40 let Divadla Járy Cimrmana aneb Ze hry do hry

Labutí píseň? Ale kdeže, krásný průřez jednotlivými hrami a to rok po oslavě jubilea ještě jednu, patnáctou přidali. Od té doby herecký soubor bohužel značně prořídl, ale ani po 50 letech neztrácí jejich představení jiskru a dokud budou diváci chodit, jakože stále chodí a dostat se do divadla JC je pomalu nadliský výkon, tak ani tyto hry jen tak nezmizí ze scény. Byť jim bude pod odchodu starých pardů chybět jisté kouzlo. Jediné co mi na tomto průřezu vadí je Smoljak, vypadá jak když zrovna neměl svůj den a celkově se furt tváří tak nějak nasraně, jak kdyby tam byl za trest. (28.12.2019)

Je to pouze nostalgické připomenutí bez větší originality. Abyste si ho užili, musíte navíc všechny Cimrmanovy hry dobře znát, jinak se nemá smysl o něco vůbec pokoušet. Je trochu smutné vidět, že má Vondruška problém souvisle mluvit, ale kdo by to měl chuť vytýkat? Cimrmani nejsou žádné veskrze geniální dílo. Ne všechny hry se vydařily na maximum, ne všechny vtipy vyznívají, jak mají. Přesto je to ale velká zábava a vidět záznam téhle vzpomínkové hry (s tím, že už nebude žádný další záznam v plné sestavě), na mě zkrátka funguje. (23.09.2012)

DJC#∞. Nic moc jsem od toho nečekal a nevýrazný začátek mi tento předpoklad potvrzoval, ale jak spolu jednotlivé ukázky začaly čím dál více interferovat, dostalo to šmrnc, a závěrečný chaos byl dokonce dotažen k celkem slušné pointě. Leč dívá se na to s úsměvem trochu bolestným, když člověk vidí jak jsou někteří účinkující už doslova nad hrobem... (25.08.2017)

Odvar z vývaru. Bohům žel... :-( . . . Bohové Dada i Pata budiž mi svědky, že mám rád poetiku Divadla JdaC, jakož i celou tu čtyřicetiletou cimrmanologii, potažmo pak i cimrmanománii. A to jsem ani coby dítko tenkrát v té zlaté éře nesedával U pavouka. Ale tenhle >best of< mi připadá bohužel jako poněkud bestiální >fast food< ... Až člověk maně přemýšlí, zda více než pocta géniovi zde opět nejde jen o nějaký ten rychlý vejvar. Ovšem dosti laciný a řídký. Tak na hoďku - ať se to snese v čé(če)telce i mimo nedělní večerní >primetime< , že... :-/ . . . I když je faktótum, že Výtěr z her vymyslel mistr po úspěchu Větru z hor brzy po utajovaném návratu z tajné studijní cesty do Ameriky, lze se poprávu domnívat, že i sám mistr, než by obcoval s múzami v takto laciném hodinovém týjátru, nejspíš by si to raděj udělal sám. A to je bohužel asi tak vše, co se s tímhle >cimrmanoběrem< dá dělat... Takže resumé: Suma sumárum jedna hvězdička za onan odvar, druhá pak za ten vývar. Mistrovi s pardonem, divadlu bez pardónu... - - - P.S. ...I když mě tak expost napadlo, jestli on by to vlastně nemohl být takový další geniální Cimrmanův tah(?)... Že on vlastně tenhle >kus< sesumíroval někdy kdyžtak(da)dávno jako základní dílo pro novou éru dalších čtyřiceti let života toho svého dnes už poněkud zvětralého, adorantsky dobrodělného spolku: Po éře cimrmanománie přichází éra cimrmanonanie!... ;-) Ale není! Tož mistře - ale to byste nevymyslel! Teď jsem tam byl... :o))) (01.11.2007)

Best of ukázka ze všech her vzniklých do roku 2007. A většinou v alternacích, které normálně neuvidíte ani neuslyšíte, takže v tomhle to má dost přidanou hodnotu, například potvrzuje to, že Karel Infeld Prácheňský je bez Svěráka opravdu poloviční. I bez toho všeho (dále například Hraběta jako hostinský z Mýtinky) by to ale bylo výborné, protože co by se na tom dalo zkazit? Průřez téměř celou Cimrmanovou tvorbou a ve většině případů je z jednotlivých her vybráno opravdu to nejlepší, navíc úplný závěr, ve kterém se střetávají různé postavy z různých her a pijí spolu nápoj zvláštní chuti, je famózní. (06.09.2020)