Mamma Mia!

Nebýt tam ABBA, je to jen nesmyslná komedie s výbornou Meryl Streepovou a spoustou funny kostýmů. Jenže ona tam ABBA je, a jako cokoliv, co tahle -ární skupina vyprodukovala, je i tohle tak odporně chytlavé a nakažlivé, že i když to nemá o nic víc smyslu než bez té muziky, je vám to skoro úplně fuk. A pokud nejste já, je vám to fuk úplně. Já jsem prvních dvacet minut filmu tiše trpěl. Pištící a skákající a objímající se děvčata a po nich pištící a skákající a objímající se stařeny, to byla fakt hrůza, kterou nemohla ani omylem vyvážit malebnost řeckého ostrůvku, ba ani taková ta pubertální platonická láska na první pohled, která mě zachvátila při pohledu na Ashley-Anne Lilley. BTW Skotsko je nádherná země;) Ale ve chvíli, kdy tisícihlavé stádo...teda hejno...ééé, dav, začal do pochodu zpívat Dancing Queen, začalo mi všechno být (skoro) úplně jedno a jel jsem v tom stejně jako ostatní v sálu spolusedící a užíval si mimo jiné i děsné falešné zuby Colina Firtha;) Dojem mi trochu kazí fakt, že při Colinově královské hlášce "Ta kytara mě stála deset liber a tričko s Johnym Rottenem" jsem se smál jenom já, což je nepochybná známka kulturního úpadku naší společnosti:P A tak jako vůbec jsem se dost často bavil úplně jinými věcmi než zbytek populace. Ale dost o tomhle. Pojďme ke zpěvu Pierce Brosnana. Není to ani zdaleka taková hrůza jako je zhusta tvrzeno lidmi, kteří ho prostě nemají rádi:) Já osobně to vidím tak, že SOS nezpíval, ale spíš říkal - a to s tou správnou naléhavostí a zoufalostí, tak jako každý chlap, když se to prostě stane a něco mu nakope jeho city. Nebo taky když si uvědomí svoji chybu a zoufale se snaží ji napravit. Dobře no, tak ho prostě mám radši než Colina Firtha, a co jako?:) Závěrečné finále bylo poněkud přehnané, ale buzení nálady dovolenkové zábavy si to žádá, že ano. Ale zase nutno přiznat, že tomu slabšímu předchází naprosto famózní Merylino The Winner Takes It All a po tom slabším následuje pekelně ulítlé pěvecky-taneční dvojčíslo, se kterým se nelze vyrovnat jinak než smíchem. Takže co si z toho tedy vzít? Bylo to dobré, jsem rád, že jsem to viděl, některé kousky jsou nezapomenutelné, ale k dokonalosti to mělo hodně daleko. Dávám 70%. (31.08.2008)

Kýč! Kýč! Kýč! A k tomu jednoduchej! No a? Koho to zajímá? Proč něco kritizovat, když tento film splnil účel? To jest pár desítek minut mě dostal do přímočarého světa... a splnil tak mé očekávání... Pobavil mě a já si těch pár desítek minut odpočinul a uvolnil se a potutelně pocukával koutky úst a vrtěl se v sedačce dálkového autobusu při sledování filmu... Takže sečteno a podtrženo... "U MĚ DOBRÝ..." (12.11.2008)

Instantní (just add summer) tvořič dobré nálady zafungoval k mému nemalému překvapení i na mě, takže mhouření očí nad různými trapnostmi, nesmysly a příšernými postavami (rádobyvtipně nemotorná tlusťoška nedík, dceruška hysterka ne-dík) mi šlo jedna báseň... Brocman je i v pětapadesáti stále nadmíru chutný flák chlapa ¦¬P´ (21.06.2009)

Takto som si predstavoval ukončenie letnej filmovej sezóny. Pohodovým, uvoľneným, nenáročným a nenásilným romantickým muzikálom, v ktorom dej v strete s najznámejšími hitmi skupiny ABBA sa ukázal ako skvelá voľba. A rovnako skvelé sa ukázalo aj obsadenie hercov, ktorí svoje piesne prezentovali s hrdosťou a patričným umením a preto musím, okrem hereckých, vyzdvihnúť najmä ich hlasové výkony (a ak ich prespieval niekto iný, je mi to fuk). Jednoduchá zápletka a celková klišovitá jednoduchosť deja je na mnohých miestach dokonale napasovaná na nenudiace, chytľavé a rytmické songy a práve preto som si tento fakt počas trvania filmu vôbec neuvedomil. Po-hm-kávanie a klopkanie nohou do rytmu ma často uistilo, že piesne boli spracované skvelo a úplne trefne sa hodili do príbehu a všetko to poistil pán pár radov predo mnou, ktorý počas 'Dancing Queen' vyskočil z radu a začal tancovať. Záver má tvrdo romantické korene a počas 'The Winner Takes It All' vykukla aj nejaká tá slza. Proste pohoda, ktorú si rád niekedy zopakujem. A hádajte čo si púšťam pri písaní tohto komentu. :) 85%. (01.09.2008)

Nebudem sa hrať na akože objektivitu v zmysle "bol to taký hit a mnohí si to pochvaľujú, takže to určite má aj nejaké kvality, nuž dám pár hviezdičiek, aby som nebol odľud". Nie. Toto je pre mňa čisté filmové peklo, vedľa ktorého sú aj filmy od Uwe Bolla zábavné záležitosti. Už zhruba po 15 minútach mi bolo tak trápne, že som si chcel nasadiť na hlavu igelitku z Tesca a pevne si ju zaviazať pod bradou. Po polhodine už som mal chuť strčiť si hlavu do záchoda a splachovať a splachovať, len aby som nepočul to zavýjanie a hlavne aby som si vymyl z hlavy vedomie, že som videl moju milovanú Meryl Streep hrať (či skôr trápne blbnúť) v niečom tak ohavne nevkusnom, imbecilnom a mizerne natočenom. Kriste, aj gýč musí mať istý výraz. Toto však nie je ani gýč. Toto je hnoj. (04.04.2009)