René
Obsahy(1)
Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíková na pozadí významných politických změn střední Evropy. Reného příběh začíná ve vězení pod socialistickými plakáty, pokračuje během sametové revoluce a dostává zdánlivou pointu amnestií tehdejšího prezidenta Václava Havla. René se ale brzy vrací zpět do kriminálů, aby tak vstoupil do Evropské unie opět jako vězeň. V průběhu let strávených za mřížemi, zejména za krádeže, se nechal potetovat na celém těle, utekl z vězení a zase byl chycen, vydal dva romány, vykradl byt samotné režisérce, prožil dva milostné příběhy, onemocněl roztroušenou sklerózou a psychologové u něj zjistili nadprůměrnou inteligenci. Krk hlavního protagonisty tohoto časosběrného dokumentu „zdobí“ anglicky nepřesně vytetovaný nápis „Fuck of people“. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (216)
Trochu zklamání. Čekala jsem od tohoto časosběrného dokumentu něco víc. Moje chyba! Co taky lze očekávat od filmu, jehož hlavní hrdina je v průběhu zhruba dvaceti let permanentně zavřený v kriminále? Neustálé střídání pobytů venku a v "base" a já se začínala nudit po čase. Z toho pravidelného stále se opakujícího koloběhu opouštění a opětovných návratů do vězení. Nemastné. Neslané. Průměrné. ()
Časosběrný dokument je zajímavý formát. Není to úplně nepodobné šmíráckým show, kde lidem koukáte do soukromí a sami jste skrytí. Tady je to trochu jiné hlavně tím, že je natáčení vždy jednou za čas a kamera tak nesleduje danou osobu pořád. To tak objektu dává značný prostor pro sebestylizaci (což také René činí). Zhodnocení dokumentu: v krimu jsem nikdy nebyl, ani moc neznám tuhle sortu lidí, takže pro mne to byl zajmavý exkurz do života recidivisty. Režisérka sestřih nijak dramaticky neobohatila o další prvky (proto ta hvězdička dolů). Výjimkou jsou snad jen ta skládání prezidentských slibů, která Renda pravidelně sleduje v kriminále (cca 3x Havel, 2x Klaus) a pak střihy typu 1997 - René opouští věznici...pár záběrů na svobodě, povídání o životě, teď už to bude jinak.... 1998 - René, Valdice... Zhodnocení Reného Plášila: Čert ví, co s ním mohlo být, kdyby nestrávil hned první mladé roky v kriminále... Každopádně teď už je to beznadějný asociál. Ke cti mu slouží jen to, že nikdy nedělal násilnou kriminalitu. Celkově je to ale člověk bez pořádných hodnot, prospěchářský a prolhaný. Tak snad aspoň napíše třetí knížku... ()
René je určitě působivý film, z kterého čiší nezměrná trpělivost Třeštíkové k natáčení časosběrných dokumentů. V tomto případě sledovala notorického recidivistu Reného 20 let a osobně se nemálo namočila do jeho osudu, ať už tím, že jí René s kumpány vykradl byt či, že se jí podařilo zasadit se o vydání dvou Reného knih. Některé Reného myšlenky z fleku podepíšu a mám někdy sto chutí se podepsat i pod nihilismus, jenž ze snímku čpí. Sledujeme jeho vysedávání v báni na pozadí zásadních historických událostí posledních dvou dekád a my, kdo jsme trochu nasáklí existenciální zmateností se neubráníme otázce, jestli jsme vlastně s časem naložili lépe a smysluplněji. Z čeho mě ale jímá opravdu trochu hrůza je "voyerismus" dokumentaristů obecně. Třeštíkové si vážím, ale na premiéře jsem se prostě neubránil zahořklému dojmu z ovací pro režisérku a její crew, kytičky, pukrlata blablabla, ale co vlastně samotný hrdina, jehož i ty nejintimnější chvíle jsme sledovali ? Jaký byl vlastně vztah režisérky k němu ? Uvědomuje si zodpovědnost, kterou přímým ovlivňováním jeho osudů převzala ? K nejsilnějším okamžikům filmu určitě patřil právě monolog Reného o jejich vzájemném vztahu. Fuck of people voe! ()
Hlavného protagonistu tohto dokumentu uvidí každý v inom svetle, presne v súlade so svojim pohľadom na svet. Pani Třeštíková, "smekám buřinku"... a ako ho vidím ja neuvádzam, iba priznávam, že to má vplyv na moje konečné hodnotenie. ()
Unikatní dokument o nenapravitelném vězňovi.Film člověka donutí dost přemýšlet.Zpracování ušlo,hudba taky,ale něco mi tam nesedělo.Celkově to je za necelé čtyři hvězdy a dost by zajímalo,co bude s Reném dál. 75 % ()
