Všude dobře, proč být doma

Tento film od diváka vyžaduje schopnost kriticky reflektovat nikoli to, co nám jako velká témata předkládají média, nýbrž naši každodenní realitu, naše stereotypy. Což je těžké! Fatálně to nezvládl mj. distributor, který pro název filmu zvolil velmi hloupý český a slovenský překlad. --- Burt a Verona o sobě vážně pochybují. V Kristových letech čekají první dítě a uvědomují si, že jaksi nezapadají do normy: nedostudovali, nemají kariéry, vydělávají bez náležitého úsilí jen tak na živobytí, nemají pořádný domov, nemají kruh sousedů a přátel, zkrátka, nejsou řádně společensky ukotvení. I vypravují se na cestu po Americe za rodiči a starými známými nalézt „místo“ - míněno „lidi“ - kde by potomka přivedli na svět a vychovávali. Setkávají se s různými typy vztahů, místy lehce nadsazenými, přesto trefnými a charakteristickými pro naši dobu. Vidíme nezájem, rezignaci, hrubost, křeč, i hysterickou afektovanost. --- Shrnutím a vrcholem příběhu je scéna na trampolíně. Milenci neokázalými slovy, instinktivně a samozřejmě definují partnerskou a rodičovskou lásku. Zní to velmi normálně, jenže ouha, v tom je ta znepokojující pointa: projezdili světa kraj a zjistili, že jejich hodnoty nejsou těmi hodnotami, které Amerika uznává a ctí. A aby to bylo úplně jasné (beztak není, jak tak koukám), na závěr pro sebe a očekávané dítě nacházejí domov na místě velmi odloučeném. Zařazení do společnosti zkrátka není možné. --- Před časem jsem zde komentoval Mendesův slavný debut American Beauty a vyjádřil údiv, proč je ten film tolik ceněný, když se vlastně neumíme shodnout na tom, co nám sděluje. Svůj výklad jsem si tenkrát nechal pro sebe, ale Away We Go mě konečně přesvědčil, že jsem Mendesův pohled pochopil alespoň přibližně správně. American Beauty nyní vidím jako prolog k tomuto dílu, jehož sdělení je mnohem přímočařejší a důraznější. Toto je mimořádně důležitý, zásadní film, a že je všeobecně nepochopený, to jen podtrhuje jeho potřebnost. (25.10.2011)

Sam Mendes je jedním z mých oblíbenců. Kromě nesporných tvůrčích kvalit je tomu tak zejména proto, že se nezdráhá dělat americké společnosti ne vždy zrovna lichotivou reklamu. Příběh jeho posledního filmu snad ani není nějakou skrytou ostrou kritikou americké společnosti, ale spíše se jeho prostřednictvím snaží prezentovat různé typy lidí s rozličnými povahami a rozdílnými životními hodnotami (což se rozhodně nemusí týkat pouze Američanů). V podstatě jde o jednoduchý příběh, nicméně jeho půvab lpí právě v tomto minimalizmu – až neuvěřitelně sympatická hlavní dvojice se všemi svými strastmi a pochybami si vaše srdce získá velmi snadno (ale přitom jen velmi nenásilně a sympaticky). Vtipné, chytré a dojemné zároveň. Jeden z mála filmů, které jsou upřímné a působí přirozeně. Kdo v tom vidí kalkul, tak zřejmě nemá rád dětské kočárky :)) (01.04.2012)

Takový ten film, který vás pohladí po duši...aneb v jednoduchosti je krása. 85% (25.02.2013)

