Režie:
Phyllida LloydScénář:
Catherine JohnsonKamera:
Haris ZambarloukosHudba:
Benny AnderssonHrají:
Meryl Streep, Pierce Brosnan, Colin Firth, Stellan Skarsgård, Amanda Seyfried, Julie Walters, Christine Baranski, Dominic Cooper, Rachel McDowall (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Sophie, která žije se svou poněkud excentrickou matkou Donnou na malebném řeckém ostrůvku, kde vedou malý hotýlek, se bude vdávat. Vzala si do hlavy, že ji k oltáři musí vést otec, což je trochu problém, protože ho nezná. Dokonce ani její matka si není jistá, kdo by mohl být její biologický otec. Sophie ale objeví matčin starý deník, v němž se dočte, že Donna se v době jejího početí stýkala hned se třemi muži. A tak se je rozhodne pozvat na svatbu všechny tři v naději, že pravda nějak vyjde najevo. Do obřadu zbývá čtyřiadvacet hodin, během nich bude muset nevěsta najít toho pravého. Donna ale nemá o příjezdu tří připomínek hříchu mládí ani ponětí. (TV Nova)
(více)Videa (3)
Recenze (1 641)
Neoriginální, ale tak dokonale kýčovité a nabité nesmírnou pozitivní energií, jenž přenáší i na diváka, že se při tak skvělém obsazení (Meryl Streep) a ozvučení (vyjma Pierce Brosnana, který opravdu neumí zpívat) nelze nebavit. Scénář by si jistě zasloužil pár úprav (postavy tří otců jsou značně nevyužité a vyprázdněnost děje je okatě často zalátána několika písněmi za sebou), ale lepší film na pozdvihnutí nálady a na zakončení letošního festivalu ve Varech jsme si nemohli přát. (43. MFF KV - 12.7.08) ()
Phyllida Lloyd s krvou nemuzikálovou zhostila sa tejto parády a naivne očakávala, že si diváci vystačia s troma poskakujúcimi chlapmi s kovom v hrdle a ženskými v predseniorskom veku výskajúcimi na zaprášenej vaľande v kúte starožitného hotela. Srší z toho nadšenie najvyššieho kalibru, energiu herci vysielajú horlivejšie než východní mohamedáni, ale... naozaj to stačí? Milujem ABBU, Meryl Streep so svojimi kráľovskými výškami bola vážne skvelá, scenérie gréckeho ostrova priam vnútorným pohladením, ale stále mi tam čosi chýbalo, stále som chcela viac... a prázdny pocit sa dostavil skôr než to kultová ABBA a moje milované Dancing Queen a Mamma Mia stihli zachrániť. 70%. ()
Mohl by mi někdo bystřejší než já prosím vysvětlit, proč tu tolik lidi tvrdí, že je to kravina, a jedním dechem sypou 4, ne-li 5*? Já se spokojím s konstatováním, že podle mě to kravina opravdu je, protože tak odpudivou splácaninu teenagerské komedie (ovšem určené ročníkům výrazně starším, hybrid dosud vídaný jen u některých tuzemských "tvůrců") s letním povyražením a vykalkulovaným tahem na nostalgickou branku jsem při vší lásce k ABBĚ a muzikálům a při vším respektu k tomu, že to, že už vám není dvacet, neznamená, že jste dobří leda k nacvičování nejpohodlnější polohy do rakve, v životě neviděla a pevně doufám, že už neuvidím. Po půl hodině jsem myslela, že se z toho vypiskování, křepčení a infantility zajišťované telecíma očima Amandy Seyfried a jejích melody boys and girls zblázním, po hodině už jsem si byla jistá. Herecké výkony bych s nepříliš čestnou výjimkou Meryl a jejích tří mušketýrů po dvaceti letech bez váhání označila za ochotnické, kdyby nehrozilo, že mi za to nějaký ochotník v návalu spravedlivého hněvu rozbije hlavu maketou strašidelného hradu, a ne, nevěřím, že Bondův recitál je to nejhorší z celého filmu (resp. uznám to ve chvíli, kdy si vyslechnu ranní koncertování v koupelně od všech, kteří ho kritizují, a budu nucena uznat, že šéf náborového oddělení Metropolitní opery musí být slepý a hluchý, když po nich ještě nedrapl). I to, že se kvarteto herců, kterých si stále ještě vážím, snaží ustát slalom mezi vtípky retardovanými a fórky vhodnými pro zapomenutelné šašky z amerického moučníku, by se ještě dalo vydržet. Jenže děj a základní inteligence