Sherlock Holmes

Jaký je Sherlock Holmes model 2009? Není to jenom nový facelift... Guy Ritchie udělal ze Sherlocka Holmese doktora House zkříženého se Seagalem a jeho adaptace legendárních předloh se odvíjí jen tak ,,volně na motivy" s příklonem k estetice jakési prebondovky, pročež to nejpodstatnější, duch literárního díla Arthura Conana Doyla, je bohužel nenávratně pryč. Sám Sherlock už není vyzáblý, misogynní, mírně autistický, trochu podivínský tvor, zmizelo i jeho tradiční oblečení, tedy tradiční rozpoznávací znaky, ale stal se z něho atlet, štramák, milovník a extrémní podivín. Uťáplý doktor Watson zase nelogicky přerostl svého kriminalistického učitele a dokonale se emancipoval, ba dokonce občas Holmese nevybíravě políčkuje! Vše je převráceno na hlavu. Což o to, spektákl je to pěkný, herecké výkony na úrovni, Robert Downey Jr. k okoukání, Londýn konce 19. století občas bere dech (i když digitální animace místy ruší), ale co je to platné, když to vše nese trademark, který má daleko větší cenu než celý tenhle hollywoodský velkofilm. Nudit se nebudete, ale přemýšlet také ne. A Sherlock Holmes byl vždy méně o tom prvním, než o tom druhém. Guy Ritchie možná přišel v adaptování téhle látky s revolucí. Co by na to však nejspíš řekl sám velký detektiv? Je mi líto, milý Watsone (rozuměj Ritchie), ale většina vašich úsudků byla mylná... (02.02.2010)

Je fakt, že kdo na princip nespolehlivého vyprávění nepřistoupí hned od počátku a nenechá se unášet iluzorní realitou, tomu se může zdát film poněkud stereotypní a nudný. Robert Downey Jr. (film od filmu ho mám raději) zde představuje totálně racionálního a poněkud sociálně bezohledného Sherlocka Holmese a Jude Law jeho věrného pomocníka, válečného veterána a "vyléčeného" gamblera dr. Johna Watsona. Právě racionalita pravděpodobně odděluje Holmese od většiny publika. Toho, kdo se nechá unášet vyprávěním a zmást se černou magií, pak o to víc překvapí závěr, který Sherlock svým postojem proklamuje vlastně celý průběh filmu a svým silným vrozeným citem pro pozorování à la Mentalista se staví do pozice téměř "vševědoucího", určitě ale o krok napřed jdoucího než je sám divák, který se o průběhu dané scény (akce) dozvídá až zpětně za pomoci krátkého dovysvětlujícího flashbacku (často o nějaké skryté fintě či triku). To je jeden z prvků, který ozvláštňuje celkem přehledné a vyvážené vyprávění. Vzhledem k častému opakování tohoto aspektu může střední část filmu poněkud nudit, nicméně charisma hlavní dvojice na tuto skutečnost dává rychle zapomenout. Druhým z prvků jsou krátké flashforwardy při detektivových boxových vsuvkách, kdy jako zkušený bijec nejdříve ve zpomalených záběrech názorně ilustruje dopady různých úderů na protivníkovo tělo, jeho přemožení a následné zdravotní komplikace a poté jde do pravé bojové akce. Vzhledem k humornému tónu filmu se mohou zdát být tyto vsuvky jako matoucí (Holmes dostane nakládačku), nicméně není tomu tak. Moderní akční háv a další žánrová oscilace zasazené do období britského impéria druhé poloviny 19. století jsou zjevné, inspirace forenzními vědami z mnoha seriálových řad Kriminálek také. Guy Ritchie natočil povedenou poctu literárnímu hrdinovi sira Arthura Conana Doyla, vzkřísil skomírající filmy o době panování královny Viktorie. Anglii při vrcholu průmyslové revoluce zobrazil sice jako prosperující, ale plnou špíny, korupce a zločinu. Právě proto nemohl být Sherlock Holmes zobrazen jako uhlazený elegán a gentleman, ale jako tvrdý, poněkud asociální a vše přeživší jedinec (s dýmkou v ústech samozřejmě). (16.01.2010)

Je mi naprosto u prdele, ze Ritchie sprznil pravdepodobne nejvetsi detektivni postavu, ale co mi u prdele neni, ze to proste neni zadna velka jizda. Jasne, neustale se neco deje, honicky, bitky, premejslejici a hlaskujici Sherlock, ale nic z toho proste nedokaze strhnout. Ty akcni casti vinou prilis pohodovy hudby nejsou vubec vygradovany, navic ta akce stejne neni nijak bombasticka, i kdyz si Ritchie obcas vypomuze stylovou spomalovackou. No a ty komicky casti s hromadou hlasek bohuzel nesahaj co se vtipnosti tyce Ritchieho starsim kouskum ani po kotniky. Dalsi problem je, ze ani ten pribeh neni buhvijakej a ty jakoze carodejnicky casti spis nastvou, misto toho tu mel bejt nejakej fakt mysteriozni pribeh, kde je co vymejslet. Ocekavane to zachranujou herci, sice ani Downey, ani Law se na Holmese s Watsonem absolutne nehodi, zatimco Downey hraje Holmese jako svoji kazdou druhou postavu, takze vypada jak vagus, chova se jak sasek a sem tam prohodi nejakou tu hlasku (i kdyz je fakt, ze dojde i na nejakou tu dedukci), tak Law je v ty roli proste divnej, tak jsou oba na filmu to nejlepsi. No a Strong si hraje na velkyho dabelskyho zaporaka, ale je to jen takovej trapacek. Ale abych jen nekritizoval, vizualni stranka filmu je moc pekna, sem tam se povede uzasnej zaber, ale obcas nektery triky lehce ulitnou. Proste docela zabavnej film, kterej ale bohuzel neni ani moc akcni, ani moc vtipnej a o nejaky napeti to mozna tak lehce zavadilo. Skoda, ze Ritchie vic netlacil na pilu, takle to proste nema koule. (20.01.2010)

Pro někoho možná zneuctění legendy Sherlocka Holmese a rouhačský tanec na hrobě A.C. Doyla, pro většinu ale v prvé řadě hodně solidní zábava. Atmosféra starého Londýna dýchne z plátna/televize/displeje (nehodící se škrtněte) až k divákovi, Holmes krom pro něj typické geniality okouzlí i bojovými schopnostmi, Watson je mu zde určitě rovnocennějším partnerem, než v knihách a navíc se kolem obou točí pohledné ženy... Příběh má napětí, odpovídající době, kdy se příběh odehrává, celé je to dobře podkresleno Zimmerovou hudbou (byť od něj známe lepší majstrštyky), herci nepřehrávají, scénář nemá díry, navíc obsahuje i pár povedených vtípků - prostě taková pohodová detektivka na příjemný večer. ;-) Vidím to na 75%. (14.05.2013)

"Pan Holmes zabil psa. Už zase." Trpím nedostatkem úcty k tradicím a prý se to nedá léčit, takže se přiznám, že ten strejda s fajfkou mne nikdy moc nebavil. Ale Sherlock Holmes, pouliční rváč, chemik, hráč na housle a ničič vztahu kolegy Watsona, je mi hodně sympatický. Navíc mám rád, když se mohu v temném prostředí procházet mezi poletujícími hláškami a po navrátu domů ze sebe smýt nános cynismu, na který právě tento Sherlock rozhodně není skoupý. (28.11.2013)