Až doposud platilo, že Mendes si mezi svými filmy dopřával tříletou pauzu, po jejímž konci na diváky čekal dospěle zrežírovaný počin a to nehledě na žánr. Svým novým snímkem tento interval porušil a ne zcela ku prospěchu věci. Indie filmů je dnes spousty a jen občas se v nich objeví něco nového, což je vlastně i největší problém této road movie. Divák sleduje příjemně ubíhající cestu mladého páru, jejich komické i vážnější peripetie, ve kterých nechybí ani klasické uvědomění si sebe sama a nalezení pravého domova. Vyprávění je členěno do jednotlivých kapitol a pokud bych měl jmenovat jednu, která mě vyloženě nadchla, byla by to ta, kde se do hlavní role dostává kočárek :) "Všude dobře, proč být doma" tak patří do kategorie těch filmů, které není obtížné si zamilovat, svojí obyčejností mohou být člověku blízké, ale to je asi tak všechno....Na Mendese poněkud málo. 7/10 (06.10.2009)

Mám moc ráda Mendesův styl. Jeho záběry, pohrávání si se světlem, zaměření na maličkosti, pohyb kamery, tohle dokáže vyvolat takové emoce, které dialogy absolutně nezvládnou. Chvílema celkem dojemný film, chvílemi spíš dost absurdní, ale ve výsledku a především díky poslední scéně film, který pohladí po duši. (02.08.2013)

Povinná jazda Mendesovkami u mňa začala očarením Americkou krásou. Bohužiaľ po dejovej stránke, žiadny jeho iný počin nesiahal AB ani po členky. Z technického hľadiska sa Road to Perdition, Revolutionary Road ani Away we go nedá nič vytknúť. Ja si však na filmoch cením tri veci 1.svižný dej, 2. zaujimavú pozitívnu ideu, 3. sympatické postavy do ktorých sa viem vcítiť. Ani jedno z toho mi s výnimkou AB nedal. Takže Mendes je nudný, ale poctivý pracant a ja už nechcem strácať čas pri ďalších jeho filmoch. (19.12.2009)

Prázdný, prázdný. Ach, to je tak prázdný. Já nevim, ale těm dvěma jsem vůbec nevěřil, že se maj rádi. A moc sympatický mi tedy taky nebyli. Takovej chlad! A všichni ostatní trapný magoři, nešťastný. Spíš neosobní atmosféra mi dost vadí. Nebudu se ani nijak vypisovat, skoro nic kladnýho nenajdu. Samozřejmě, že je to profesionálně na vysokej úrovni, některý herci jsou výborní, ale jde to zcela mimo mě. (24.04.2010)

O Mendesovi jsem si myslel, že i z hovna dokáže vytvořit úchvatné věci. Bohužel, asi to tak nejde pokaždé. Tenhle film mi moc nesedl, na Sama je to až moc sentimentální a nudné, i když světlejší chvilky se taky najdou (např. kontinuální domácnost). Doufám, že James Bond v jeho podání bude výrazně lepší. (08.12.2011)

Předporodní přehlídka amerických nechutností. Ne není to úplně komedie, sám mohu film doplnit historkou, která by se sem také hodila (místo: Hudson, New Hampshire): Milá a srdečná Sandy Fuhs nás poučovala o výpočtu optické hustoty pro přímé digitální zobrazování (imaging) tiskové desky (trochu komplikované, ale nelze jinak). Když jsem ji vytkl, že její výpočet je sice hezký, ale nesprávný, zakřičela: 'Takhle nás to učili u Kodaku', mrskla s křídou o zem a na deset minut zmizela... Americká mentalita (je to historicky podmíněné) se vyznačuje neúctou k místu - tento film byl kupodivu o nalezení úcty k místu - a s tím spojenou neúcta k lidem, která se právě projevuje víceméně nechtěnými necitlivostmi až urážkami. Ve svém filmu Away We Go (Padáme!) zatěžuje Sam Menders nadměrně svoji pilu, a to když tlačí i táhne. Přidat ještě hvězdu za morální ponaučení by možná bylo na místě. (29.09.2014)

Naprosto skvělý mix komedie a dramatu. Vše je takové uměřené, snadno uvěřitelné, divák se pobaví a přitom drží těm dvěma palce na jejich cestě za hledáním domova. Sam Mendes mě tímto filmem vyloženě potěšil. (12.07.2015)

