Zelená zóna

"Váš úkol je provést akci a víc se nestarat!" Jenže poručík Miller je tak trochu šťoural a proto s nadšením novopečenýho skauta odhaluje bushovskou motivaci, která byla každému jasná již před americkou invazí. Nebo snad tehdy někdo věřil pohádkám o kamionech skrývajících pro svět nebezpečný zbraně či americkým nezájmu o políčka s ropou? V těch předválečnejch časech jsem se moc smál moudrou hlavou moudře kývajícím politikům, kteří starostlivě varovali před nebezpečím z Iráku. A tady to zkrátka máme zelený na bílým, což není příliš zřetelně vidět kvůli epileptický kameře, nahání se přitom křížovej kluk a na mě je jasně patrný zklamání, protože jsem pevně věřil tomu, že si to v Zelený zóně pořádně užiju. (15.04.2016)

Film jede v takovým tempu, že s diváka udělá neškodnou sedící hroudičku schopnou pouze základních opičích výrazů typu "uáááá" nebo "ééé" No a závěrečná půlhodina....... to jsem snad ještě nezažil. Kdyby se závěrečná půlhodina filmu přihlásila na závody tryskáčů, tak vyhraje vzlatou a dva dny bude čekat v cíli na druhýho. Po obsahové stránce je tahle adrenalinová jízda dokonalou filmařskou obžalobou války v Iráku resp. důvodu proč tato válka vůbec začala. Matt Damon u mě definitivně vstoupil mezi hereckou extratřídu. V podstatě nesleze z plátna a přesto každý jeho slovo, každý jeho pohled nebo každý jeho gesto jsem očekával se stejnou dychtivostí jako pražský magistrát úplatky. Hudba, která mě ještě teď zní v uších se brzo přestěhuje i do mých repráčků ať to stojí co stojí. Tohle je prostě film na jeden nádech. (10.06.2010)

Není to "hrdinský" a tím pádem naivní ... je to politický, špionážní, korupční ... realistický. Ukazuje to válku v Íráku bez nadsázky a s naprostým chladem, kde žádná strana není ta čistá, všichni jsou to jen banda šmejdů jdoucí si za osobním prospěchem (moc, prachy, vliv, atd. ...). "Vojáček" Matt Damon mezi tím musí chudák pobíhat a zjišťovat, že jak už řekl jeden starý čínský filosof: "Všechno je jinak ...". Don´t be naive ... Jak padne věta ve filmu. Navíc to ubíhá rychlým tempem, pořád se něco děje ... Je to zajímavej, hlavně politickej film, spíše drama, ... s akčními snímky to nemá moc společného. Jeden z těch lepších "válečných" ... (14.12.2010)

Spojenie Greengrass - Damon proste nemôže dopadnúť zle. Aj keby mal slabší scenár a to nemá, pútavo podaná zápletka, dynamická a prehľadná akcia, ktorá však nehrá za každú cenu prím, adrenalínová hudba hrajú v jeho prospech. Matt Damon sa síce narodil do roly Jasona Bourna ale ani ako Roy Miller nezlyháva v ničom. Spojenie akcie a politického thrilleru naviac môžem, aj preto je pre mňa Zelená zóna atraktívnejším príspevkom do tématiky ako oscarový Hurt Locker. (11.06.2010)

Už je to trochu nuda, ale Greengrass zřejmě neumí řemeslně klopýtat. Zelená zóna je neuvěřitelně dynamický film, který se nezastaví ani na vteřinu (i třetí Bourne proti němu občas přešlapuje na místě) a drží diváka v permanentní pozornosti. Od první do poslední sekundy je o co se opírat – ať už jde o dokonale přehlednou akci (obrovský skok právě od třetího Bournea), či vztahy mezi jasně definovanými postavami a naprosto pochopitelné dialogy, které i běžného civila okamžitě vtáhnou do centra dění. Greengrass navíc na půdorys „velkého problému“ roubuje motiv souboje dvou mužů, který je pod taktovkou burácejícího Powellova hudebního aparátu přesně tak cool, jak tomu bylo v předchozích režisérových filmech (a jak – doufejme! – bude ve všech dalších. Tenhle trademark mám ze všeho nejraději). Tím, čím je Scorcese + De Niro (především) pro sedmdesátá a osmdesátá léta, tím je Greengrass + Damon pro současnou generaci. Dobově – ale i nadčasově - poplatnými a reflektujícími umělci pro diváky, kteří se potřebují personifikovat s hrdinou a prožívat příběh jeho očima. Greengrasův tým poskytuje úchvatné řemeslné prostředky (kamera!) a svět, kterým už Damon proplouvá naprosto přirozeně a bez sebemenších zádrhelů. Jedinou vadu vidím paradoxně právě ve scénáři, který je tak neuvěřitelně přehledný a pochopitelný, že ve světle Bourneova světa (nelze nesrovnávat) lehce ztrácí na té jemné přitažlivé vrstevnatosti a chuťovém ocasu (a místy zkrátka a dobře připomíná obyčejnou adventuru ve smyslu „půjdeme z bodu A do bodu B a tam najdeme C, které nás dovede k D“). (11.03.2010)