhrocené formě jako v tomto estonském dramatu, pak to musí být opravdu nejextrémnější varianta šikany. Jenže co vlastně znamená šikana? Deviantní choutky dokázat si, že jsem silnější? Že jsem tak hloupý? Nebudu se dál vyjadřovat, protože mi jinak nedá odpoutat se od osobního zaujetí vůči problému, ale jedno vím jistě: Klass jako výchovný prostředek boduje, ovšem jako dramatický snímek nenechá jedno obočí nepozvednuté. (25.08.2009)

Keď som bol na vojne vojenský prokurátor spomínal aktuálny prípad, kedy pri povyšovaní vopchali služobne starší vojaci jednému mladému rúčku od metly do zadku tak hlboko, že mu roztrhali črevá a chlapec o pár dní nato v bolestiach zomrel. Diali sa aj menej hrozivé formy šikanovania (od prípravy jedla z mäsa prasaťa zdochnutého na rakovinu, kde nádor prerastal týmto mäsom, cez popoluškovské nočné zbieranie schválne rozsypanej múky na izbe až po posielanie neposlušných myší do škrabiek zemiakov o 4.00 ráno). Čosi išlo vyriešiť vyhrážkou, ale niektorí mazáci boli vygumovaní idioti, tak alebo viac ako vodcovia v stredoškolskej triede z filmu. Niektoré vyhrážky šikanovaných sa príliš nelíšili od riešenia, ktorí zvolili ponižovaní v Klasse. Nezáleží na miere debility na žiadnej zo strán šikany, prioritná je permanentná túžba frustrovano zakomplexovaných análnych typov, ktorí potrebujú stále do niečoho alebo niekoho rýpať a hlavne stále niečo sebe a okoliu dokazovať a ukazovať sa svojím namachrovaným egom. Výstižné všeobecné zobrazenie stále aktuálneho odporného javu na školách, v pracoviskách a iných kolektívoch. (19.11.2012)

Dosť provokatívny film o šikanovaní mnohí porovnávajú so švédskym Zlom, ale toto je niečo úplne iné. Tu je reálnosť dosť hmatateľná, školské lavice, budovy, systém, to všetko je blízke i nám- krajinám bývalého východného bloku. Že v závere dôjde k niečomu silnému je jasné takmer od úvodu a každou minútou a kopancom do zadku Jozefa je to ešte jasnejšie. Pravidlo, že ak sa vo filme objaví zbraň, tak bude s veľkou pravdepodobnosťou použitá, sa tu potvrdila. Mal som problém s niektorými detailami príbehu, preto nehodnotím tak veľkoryso. Ťažko uveriť, že nikto okrem Kaspara sa Jozefa nezastal, u dievčat mi to zvlášť nedá. Kaspar nemal problém rozdať i prijať pár úderov, preto trochu divne vyzerá scéna, kde sa dvomi spolužiakmi nechá v pohode zavrieť do klietky a prizerá sa kopancom do Jozefa. Záver mnohým iste pripomenie podobný film zo školského prostredia Slon, ale v ňom je zaujímavý iba ten záver, tu si estónci vedeli ustrážiť kvalitu po celú stopáž. 80%. (07.12.2012)

"Mám jít dovnitř nebo ven?" - "Ven." - "Díky." Nejlepší film o šikaně a šílených střelcích. Perfektní scénář (byť nerealisticky rvoucí události do jednoho jediného týdne), výborní herci. Fascinovala mě neschopnost učitelů rozeznat klasické příznaky šikany a bojovat s ní. Jako v momentě, kdy mi žák přijde do třídy bez bot a není schopen vysvětlit, proč je nemá, je vymalováno. A vyšetřovat to před celou třídou může jen totální blb. Jenže když většina učitelů přichází do třídy jen zasněně odpřednášet nebo znuděně oddrmolit to svoje... Při závěrečném masakru jsem se přistihl, že se bojím, aby hrdinům nikdo z těch hajzlů neutekl. (01.09.2009)

Tak tohle je geniální snímek. A snad proto, že tento snímek považuji za geniální, bezchybný a dokonalý, jsem si ho vybral pro svůj "kulatý" dvoustý komentář! Nutno dodat, že to je poprvé, co jsem viděl film z Estonska. Ale poprvé jsem ho zaregistroval, když se promítal v roce 2007 na fesťáku v Karlových Varech. Bohužel jsem se na promítání nedostal, ale snímek jsem si zajistil o nějakých 8 měsíců později a vidím, oč jsem přišel, když jsem se tehdy nedostal do sálu ve Varech, kdy to anvíc bylo za účasti tvůrců a herců. Tenhle film je prostě tak reálný, tak uvěřitelný, tak zajímavě pojatý a natočený, že jsem si připadal jak v jiném světě. Před závěrečnou finální scénou jsem se celý chvěl a třásl napětím, při závěrečných titulkách jsem seděl před televizí jako v transu, nezmohl jsem se na nic a jen jsem tupě zíral. To se mi dosud stalo jen u ruského snímku Návrat, a teď podruhé. Tenhle film je prostě něco, co nejde nějak lehce okomentovat, to se prostě musí vidět. A jelikož studuji pedák a jsem tedy budoucím učitelem, tak už teď vím, že tenhle film bych chtěl pouštět na začátku školního roku svým žákům, aby věděli, jak může šikana skončit. Dávám pět hvězdiček a doporučuji ke zhlédnutí! (21.04.2008)