Třeštíkovej dokumenty nie sú pekné. Sú smutné, nepríjemné. Ukazujúce dno, odpad, spoločenskú vydedenosť a hlúposť. René je ale silný film. Film, kedy spoločnosť vytvorila niečo čo umenie nedokáže zmeniť. Boj dobra zo zlom tu ustupuje ľahkosti konkrétnych Reného rozhodnutí. Šťastie je chvíľkové a bojovať o neho zbytočné. Je to smutný film. A je to nepríjemný film. Ale zároveň je dôležitý a treba ho vidieť. Pretože je to zrkadlo systému, ktorý nebol dokonalý a ani nebude. A ktorý produkuje buď ovečky, alebo ľudí, ktorý si to mieste v živote nie sú schopný nájsť. Utópia 21.storočia s názvom Sloboda. ()
Třeštíková má štěstí na lidi... 7/10 ()
Posrat si život a nechať sa pri tom natočiť je síce pekné, ale mňa ako diváka to nezaujalo. ()
René je vězněm především sám sobě. Třeštíková ho z tohoto arestu občas vytáhla, jenže problém je v tom, že to v tu chvíli nebyl ten pravěj René Plášil, ale někdo, kým by chtěl být, kdyby se ovšem dokázal permanentně přemáhat. Nedokázal to.Takovej hloubavej šmejd to je. 70% ()
Kolik takových René potkáváme denně na ulici? Spoiler: Tak určitě za to, jakým byl jako mladík mohla rodina (otec který něj nestál, flegmatický matka)a šedivá doba ve které vyrůstal. Člověk by čekal, že se poprvé poučí a když ne poprvé, tak podruhé, ale žádný happyend se tu prostě nekoná. Byly chvíle, kdy mi ho bylo líto. Dostat 2.5 roku za vykradený auto anebo 11 měsíců za 3 ukradené lahve ferneta mi připadá jako dost silný kafe. Jde o to, že se stejně nepoučil a tou ukradenou kamerou na závěr filmu jenom ukázal jaký doopravdy je a že v podstatě může děkovat Třeštíkový, že z velké části díky ní začal psát, nespadnul do drog, že překousla to, že jí vykradl byt a stále s ním točila (ano, ukázal jí svý nitro, ale zároveň měl díky tomu obrovskou šanci, dokázat mnoha lidem, že ve vězení nemusí být jenom ztracené existence a že on sám je něco víc). Můžeme jenom hádat na jak hluboký dno by si bez ní dosáhnul. ()
Stejně jako v případě Marcely, měla i tentokrát Helena Třeštíková šťastnou ruku a v Reném našla postavu, která se pro časosběrný snímek hodí naprosto parádně. Mornální soudy nad Reném Plašilem nechám někomu jinému, a jelikož já hodnostím kvalitu snímku, tasím kalibr 4 hvězd za dobře propojené citáty z knížek, spád děje, autorčinu nezaujatost a samozřejmě výdrž sbírat materiál s takovou osobou. Fuck of People ()
Tak tenhle časosběrný dokument se paní Třeštíkové v mých očích povedl dokonale. Nemám pocit, že něco by chybělo či snad bylo navíc, nebo že by snad příběh nijak nekončil. Dokument přesně zachycuje a doslova svou stavbou i vyznívá v "nicotu" jednoho lidského osudu. Nemožno vystoupit z neustálého kruhu nezvládnutých překážek, nezařazení se do společnosti, pokřivené hodnoty.... a pořád dokola a dokola a doblba.....Jedna věc mne, ale doslova uzemnila. Jsem z ČB a Reného neznám, ale můj život se na chvíli potkal s životem Peti, o kterém jsem se až dnes z dokumentu dozvěděla že je Reného syn....dnes je mu 16 let a znám ho od jeho 3....měl těžký osud a taky dostal spoustu pomocných lan, která zatím úspěšně pálil ...... Jedna fylozofie říká, že si své rodiče vybíráme. Opravdu? Nesklízí spíše rodiče to co zaseli? ()
Renému nepříjde normální makat x hodin denně za pár šupů-ve vězení ho to nebaví a žít na svobodě v mezích zákona s pár drobákama v kapse mu příjde stejné jako basa...Je sice sympatický,chytrý a docela citlivý ale co je to platné,když má životní postoj rovnající se dokonalému magnetu na průsery?.........Katka mi je bližší ale René je taky zatraceně poučný příběh :) ()
Již tradičně příběh o chlapovi, který už nějakých třicet let krade a každé Vánoce si odsedí ve vězení, se Heleně Třeštíkové daří z dokumentu o jediném člověku udělat celovečerní dokument plný naděje, zklámání, pochybností a tentokrát i filosofických úvah, protože René čte Einsteina i Freuda. Časosběrné dokumenty této režisérky se mi líbí - snad i proto, že její účast na projektu je cítit i z prostředí před kamerou. Zajímavý nápad byl s těmi televizními zprávami a sliby prezidentů. Možná by bylo zajímvaé připojit do toho víc názorů lidí z Reného okolí (ta Katka, matka, bratr - proč najednou všichni z Reného života zmizeli?). Z trojice dokumentů Katka - Marcela - René je posledně jmenovaný nejalibističtější. Zatímco Katka neustále věřila, že může být čistá, René o fetu neprohodí ani zmínku, neusiluje o svobodu (ač ji neustále svým postojem deklamuje), píše svoje knížky a nakonec ještě prohlásí směrem k Třeštíkové, že ho vlastně vykrádá ona. Tregéd. Fakt od začátku mi jeho postoje vadily a jeho osud je vlastně předem docela jasnej. Smutný. ()
