Tři životy

Krásná pohádka, která asi není zrovna uplně pro děti, ale já oceňuji rozhodně tu odvahu do pohádky dát takové scény, jako nahou Aničku v jezeře a vůbec celkově scény, které upozorňují na sexualitu jako takovou. Hodnocení v podobě odpadu mi přijde vážně zarážející. A naprosto souhlasím s komentářem od Galadriel. (31.08.2012)

Kde jsou ty doby, kdy ČT na Vánoce dávala hezkou českou chytrou (a později jen výpravnou) pohádku? Loňský Anděl páně byl asi jen posmrtný záškub. Aspoň že ten Jiří Dvořák mě nezklamal. Jeho vojenský date rapist, který dívčinám míchá podivné látky do vína a následně je zneuživá, by si ale zasloužil lepší scénář. Vyloženě průšvih to není, lokace a herci jsou relativně na úrovni, ale zápamatováníhodná tahle pohádka není. (28.12.2007)

Před hrdinu této pohádky jsou stavěny zkoušky věru přetěžké: Nejprve musí strávit noc v posteli se svůdnou svíjející se krásnou zakletou princeznou a nezasunout, aby se později jeho vyvolená (dcera udavačského kováře) stala zfetovanou konkubínou jakéhosi bezvýznamného poručíka. To je dost odvážná koncepce. Nahota hrdinovy milé u rybníka do toho samozřejmě tématicky zapadá (na pohádku dost odvaz, ale koneckonců není to princezna, jen holka z kovárny), lepší by ale bylo třeba pozorněji ošetřit ten sňatek beze svědků. Taky je smutné, že zachráněný přítel, ačkoli celou dobu působí jako „kořen“, nezasáhl v kritické chvíli; pozdější padouchův konec ve formě totálně sjetého hromosvodu je zatraceně slabým zadostiučiněním. Opět bohužel mizerný scénář. Vcelku pěkné záběry působí začasté dojmem kvalitního reklamního spotu. Nicméně alespoň jeden esteticky silnější se najde. Pohádka nešetří klasickými motivy a jako příběh lásky až za hrob a věrného přátelství rozhodně stojí za pozornost, takže by se dalo uvažovat i o vyšším hodnocení. Všechny ty drobné trapasy bych nějak dal. Celý ten komplex celibátního hrdiny a jeho šoustající milé bych dal, bonzáckého kováře i podbízivě hodného žandára bych taky dal. Ale romantické vyznání v poli kvetoucí řepky olejky – to prostě nedám. (04.01.2015)

Než začne příště Jirka Strach dělat na dalším filmu, měl by se napřed posadit, vydejchat se a pak se ptát sám sebe: točím pohádku nebo soft porno? Věřím, že by se mu jednou mohla povést dobrá pohádka a nepochybuju o tom, že softporno by zmáknul výtečný. Ale nechápu, proč točit softpornovou pohádku. Už jaksi z principu mi uchází podstata takového počinu. Netvrdím, že pohádky mají být nutně "krásné a nevinné", nebo že se by se mi protivil pohled na macatou prdýlku kovářovic Anduly, ale v případě Tří životů jde jen a pouze o prvoplánovou zbytečnost. Úvodní hromadná soulož ve sklepení hradu je rozhodně největším "What The Fuck" momentem v dějinách české pohádky. Co mi ale vadilo nejvíc, je absence jakéhokoli citu mezi ústřední mileneckou dvojicí. Příklad: Nás pár leží za kuropění na břehu jezera, ona se vzbouzí, líbne svého milého na holé tělo u bradavky a tváří se, jakoby chtěla říct: "Já včera myslela, že mě roztrhneš, ty draku." A pak se jde nahá vykoupat. Zkrátka je tam sex, ale není tam romance. A konkrétně u pohádky bych to chtěl obráceně... (23.06.2012)

Mezi slepými jednooký králem. Pohádka, která se dokonce dá dokoukat, to je mezi současnou pohádkovou tvorbou takřka obdivuhodný výkon. Při troše práce by z námětu mohlo něco být, ale schopnost vyprávět příběh poutavě je pro naše filmaře včetně Jiřího Stracha zřejmě nesplnitelný úkol. Současné pohádky působí spíš jako povinný domácí úkol, bez kouzla, bez poetiky. Být učitelem, napíšu takové 3+. Molnárová v obličeji nic moc, ovšem tělo docela slušné, jak se lze přesvědčit poměrně důkladně. (25.12.2007)