Mendes opět prokázal kvalitu a podíval se na rodinné soužití zase z trochu jiné stránky. A to i bez herců z první ligy, kteří podali výborné výkony. Nasmál jsem se dosyta a na konci nebylo daleko k slze :-) No a když ted vidim kočárek .... ( 44. KVIFF ) (17.07.2009)

Těžkotonážní bomba sociologické studie rodinných problémů. (20.09.2009)

Čo som od Sama videl, tomu som našúpal štyri hviezdy bez frfľania. Núdzový východ som ešte nepoužil, ten si nechávam na horšie (lepšie?) časy. No aj keď je Všade dobre rozhodne nadpriemerným počinom, som na pochybách. Všetko funguje ako má, vzorky amerických rodiniek dokonale vybraté (vybraté to tam majú najviac v hlavách), lokácie luxusné a kamera poctivá, ale aj tak som sa nemohol počas projekcie (aký to výraz, že „projekcia“, čumel som na to ako debil od polnoci do skoro trištvrte na dve rána) miestami ubrániť nude. Dôvod neznámy. Možno raz na to prídem, ale to už bude neskoro sem vpisovať. Posúďte si to radšej sami. Silná, ale naozaj silná trojka. (23.09.2009)

Mimořádný film. Ohromně citlivý, dojemný a přitom bez výrazných klišé, která většinou americké filmy tohoto žánru provázejí. Smekám před Mendesem, jeho režie byla výtečná stejně jako výběr a výkon herců a atmosféra celého filmu, který vyústil v překrásný závěr. Jinými slovy doporučuji tento film ostatním:-) (03.10.2009)

Jednoznačně Mendesův nejslabší film. Je to mdlý, nudný, o hovně. (15.01.2010)

Je to asi roadmovie, příběh se spíš vytrácí, ale mladý pár urputně hledá a hledá. Klasická tříhvězdičkovka, ale to, že jsem toužil mít jejich odvahu, stojí za hvězdičku navíc. (13.07.2010)

Nuda. (06.03.2017)

Vynikající příběh o tom, jak daleko musíte cestovat abyste našli to, co už dávno máte. Krásná hudba, neuvěřitelně sympatyčtí hlavní hrdinové a epizody setkání se skvělými typy lidí - a při každém zastavení vás čeká příjemné překvapení : podivín Jeff Daniels, šílená Allison Janney, milovnice mořských koníků Maggie Gyllenhaal, osudem zkoušená Melanie Lynskey... Už dlouho jsem se tak nezasmála a nebyla chvílemi tak smutná. Bravo! Chtělo by se mi režisérovi rovnou napsat: Zahraj to znovu, Same. Zahraj Away we go...:) (09.07.2009)

Road trip za hledáním ideálního manželství, těhotenství, porodu, rodičovství odpovídá na základní otázku Života Vesmíru a vůbec. Mohlo se jednat o nekoukatelnou hovadinu ve stylu Dana v reálném životě (viz. Dan in Real Life). Naštěstí Mendes zabalil trochu pitomoučký scénář do pozlátka laskavé a nenucené laskominky, a tak se stává přehlídka typových kreatur nejen lehko stravitelná, ale i chuťově uspokojující, což zajisté nikomu nevadí. Že se po dobu 98 minut na plátně vlastně skoro nic nestane? Nevadí. Velmi korektní zábava, která však nikoho neurazí ač nenabízí nic, co by tu ještě nebylo. (22.08.2009)

Mendes popaté,popaté jinak a popáté výborně...v Away We Go,nám Mendes servíruje vcelku "prostý" příběh,ovšem o to uvěřitelnější,který na jedné straně pohladí po duši a na druhé straně donutí k zamyšlení.Navíc s velmi sympatickou (byť ne úplně známou) ústřední dvojicí,vhodně doplněnou zbylým obsazením (hlavně bláznivá matka Maggie Gyllenhaalové)...90% (26.09.2009)