Domácí mazlíček

To bylo tak blbé, ale tak nějak hóóódně potrhle zábavné a dokonce i ta myšlenka tam byla. Hláškující Shelley v podání Anny Farris, spousta děvčat, o která nikdo nestojí či zase naopak, holky, které jsou na dračku, Colin Hanks a "Playboy" Heffner. Přebarvená komediální jízda podbarvená současnými i těmi staršími hity a hlavně zapamětihodná scéna parodující Marilyn Monroe nebo hláška, že oči jsou bradavky tváře! (06.05.2009)

Anna konečně naplno předvedla své fyzické přednosti a věřte, že je na co koukat, ale myslím, že z pozice naivních, prosťounkých slečínek od Matella, s jejichž výrazem se kdysi proslavila ve Scary Movie se už nevyhrabe. Zkrátka ani nedostane tu příležitost (ne že bych jí to přál) a bude si muset i nadále trénovat svůj překvapený, vyděšený, ale roztomilý kukuč v jednoduchých, holčičích komediích jako Hot Chick nebo právě House Bunny. (04.08.2011)

2,5* Scenár i celý príbeh je síce ošúchanejší ako skejtborďákove trenírky, morálne ponaučenia recyklovanejšie ako najlacnejší toaleťák a vážne myslené to bolo asi len pre najmladšiu kategóriu tínedžeriek... ale čo už. Kočky sú sexi a sympaťáčky, Anna Faris je tak sladko hlúpučká, záporáčky sú tak hnusne slizké, no a Hef... je proste Hef :-))) Ale keby ste chceli vidieť praotca všetkých týchto "campusových, sorority, fraternity, grécko-abecedných" komédií, pozrite si Animal House - tu niekde nájdete tie najlepšie korene študentských i nechutných komédií. Tie dnešné sú len vyblednuté tiene Študentského zverinca (a často obyčajné pajcovačky - viď motívy outsiderov i hroziacej straty sesterského domu). Inými slovami: "Bluto rules!" ;-) (22.01.2009)

Jsem trochu na rozpacích.. Film asi nikoho neurazí, ale občas je to trochu protivné. Řekla bych, že podstatou všeho je, že máme hledat hloubku. Ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá. Je to velká myšlenka, kterou každý zná, ale už ne každý poslouchá. Jen je, řekla bych, podaná v tomto případě poněkud nešťastným způsobem. (20.08.2017)

Tak takovouhle parádu jsem nečekal ani v mých nejbujnějších snech. Při pohledu na plakát, název a obsah filmu, to vypadalo, že si jdu vysloužit odpad. Vlastně jsem se v tomhle mrazivým počasí chtěl jen zahřát pohledem na hezký holky, víc jsem od filmu opravdu nečekal, ale ouha. Dostal jsem nejen kvalitní kozí záběry, ale i vtipnou a příjemnou pohádku o kamarádství. Navíc mě byl film sympatický ještě jedním faktorem. Konečně jsem objevil film, kde se kluci nesnaží o holky, ale holky o kluky. To jsem zažil bohužel jen jednou, když jsem šel opilej ve dvě ráno po Václaváku a začala o mě mít zájem jedna holka, no holka, spíš dcera jóžina z bážin. Nejdříve mě nabídla slevu, prej: „moje původní taxa je 1.500, ale že si to ty, tak 500, - Kč,“ Při pohledu na ní však bylo jasný, že taxu bych měl mít spíš já. Bohužel její zájem o mě byl tak velký, že si v minisukni sedla na lavičku a roztáhla nohy. Zřejmě si neuvědomila, že její místo je v pavilonu hrůzy a ne mezi svůdnicema a já jsem díku jejímu aktu svádění provětral obsah svýho žaludku a znečistil tak Václavské náměstí. Když o tom přemýšlím, radši se budu příště snažit zase jenom já, alespoň budu mít možnost výběru a ne, že se na mě přilepí kdejakej omyl přírody. (26.01.2010)