Mamma Mia!

O tomhle filmu známá filmová publicistka Mirka Spáčilová kdysi napsala, že je to krystalický kýč, ale tak sladký a roztomilý, že se na něj prostě není možné zlobit. Tady se projevuje bída filmové publicistiky, kdy téměř všechny posty recenzentů v novinovách a časopisech zaujímají ženy a on se ten gender chtě nechtě na jejich hodnocení taky projevuje. Můžu jen potvrdit, že je to z mého hlediska kýč, jakému není hned tak něco rovno, ale za roztomilý bych ho coby muž nepovažoval. Dá se to brát jako parodie sebe sama, dokonce i písničky ABBY, na kterých jsem vyrůstal, tady zní nechutně, je to asi nejhorší využití hudebních motivů populární švédské skupiny, na jaké si vzpomenu. Tam, kde jinde dotváří atmosféru, jako třeba v případě australského snímku Muriel se vdává, tady spíš tahají za uši. Celkový dojem: 20 %. (19.05.2011)

Premrhaná príležitosť, pri ktorej zarazí hlavne neschopnosť divadlom žijúcej režisérky zahriať srdce muzikálového nadšenca. Ani fakt, že ide o debut neospravedlňuje nenápadité a nezáživné tanečné choreografie a až na výnimky vcelku priemerne zaranžované skladby. To skutočne z divadelných dosiek nepochytila viac? Kvalitná herecká zostava a zlatíčko v podobe Amandy Seyfried sa síce snaží čo môže, škoda len že im v skutočnom rozlete mierne bráni scenár pohybujúci sa na hranici gýču. Mamma Mia pritom dokáže v niektorých scénach vylúdiť úsmev na tvári a sčasti odzbrojiť príjemnou atmosférou ale muzikálová špička je tomuto dielu na míle vzdialená. A ABBA, nech má akokoľvek melodické skladby na ňu sama o sebe nestačí, aj pred pádom do podpriemeru ju zachraňuje len tak tak. (29.09.2008)

Udupkaná srandička. Nejde o to, že scenár nie je najgeniálnejšou záležitosťou vo vesmíre. Ani o to, že Meryl Streep za svoj výkon nebola 83. raz nominovaná na Oscara. Ide o radosť. O radosť, ktorú herci z nakrúcania pociťovali (hoci Stellan Skarsgard neskôr priznal, že keď po poslednej klapke počul z rádia niečo od ABBY, napínalo ho na vracanie). O radosť, ktorú evidentne pociťoval režisér. Tá ani nie po piatich minútach musí ovládnuť aj diváka, ktorý je skôr na iný druh hudby. Rozkošný babinec a skvelá pánska charizma. A ideme spolu: Many, many, many... (08.02.2009)

Bez ostychu tasím naprosto nekritické pětihvězdí. Dlouho se mi nestalo, že bych natolik podlehl nakažlivé atmosféře snímku a pozitivní energii, která z něho přímo tryská jako onen bájný Afroditin pramen, až mi vše okolo - od hereckých výkonů až po řemeslnou úroveň - začalo připadat totálně nepodstatné. Podstatné je souznění hudby od ABBY a dění na prosluněném řeckém ostrově, kde nemám téměř co kritizovat. Jen mou zamilovanou Chiquititu mohli tvůrci situovat do důstojnějšího prostředí, než je řecká kadibouda. Nejsem gerontofil, jen miluji písníčky od ABBY, které mě provází od útlého dětství, kdy jsem si dokola přehrával máminy desky a takové Dancing Quenn nebo Take A Chance on Me mi pak dlouho připadaly jako vrcholy retro playlistu každé diskotéky. Bylo parádní si po více než 10 letech takové chvíle připomenout... A co se týče taneční choreografie, tak kamarádka, jež už nějaký ten rok závodně tančí, se o ní po projekci vyjádřila nadmíru pochvalně. Musím s ní souhlasit. Vyčítám si, že jsem na konci neměl odvahu tomuto báječnému filmu zatleskat jako rozjaření borci v poslední řadě. (04.09.2008)

Věř, že štěstí přijde co z pohádek znáš, budoucnost Ti vyjde i když chyby máš…. Řeknu hodně málo: ABBA a M.Streep. Jakožto generačně poznamenaný hudbou této skupiny, jsem si ji rád po letech připomněl. Pobavili mne i drobné vtípky během písniček. Ovšem to, co předvedla M.Streep – klobouk dolů! Střelená, trhlá, veselá, usměvavá, roztančená – ty 3* jsou její zásluha! To ostatní? Asi jsem starej… (18.12.2008)