René
Obsahy(1)
Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíková na pozadí významných politických změn střední Evropy. Reného příběh začíná ve vězení pod socialistickými plakáty, pokračuje během sametové revoluce a dostává zdánlivou pointu amnestií tehdejšího prezidenta Václava Havla. René se ale brzy vrací zpět do kriminálů, aby tak vstoupil do Evropské unie opět jako vězeň. V průběhu let strávených za mřížemi, zejména za krádeže, se nechal potetovat na celém těle, utekl z vězení a zase byl chycen, vydal dva romány, vykradl byt samotné režisérce, prožil dva milostné příběhy, onemocněl roztroušenou sklerózou a psychologové u něj zjistili nadprůměrnou inteligenci. Krk hlavního protagonisty tohoto časosběrného dokumentu „zdobí“ anglicky nepřesně vytetovaný nápis „Fuck of people“. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (216)
Silný dokument - Třeštíková je prostě zárukou kvality. A hlavně má asi nos na silný příběh - a odhadnout dopředu, že se z toho 16-ti letého kluka v base vyvine to co z Reného - na to prostě musíte mít čich a taky pořádné štěstí. 80% ()
René je zrovna jeden z těch ukázkových případů, kterému jsem měla problém věřit jeho postoje. Je to ten případ člověka, který nenalhává tolik sobě jako spíše ostatním. Z části je to typický pozér, který své chyby svádí na druhé a z jiné strany je to enormní sobec, kterému nezáleží na nikom jiném - pouze na sobě. Helenu měl rád kvůli tomu, že mu naslouchala a dávala mu prostor, což egoista jako on potřeboval. A přesto mi byl René sympatický a oblíbila jsem si ho - tu hru jsem s chutí hrála s ním. Co se týče konce, za mě báječný. Přesně takhle chutná život., není kýčovitý a zvraty nejsou zásadní. Změny se odehrávají v naší hlavě a až poté, po delší době jsou patrné i z vnější. René si volil cestu, která pro něho byla nejjednodušší, byl schopen vypnout morální zásady a kvůli touze po penězích a rychlému zisku se neštítil téměř ničeho. A ačkoli to vedlo pokaždé ke stejnému konci, byl to pro něho vždy stejný začátek. Heleně patří hlasitý potlesk za způsob, jakým se k Renému i k celému dokumentu postavila. Její profesionální přístup a značný odstup dali vyniknout Reného snaze "nějak vypadat". Je fascinující pozorovat způsob, jakým se Helena staví k jednotlivých osobnostem ze svých dokumentů - má na to odhad a ví, co si může dovolit a kam až může zajít. Je to patrné především u Reného, Mallory, Marcely a Katky. ()
měl tolik příležitostí, ale v jeho hlavě pořád převládala neskutečná nechuť mít z čehokoli radost a motivaci, fascinující dokument, ale chvílemi nudný a repetitivní ()
Čakal som od toho výrazne viac, nemastný-neslaný životný príbeh nenapraviteľného recidivistu /aj keď z toho, čo som zachytil, predsa sa len na staré kolená "napravil"/, ktorému príroda nadelila inteligenciu, ale nevyužil ju správnym smerom a tak putoval z jedného väzenia do druhého. Celé to bolo strašne neosobné, nudné a Renému som nerozumel každé tretie slovo, oceňujem ale na druhej strane autenticitu a tú dlhoročnú prácu, ktorú to muselo dať... ()
Je až s podivem kolik časosběrných dokumentů zvládla za ty dlouhé roky Helena Třeštíková. Jakoby někdy dávno zasela a teprve po letech začala sklízet. René je typickým příkladem nepolepšitelného člověka, který i přes množství nových šancí se stále vrací zpět do vězení. Žádnou nedovede využít, zato mistrně dokáže odpovědět na to, proč to nyní nevyšlo a nakolik za to může společnost. Aby toho nebylo málo, sama režisérka se spálí, když je jí nejprve tímto člověkem vykraden byt a následně jí čmajzne i kameru s natočeným materiálem, když jí ani po domluvě nevrátí. Přesto přese všechno má ona pořád dost trpělivosti a nejspíš i oddanosti svému řemeslu, aby dál pokračovala s natáčením. Jenže, co se od Reného vlastně dozvíme? Píše knihy, filozofuje, to mu jde dobře. Jakmile ale dosáhne svobody, není schopen si najít rozumnou práci a už nekrást. A pak opět následují výmluvy proč to nejde a kde a kdo za to může. U Katky to může mít ještě výchovné odůvodnění se zdviženým prstem. René je někdo, komu na počátku (možná) život něco vzal a kopl ho do zadní části těla, ale on se s tím nevyrovnal a rozhodl se klouzat dál. Tady to nemá ani ten preventivní charakter. Navíc by si dokument zasloužil ve většině titulky, Renému skutečně rozumět není. ()
