Na odstřel

Tento typ filmů ve mně vyvolává podivnou cukavou schizofrenii, kdy si říkám: "Celé to řídí vrátný! Bylo to jen nahrané! Jenom sen umírajícího dědečka! Affleck je ve skutečnosti žena!" Mé racionální já zase přemítá, že pokud to scenáristé myslí vážně, tak nemůže příběh, kde si začínají s nadnárodní společností, která podniká v oblasti války, skončit nijak jinak, než kardinálně špatně, takže jakýkoliv náznak pokusu o happy end by si nutně vyžádal mé kardinální pohrdání. Tvůrci kolem toho částečně elegantně zabruslili. Každopádně tento druh filmů mi skoro vždycky přijde emocionálně naprosto inertní, což potlačí všechny jiné potenciální kvality. (23.02.2013)

Vyškrtněte Affleckův tupý nicneříkající výraz a nadbytečnou postavu zásadové žurnalistky Helen Mirren a zůstane vám jen to nejlepší, co si od konspiračního politického thrilleru můžete coby nezaujatý divák přát. Je tu skvělá zápletka, hutná atmosféra modelovaná hromadou politické špíny a zakázaných machinací, náramně vydařená hudba a čtyři nebo pět výborných herců, kterým věříme, že svými postavami žijí a dýchají pro ně. Ale pozor. je to pořád jenom vysoce stylizovaná a šikovně nakroucená hollywoodská zábava s neohroženým Crowem a pohlednou McAdams, kde efektní honba za spravedlností vysoce převyšuje poctivé motivy klasických snímků o spiknutí. Ale nezbývá než si zvyknout, protože lépe než takhle to dnes v daném žánru asi nelze - a já osobně si nestěžuji.. 80% (10.05.2014)

Hmm, ten "nečekanej" poslední twist tam byl poněkud nadbytečnej a trochu nabourává logiku příběhu, ale jinak to byl pěkně vystřiženej dost napínavej thriller klasickýho ražení, co staví víc na napětí než na akci. Scéna v podzemní garáži byla nejnapínavější za poslední dobu. Režie prvotřídní, hudba sedí, Crowe opět předvedl jedno ze svých ponoření do role, ostatní slušně přizvukují. Spokojenost. (30.06.2009)

V základě dvojče britského originálu, které své místo pod sluncem obhajuje výborným převedením do amerických podmínek (Carnahan a Gilroy jsou cítit v každé scéně), odstraněním nadměrného množství dialogové vaty a šibalstvím Russella Crowea, který i s viditelnou nadváhou strká do kapsy roztomilou McAdams a neurážejícího Afflecka a soupeře nachází jen v hláškující Helen Mirren (takovou babičku bych chtěl mít). Na druhou stranu však zamrzí vyškrtání některých vedlejších linií, kvůli čemuž některé postavy (manželka) příliš nefungují v osobní rovině a film tím pádem ztrácí hlavně ve druhé třetině tempo. Macdonald ale režíruje jako o život a chladnou ostrovní předlohu zdá se opravdu uctívá. Jinak si ty věčné citace jednotlivých scén vysvětlit nedokážu. 7+ P.S: Překvapuje mě, že si pan režisér nevzpomněl na McAvoye. Jeho účast v minisérii ale byla zřejmě překážkou. (18.05.2009)

Zase jednou si filmaři zasurfovali na módní vlně kopání do "strůjců" války v Afghánistánu, Iráku a tzv. války proti terorismu. Bylo by to snad i bohulibé, jednat se o nějaké originálně ztvárněné pacifistické dílo, jako je třebas Medemova Chaotická Anna. To bychom ovšem chtěli jako diváci příliš. Nedostane se nám ani odkrytí skutečné povahy zákulisních praktik americké politiky a hlubšího pohledu na pozadí oněch konfliktů. Ne, v politické rovině nejde o nic jiného než o kydání hnoje na hlavu "jestřábů" a hnůj se kydá nástrojem primitivním, vidlemi. Záporáci se tedy neštítí vražd, zastrašování, ani špinění oponentů. Nevídané je tu nevídáno, podezřelá okolnost střídá podezřelou okolnost, klubko zákulisních vztahů zví gordického uzlu a každý milovník konspiračních teorií ví, že největší ještírek je ten, který se tak pramálo jeví a odhalí se až na konci. Zbývá se tak jen těšit z očekávání, zda-li hrdinové bez bázně a jen s malou hanou odhalí či neodhalí to spiknutí bez obsahu, u kterého je důležité jen to, jak je spiklé ze zlých lidiček, kteří baží pouze po moci a penízkách (ne pro USA, pro sebe samotné). Scénář se ještě pro jistotu dovycpe vztahovým trojúhelníkem bez vášně, snad aby bylo vidět, že investigativní novináři jsou taky jen lidé a můžeme se s nimi ztotožnit. (24.11.2009)