tu absentují víc než prababiččiny pravé zuby, a s předpokladem tvůrců, že nad tím zavřu oči, neb je to přece letní záležitost, kráčí ruku v ruce očekávání, že na jaře dám plné hodnocení záběru na dvojici laškující mezi petrklíči a v zimě akčnímu nemehlu kosícímu protivníky mezi vločkami. Je mi líto, za povzneseného inťáka se sice nepokládám, ale nemusím jím být, aby mi primitivnost vadila v každé roční době. P.S. V průběhu filmu jsem se nemohla zbavit pocitu, že neustálý výraz Colina Firtha "kde to ksakru jsem, kam jsem se to ksakru zase dostal" není ztracený klid Angličana v řeckém blázinci. Věřte mi, ten chudák to vůbec nehrál. ()
Jiříkovo vidění? Mamma Mia! je především dosti bídným muzikálem. Statické taneční scény, choreografie na úrovni základní umělecké školy a texty písní, za které by se styděl i Michal David. Ani skutečnost, že se jedná o letní oblbovák, není dostatečnou výmluvou. Vše ospravedlňuje až ústřední čtveřice zářivších hvězd. Ostatně obsadit do jednoho muzikálu charakterní herečku, co už má mnohé za sebou, zpustlého seveřena, pana Darcyho (a že se budete divit!) a nakonec vysloužilého Bonda, je vskutku sámo o sobě odvážným nápadem. Z toho je minimálně polovina nezpěváci. Nejvíc to však schytal Pierce. Kdyby ho slyšel profesor Klezla, jistě by mu slezly i ty poslední vlasy z hlavy. Ale je to hlavně jejich zásluhou, že se Mamma Mia! stala tím nejzábavnějším, co jsem letos potkal v kině. Navíc ABBA písničky díkybohu neskončily v rádoby muzikálovém aranžmá, ale naopak duní tak, jak se na pořádnou letní párty sluší. ABBA tehdy nezažila celosvětový boom videoklipu, teď je však popovým bohům tento dluh splace. Film je v podstatě stejný jako ty písničky. Až vlezle chytlavé melodie, které jsou uvnitř prázdné, ale do morku kostí zábavné. Dokonalá žvýkačka. Ano, asi jsem si prožil jiříkovo vidění. ()
Jedna výborná herečka a tři skvělí herci, kteří zřejmě musí milovat písničky ABBY přinejmenším tak jak já, se, přestože jejich zpěv občas připomíná spíš lepší karaoke než kvalitní muzikálový výkon, propůjčili neznámé režisérce, která bohužel nepřipravila žádné překvapení. Taneční čísla vypadají většinou spíš jako spartakiáda na molu než jako moderní muzikál, smutná a nádherná písnička Winner Takes It All (moje nejoblíbenější) to odnesla bohužel ze všech nejvíc (Meryl Streep ani Pierce Brosnan nejsou žádní tanečníci ani muzikanti a proto asi bez pořádného choreografa v tomhle případě působí tak prkenně). Jediné hudební číslo, které se mi líbilo, byla čistá pocta ABBě včetně kostýmů i pohybů Souper Trouper a také Dancing Queen a Waterloo v závěrečných titulkách. Ani aranže písniček nejsou nijak objevné, v podstatě jen přezpívané jinými hlasy, v porovnání s takovým "Across teh Universe" se "Mamma Mia!" může jít zahrabat (ostatně nejen po stránce aranží). Navíc nechápu, proč veskrze pozitivní a veselý film, natáčený na nádherném řeckém ostrově, nevyužil potenciál tamní krajiny a většina se ho odehrává v noci. A když už náhodou se náhodou něco ve dne děje, je to buď doma, nebo by to s drahým vybavením zvládlo stejně nebo i líp natočit 90% amatérských nadšenců. Těch 50% dávám tedy z čiré nostalgie, protože jsem prostě na těhle písničkách vyrostla, ale příště si radši zase pustím CD s originálem. Alespoň že si herci očividně to natáčení užili a členové ABBA můžou děkovat tvůrcům za prudký nárůst prodeje svých desek po tolika letech. ()
Galerie (74)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (73)
- Na lodi Billa Andersona vlaje vlajka Švédska, tedy rodné země skupiny ABBA i Stellana Skarsgårda. (HellFire)
- Většina záběrů pochází z řeckého ostrova Skopelos, natáčelo se dále na ostrově Skiathos a řecké pevnině. (Kulmon)
- Phyllida Lloyd režírovala nejen film, ale také původní divadelní muzikál. (Borat)
Reklama