Jako sonda do života a duše nenapravitelného recividisty film funguje dokonale. Odstup od hlavního hrdiny, který autorka po celou dobu udržovala však je místy ke škodě věci, neboť s hlavním hrdinou dost dobře nelze sympatizovat, neboť důvody, jehož ho vtrhly do náruče kriminálu jsou jen velmi mlhavě naznačeny v úvodu. Tak asi časosběrný dokument vypadat má, já bych ale chtěl vidět ještě trošku hlouběji. ()
No, opravdu přinejmenším hodně zajímavý pohled na jeden lidský osud. Začátek dokumentu se mi zdál mnohem zajímavější, postupem času se už z Reného stává opravdu jen lidská troska bez sebemenší jiskřičky naděje na lepší budoucnost. Vybraný hudební doprovod velmi sedne k ponuré atmosféře dokumentu. ()
ten je fakt hotovej... ()
Zajimavé, ale mohlo to být osobnější a nápaditější....Ale i ¨tak dobrý. ()
Obdivem je, že si režisérka vybrala pro natáčení zrovna Reného. Podle mě člověk, který zapadne v davu. Dále nepochopím, jak někdo může žít pořád zas zdmi věznice a ještě se tam snad i rád vrací? Jo je pravda, že pro tyhle lidi je to jistota, ale?Chybělo mě tam více šťávy, tedy subjektivního pohledu režisérky (za 20 let musí člověk nějaké empatie a schopnost soudit).S tím také souvisí i mé druhé mínus - zbytečně zdlouhavé. Proto jen 3 hvězdičky. ()
Tenhle dokument nejdřív nevypadá moc zajímavě. Chudáček René je tak moc chytrý a přitom furt sedí. Ošklivá společnost se na něm podepsala. Ale postupem času zjišťujeme, že René je velký manipulátor. Buď to byl vždy, anebo se jím díky bohatým zkušenostem postupně stal. Já bych sázela na první možnost, jen Třeštíkové dlouho trvalo, než se zbavila romantizujícího přesvědčení o zhoubnosti trestního systému na křehké, mladistvé duše. To, kde, kdy a jak vyrůstáme, na nás určitě působí, ale v případě Reného bych sázela i na to, o čem tak zajímavě píší Koukolík s Drtilovou ve své Vzpouře deprivantů či Základech stupidologie. Někteří lidé mají geneticky zakódováno, že spokojení jsou jen při naplňování svých vlastních sobeckých potřeb, druhé mají jen k vysávání. Psychiatři radí: Utečte od nich!!! A to autorka udělala. Skvělý závěr filmu! ()
Další skvělý časosběr od Heleny, jejíž práci mám opravdu rád. Příběh Reného má potenciál a dobrý start. Bohužel však díky činům hlavního hrdiny se nikam dál nevyvíjí a tak se v podstatě nedostaneme dál, než jen za mříže a čtyři stěny. René je nenapravitelný případ a nedokázal jsem pochopit, kolik šancí by potřeboval, aby se nějaké uchytil. Díky jeho počínání nakonec dokument působí velice mdlým a stagnujícím dojmem. Ve výsledku je z něj pak sice dobře odvedená práce, ale dějově průměrný a snadno zapomenutelný příběh. ()
Taková hezká polistopadová krimošská mánička. V době vydání, se mi dokument vyhnul a viděl jsem ho až teď po více než 14ti letech. Člověku až ukápne slza... Hlavně smíchy z některých komentářů. Možná se někomu poštěstí a René vás navštíví třeba doma, nebo Vaše děti. Dokument je za mě velmi důležitý a hezký ukazuje, jak je dnešní společnost slabá a bezzubá. A ta ujebaná kamera 😂😂. Za dokument děkuji, pustím ho dětem ve správnou chvíli. ()
Unikátní způsob natáčení dokumentu průřezem 20 let dává nahlédnout divákovi nejen do následků a okolností činnosti zločince, ale i do jeho příčin. Chyby, kterých se dopustili rodiče ve výchově Reného, a nedostatek rodičovské lásky, předurčily jeho osud. ()
Každopádně zajímavý dokument - u mě je ale problém, že se do podobných individuí nedokážu vcítit. Začít krást hned v sedmnácti a ještě si pomalu stěžovat, že ho zavřeli - to je trošku moc. ()