Kouzlo tohoto dokumentu shrnuje jedna scéna, ve které se René Heleny zeptá, jestli ho má ráda, nebo jestli pro ní představuje jenom objekt zkoumání. A paní Třeštíková říká, že neví. V tom je veškerý paradox jejich vztahu - vztahu noblesní dámy a špinávého sprostého buřiče - ze kterého vyplývá zajímavost snímku. Nakolik můžeme Renému věřit? Máme ho obdivovat nebo zatracovat? Jak mu pomoct? Paní Třeštíková neví. Co vy? ()
Jsem šťastná, že existuje někdo jako je Helena Třeštíková a hluboce před ní smekám. Díky jejímu nápadu tvořit dokumenty po několik dlouhých let a neustávat, i když se zrovna nedaří. Díky její vytrvalosti tu máme skutečné poklady. Není nic zajímavějšího než sledovat něčí život po několik let, to jak se mění s časem nejen vzhled, ale hlavně smýšlení, názory, že se žádný život prostě neobejde bez tragédií, bez občasných úspěchů. I když se musí brát v potaz mnoho různých okolností, každý život lze prožít kvalitně a podle našich představ. A hlavně, jaký si to uděláme, takový to máme. Hodnotit Reného jako člověka mi nepřísluší. Přesto se tomu nevyhnu, musím se totiž pozastavit nad jednou věcí. Copak ho nikdy nelákalo něco víc? Někam se podívat, něco zažít, copak nikdy neměl žádné sny? I když nepatřím k těm, kteří by se topili v penězích a mohli si dopřát cokoli by si jen přáli a musím každé ráno vstát a jít do práce, musím v té práci být a když přijde jednou v měsíci výplata, neskáču nad ní radostí, přesto jsem spokojená. Že alespoň občas jsem pánem svého času a svých rozhodnutí. Že se můžu kdykoli sebrat a jít se projít, pobavit, zasmát se. Že můžu být s tím koho miluju a trávit s ním čas. Tohle pro mě znamená víc, než s trochou adrenalinu v těle přijít k hromadě peněz, pár lidem tím ublížit a zkomplikovat jim život, nabyté peníze rozházet pochybným způsobem a jít si zase sednout do chládku. Neupírám Renému jisté kouzlo, takový ten zločinecký půvab. A ve své podstatě on žije život jaký si přál, proto se moc divím tomu, proč mě celý ten dokument spíš rozesmutnil než naštval. ()
Z několika desetiletí poskládaný příběh Reného, který jako by nepatřil do této společnosti. Doba v dokumentu plyne sledováním televize, hlavně Zpráv a voleb prezidentů. Také událostmi 11. září 2001 a Sametovou revolucí. René však na světě není šťastný, ať je zrovna na svobodě nebo v kriminále, stále tápe. V kriminále má vlastně jakous takous jistotu, takže se tam cítí nejlíp. Nakonec vykrade byt samotné režisérce a poté jí nevrátí drahou kameru i s natočeným záznamem. ()
Když jsem to viděl podruhé, podstatně jsem na ten film změnil názor. K lepšímu. Jedna má výhrada ale zůstala, i když v kontextu s ostatním není tak dramatická: Dopisy, které René posílal Heleně jsou dobrým doplňkem, ale měla je číst ona, takhle to vypadá moc nahraně. Jinak skvělý pohled na člověka, který svobodu prostě neumí. ()
naturalistické upřímné vyjádření kriminálníka co má IQ nad 130 .... A už alespoň víme, kde se vzala Katka ;-) ()
jako každý Třeštíkové film i tento je prostě skvělý, ale k dokonalosti Manželských etud tomu malinká špetka scházela ()
Související novinky
Evropské filmové ceny
Od roku 1988 uděluje evropská filmová akademie filmové ceny pro evropskou kinematografii. Původně se ocenění jmenovalo Cena Felix a od roku 1997 bylo přejmenováno na Evropské filmové ceny. Udílení… (více)
Oceněné filmy z Jihlavy k vidění zdarma
Od 21. do 26. října budou na www.docalliancefilms.com zdarma k vidění filmy oceněné na MFDF Jihlava 2008: nejlepší český dokument Ivetka a hora režiséra Víta Janečka, jihlavskými diváky a evropským… (více)