Karanténa

Quarantine aneb je libo večerní dezert po americku? Chudáci Amíci, lituju vás, že už ani nevymyslíte pořádný námět, proto se velká část vaší kinematografie točí kolem remaků a i mezi nimi se najdou kusy jako Quarantine, které nejsou remakem, ale trapným opisem. Nehodnotím 2* apriori proto, že Dowdle nebyl schopnej přidat vlastní scénu (krom několika výjimek), ale proto, že i když je spousta scén téměř nachlup stejných, hororovst, strašidelnost, uvěřitelnost a atmosféra šly do dža. Všechny klady, které jsem obdivoval na pětihvězdičkovém RECu se Američanům fatálně nepovedly. Nejenže jsem se nebál, já se nudil, občas propadal salvám smíchu, protože americký přepis je v mnoha ohledech neuvěřitelně debilní (v momentech, kdy se odlišuje od svého předchůdce). Američtí příživníci opět fenomenálně zklamali, zapomeňte na tu tuctovou a neoriginální velmoc, raději se soustřeďte na evropskou tvorbu, která měla a má velký potenciál a filmaře, kteří ještě dnes umí natočit něco dobrého. Balaguéro je jen jeden! A znovu se potvrzuje rčení: Opakovaný vtip není vtipem, opakovaný strach není strašidelný. Upřímnou soustrast těm, kteří dali 4* a více. (19.11.2008)

Naprosto zbytečný remake, který se drží přesně originálu a nepřichází s ničím novým, což vzhledem k faktu, že snímek přichází pouze rok po originálu udiví ještě více. Přesto se nedá říci, že by snímek byl špatný a já si ho neužíval a v případě, že bych neviděl španělského předchůdce REC troufnu si tvrdit, že komentář by byl v lehce podobném duchu jako u originálu. Přesto u mě REC jednoznačně VÍTĚZÍ a to zejména díky syrovější a vygradovanější ATMOSFÉŘE. Snímek jsem si pustil především kvůli mé oblíbenkyni Jennifer Carpenter, ( která mě přesvědčila již jako Emily Rose a posléze jako seriálová sestra sympaťáka Dextera). Musím říct, že přestože podává hodně uvěřitelný výkon ( překvapivě ) o prsa to u mě vyhrála španělská představitelka Manuela Velasco. (12.10.2009)

Remake úspěšného španělského hororu [Rec], který je proti originálu doslovnější a méně poutavý. Přidávalo se především na brutalitě (zlomená noha - !) a jasnosti děje, přičemž to druhé je spíše na škodu. Neustálé řečnění o jakési zrychlené formě vztekliny nic nepřináší, naopak utlumení "církevního" závěru je zbraní dvojsečnou. Na jednu stranu totiž ve své nakousnutosti zanechává v povětří zápach apokalyptického průšvihu, na tu druhou ale není zdaleka tak působivé, jako rozvinutější finále původního filmu. Dalo by se říct, že zatímco originál ponechával nejasno v celém svém průběhu a náznaky pravdy odhaloval až na konci, remake to dělá přesně naopak. Více vidět je bohužel i občasný souboj s logikou (jakto, že ta malá holka odolávala nákaze tak dlouho?). Pokud vezmeme v potaz, že nic nového remake nepřinesl, má identickou dějovou linii a všechny použité rekvizity byly v originále lepší, vychází mi slabé 4/10. (17.08.2009)

Mladá a sympatická reportérka Angie přijíždí natáčet noční reportáž o práci hasičů, spolu se svým kameramanem Scottem, a právě z jeho pohledu bude divák sledovat celý příběh o jednom rutinním výjezdu hasičů, který se ale nakonec zvrtne v boj o holý život, protože v obyčejném starém činžáku číhá smrtelné nebezpečí v podobě krvelačných zombíků. Neviděl jsem španělský originál, a ani o to nestojím, ale tenhle remake má něco do sebe, i když přiznávám, že je to kravina a zombie horory mě zrovna dvakrát neberou. Snaha o maximální realističnost je umocněna docu-stylem režie a divák nevidí ani o trochu dřív nic víc, dokud mu to nezprostředkuje horlivý kameraman a roztřesená kamera nemusí zrovna být po chuti každému, ale tentokrát proti ní nic nemám. Je to snad vůbec poprvé, co mě tento nepříjemný styl z pohledu první osoby uvrhl do depresivní tísně, a místy mě i dusil, ale zase ne tak moc, protože horory mám nakoukané a pocit strachu se u mě při jejich sledování prakticky nedostavuje. Ale je dost možné, že méně zkušeným divákům nebude při sledování tohoto netradičního hororu zrovna do skoku a udělá se jim i špatně od žaludku, protože ke slovu se zde dostanou i nechutnosti typu otevřené zlomeniny nohy, nebo pád z výšky na tvrdou dlažbu domu v nepřerušovaném záběru. A právě ono precizní zpracování rozhodlo o mém vysokém hodnocení tohoto zajímavého hororu, ale té tmy mohlo být rozhodně méně. (16.10.2009)

Tak dobré, jak jen doslovný remake může být. Podruhé už to pochopitelně není ono (absence strachu, či momentu překvapení), přesto jsem byl na konci (opět, i když tentokrát podstatně méně) vyděšený. Napětí a adrenalinový závěr totiž oproti předloze zůstávají zachovány a postavy jsou tentokrát sympatičtější a snadněji vám přirostou k srdci. (20.02.2009)