Objektiv Heleny Třeštíkové ho poprvé zachytil v sedmnácti letech před rokem 1989. Měl na sobě roztrhané džíny a pod budnou probitou skrz na skrz cvoky, měl tísíckrát přepraný triko. Od té doby René Plášil zestárl o dvacet let, které strávil někdy mezi svobodou a mřížemi. Nedokázal se smířit se svým místem u pásu ve společnosti kde má žít a pracovat jako člověk. Začal ji nenávidět a jeho líný život se ponořil do posrané šedi, přesně jako se nekvalitní tetovací inkoust během let vpíjel do jeho kůže. Za svůj život udělal kolem sedmdesáti bytů včetně toho Heleny Třeštíkové. Omluvil se, ale litoval přiznání. Lidé ho za to nazívají nevděčníkem a hajzlem. Díky Třeštíkové, která z Reného svou kamerou udělala aspoň něco, vydal dvě knihy o bezvýznamném bloudění sobě vlastním. Hotová pop-person českých věznic vyjíždí na svoje tour Valdice-Pankrác-Bory-a zpět, kruh nemá konce. Vztah zloděje a absolventky FAMU v přímém přenosu je kuriózní případ. Kdo koho využíval když si nechával do hotelu o jediné hvězdě na Borech, posílat balíky s prášky a cigaretami? A nebo to byla Helena Třeštíková, když Renému po aféře s jejím bytem zapůjčila kameru. Aby natočil autentické záběry z prostředí ve kterém žije. Takřka obratem tenkrát dostala dopis v němž ji René informuje že je opět ve vazbě, kameru použil na nátáčení nějakého porna, ale už ji prodal. Tahle scéna je typickým příkladem Reného přístupu ke všemu. A neméně pak někdy až sarkastickou profesionalitou paní režisérky. A nebo jsou všichni ex-minystři a politici tak tupý že jsou svolni půjčit kameru za několik tisíc kriminálníkovi? Naopak vtipným způsobem jak dát filmu bez konce děj aby z něj byl dobrý dokument bylo, promítat Reného skrze plátno a mříže paralelně s významnými událostmi ČR. A Reného score? Pokus o útěk v době kdy byli bachaři opiti svobodu sametové revoluce. Chvíli se dokonce zdálo že Havlova amnestie předznamenává americký happy end v životě napraveného recidivisty. René ale vstooupil do EU jako podprůměrný zlodějíček po kterém by bez Třeštíkové a její vytrvalosti až vypočítavosti neštěkl ani pes. Otázkou zůstává jestli poté co odtečou poslední tytulky, ztratí se v černé obrazovce osud člověka který neumí žít. A jestě dál za plátnem z jeho života postupně zmizí i žena jež mu dala alespoň zdánliví smysl života. ()
Hrdina dnešní doby. Žije tady s náma, žije tady z nás. Herec v komedii a klaun co se nám směje. René opravdu vede život člověka zlopověstného. Napadla mě otázka, zda naše životy určené prací a půjčkami jsou svobodnější než život Reného Plášila. Děsí mě přílišné epické vyznění dokumentu, které sklouzává místy až k romantizaci hlavního ne-hrdiny. ()
Trochu nuda, trochu hranie na city, ale inak celkom zaujímavé znázornenie životnej rovnice POSERIEŠ - PLATÍŠ. ()
Aspon je vidět, jak to v těch hlavách recidivistů chodí. Nejde to změnit, nic jiného neumí a ani nechápou, at je jejich IQ jaké chce. Někde se stala chyba. Najivita s videokamerou mi nakonec přišla trochu prvoplánovaná. Ani největší optimista by nemyslel, že rené kameru vrátí. ()
Renda je prostě rebel každym coulem a vidět je na něm hlavně jedna věc - těžko ho změnit. Celý to bylo super, dost jsem se nasmál, i když ta jednoduchost z jeho strany nebyla hraná a já se pablbům směju nerad, ale tady to nešlo. Prostě sranda! Nejlepší byl konec, ty vole ten by snad okradl i slepýho somráka.... ()
Související novinky
Evropské filmové ceny
Od roku 1988 uděluje evropská filmová akademie filmové ceny pro evropskou kinematografii. Původně se ocenění jmenovalo Cena Felix a od roku 1997 bylo přejmenováno na Evropské filmové ceny. Udílení… (více)
Oceněné filmy z Jihlavy k vidění zdarma
Od 21. do 26. října budou na www.docalliancefilms.com zdarma k vidění filmy oceněné na MFDF Jihlava 2008: nejlepší český dokument Ivetka a hora režiséra Víta Janečka, jihlavskými diváky a evropským… (více)