Kam čert nemůže

Podskalského linka v moderní české kinematografii se vyznačuje osobitou, nepřehlédnutelnou, určitě ne průměrnou, ale spíše zřídka než často vrcholů dosahující linkou. To, co se tu snažím podat jako obecnou charakteristiku jeho obecného přínosu, lze dost dobře vztáhnout i na přitažlivého ženského ČERTA tehdy začínající Jany Hlaváčové. Snad v žádném hraném filmu nedostal Horníček tak velkou plochu pro své osobité herectví viditelně kořenící v prvorepublikové poetice OSVOBOZENÝCH. (Připomínaní PÍSAŘI jsou více televizní než filmoví a více tématičtí než prostor pro rozevláté herecké kreace dávající). Pro zdar filmu je důležité i souherectví dalších velikánů této herecké generace (Brodský, Hrušínský, Sovák). Zaujme i spoluscénátorství Miloše Václava Kratochvíla, někdejšího nadějného pražského archiváře a posléze dvorního Vávrova scénáristy. Ono až rafinované škobrtání o jednotlivé duchařské žánry, nesené nadto humorným, až sarkasticky úsměvným nadhledem, lze přičíst s jistou dávkou nadsázky právě jemu. Ta nadsázka, která překonává zanedlouho už takřkapůlstoletí, uplynulé od premiéry tohoto společného díla klasiků české kinematografie tehdy v zenitu středních let, je pro diváka všech generací jistotou zážitku, na který se nezapomíná. (05.11.2007)

Zatímco v současné době se tvůrci milionkrát vytěženého a přežvýkaného žánru "romantická komedie" snaží vymyslet, čím ho ještě okořenit, aby získal na zajímavosti, u nás popustili uzdu své fantazii už v roce 1959 svým neotřelým a skvěle fungujícím nápadem. Ano, skutečně jde o film, který lze do žánru "romantická komedie" zařadit zcela bez zaváhání, a to aniž by to mělo jakýkoli negativní nádech. Na rozdíl od ostatních spoludiskutujících mě to však maximálně bavilo ve chvílích, kdy nevrlého Horníčka začala ona čertice uhánět a pomalu ho zaplétat do svých her, zatímco Horníček se musí neustále ujišťovat, jestli si zachovává zdravý rozum. Ve chvíli, kdy se to překlopilo do frašky, už mě to stoprocentní nadšení opustilo. (14.12.2020)

Skutečně podařený film plný neuvěřitelných satirických šlehů. Subjektivně nahlíženo a spolu s Bílou paní asi nejlepší Podskalského film. Jeho mladší opusy (včetně Světáků) žel trpí mnoha neduhy, především velmi rozvláčným líčením děje a humorem oscilujícím mezi (chtěnou ?) trapností a krotkým, všeobecně stravitelným humorem lidových taškařic všeho druhu. Naproti tomu film "Kam čert nemůže" je vyprávěn poměrně svižně, je skutečně vtipný a dokonce má i jisté poselství. Škoda, že toho v této formě pan režisér nenatočil víc... (25.12.2006)

Jak se na scéně objeví Jiří Sovák, Vlastimil Brodský a Rudolf Hrušínský, začíná uragán! Jana Hlaváčová ve své první filmové roli ihned zazářila. Miroslav Horníček mě nikdy moc nebral, ale jako dr. Faust mě vyloženě bavil, podobně jako v Písařích. Skvělá, tak trochu netradiční komedie z konce padesátých let, Podkalského režie se nezapře. Moc příjemný film, jehož duší je inteligentní humor s mysteriózním nádechem. Jako vysoce kvalitní koření posloužila Liškova hudba. (13.12.2020)

Krásný snímek. Vyniká pozoruhodným námětem a neobvyklým dějovým přechodem od atmosféry velmi mysteriózní. K čemu nebudu prozrazovat, to se musí vidět a snad i cítit. I bez toho však film stojí na skvělých postavách, kde psychika hlavního hrdiny je právě tou perspektivou, která určuje vývoj, atmosféru i filmový žánr. Dojde vám to však až po skončení filmu, mě osobně to trvalo pár dní a to je další kouzelný rozměr filmu. Naprosto skvělí jsou paní Hlaváčová s panem Horníčkem, ale jak to bývalo pro českou klasiku typické (kde jen ty loňské sněhy jsou?) úchvatní jsou i herci ve vedlejších rolích (pánové Brodský, Sovák, Hrušinský a nejen oni. P. S. Tak mě napadá, je to sice daleký odskok, ale i tyhle asociace vyvolalo zamyšlení nad tímto uhrančivým dílkem, že silné vedlejší postavy byly typické i pro americké černobílé filmy, i filmy francouzské 60. let a určitě by se dalo jmenovat dál... Další doklad přepjatého individualismu dnešní doby, který se zračí v tom, že dnes jeden dva hlavní hrdinové, možná výrazný protivník, a zbytek sekundtanti bez osobnosti sloužící jen k tomu, aby nám jejich prostřednictvím mohl hlavní hrdina sdělit své myšlenky?! Naštěstí tenhle film ztělesňuje pravý opak :) (06.03.2018)