Baader Meinhof Komplex

„Drážďany! Hirošima! Vietnam!“ I tohle je cesta. Dobré vědět. Hodně víme zásluhou médií, jež by v ideálním případě měla sloužit oběma stranám (což v případě Meinhofové nejenže platilo, ale navíc to v sobě má špetku ironie). Kamery, foťáky, štosy papírů – zkuste dnes bez nich rozpoutat revoluci. Jakákoliv inspirace pány Che Guevarou, Mao Ce-tungem a Ho (ho ho) Či Minem budí na území ČR právem znepokojení. Bez onoho pochybného ideologického podloží bych, oddělen ovšem od „té“ doby bezpečnou časovou propastí, k aktivitám první generace RAF snad i choval nějaké skryté sympatie. A stejná skupina dnes? Dokázali by někomu otevřít oči, vytrhnou jej z nerušeného vegetování? „Co je to za blbou buržoazní otázku?“ nechávám za sebe odpovědět nepochybujícího Baadera a přecházím zbaběle k filmu samému. Jedním slovem „paráda“! Není pochyb, kde a ve které době jsme. Známé tváře, známá jména (Pahlaví, Dutschke). Poznávání hrdinů skrze činy. Historie přihrála filmařům pro vyprávěni velmi užitečnou pomůcku: Meinhofová, člověk zvenčí, se dostává „dovnitř“ a my máme pro začátek společníka. V zachovávání racionálního odstupu nejsme sami. Později přejímá analytický přístup vyšetřující Bruno Ganz, jehož ledový klid a schopnost vidět věci v širších souvislostech připomíná postavu Tommyho Lee Jonese v No Country For Old Men. Dost přes dvě hodiny délky u faktograficky „pünktlich“ filmu budí obavy zcela liché. Diváckou rozkoš skýtají nádherně přehledné akční scény, „pojištěné“ navíc faktem, že většina teroristek ráda krátké sukně. Sexy zpracování, dané také výběrem hudby (po Watchmenech další nečekané využití profláklého Dylana), události nijak nezlehčuje. Z vrahů mučedníky nikdo nedělá. Kontroverzní (sebe)vraždy zůstávají moudře skryty za vězeňskými zdmi. Třeba právě resuscitovaná snaha dobrat se pravdy (odhalit pachatele) donutí lidi přemýšlet. Doba už pomalu přezrává. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, castor, flanker.27, Aidan, curfew77 (25.04.2009)

"Pochopili jsme, že slova bez činů jsou zbytečná." A to je ta správná chvíle pro trochu teroru. Tady sice nedošly argumenty, ale k násilí, které dokázalo vyplodit hromadu dalšího násilí, došlo proto, že ti vysoce postavení slouhové kapitalismu nechtěli poslouchat hlas lidu. Nebo to bylo jinak? Na to si může každý udělat názor sám. Snímek totiž nabízí poměrně nezaujatý pohled, který jasně dokazuje, že nic není tak černobílé, jak neustále tvrdí naše "nezávislá" média. Já mám zkrátka takový dojem, že pokud budeme neustále opakovat oficiální nesmysly o tom, že USA bojují proti terorismu, že Putin je zlo, že uprchlíci zachrání ekonomiku a že odevzdat republiku do rukou Bruselu byl skvělý nápad, tak náš svět nepřežije. Samozřejmě kvůli tomu žádnou bombu odpalovat nebudu, ale zásoby jídla, pití a filmů na třicet pět let mám ve svém protiatomovém krytu již připravené. Dostal jsem na to totiž dotaci. (10.09.2016)

Dalo by se říci něměcký velkofilm. Nesmírně zajímavý a co do počtu informací vyčerpávající dokument, který přesně popisuje události ke kterým došlo ve Spolkové Republice Německo v 70. letech. V té době přešly studentské protesty proti vietnamské válce až k vytvoření hnutí RAF (Frakce Rudé Armády). Tato teroristická organizace si rozhodně nebrala žádné servítky a člověk jen s otevřenou pusou může sledovat její zápolení s kapitalistickým státem. Proč zde mluvím o těchto historických faktech? Protože film opravdu o ničem jiném není, je to naprosto přesná rekonstrukce. Autoři ponechali ve filmu automobilové espézetky, počty nábojů, počtu obětí, snad i rozmístění vlajek na manifestech autentické. Snímek je naprosto nestranný. A je pouze na divákovi, na kterou stranu se přidá. (24.08.2010)

Historické filmy z novodobých dejín zobrazujúce podobné udalosti neraz stroskotali na tom, že tvorcovia si jednoducho nabrali na plecia príliš veľkú záťaž. Spracovať tak rozsiahle udalosti, pri ktorých je navyše dosť ťažké presne určiť kedy začali a kedy skončili a ich datovanie je rozložené na obdobie niekoľkých rokov, nie je ľahkou úlohou. Nemecká produkcia sa k tomu ale postavila naozaj zodpovedne, všetko šlape ako hodinky, príbeh má aj napriek svojej dĺžke neskutočný spád, je pútavý a akčné scény spolu s protestami a demonštráciami majú dych-berúci ráz. Udalosti sú občas udalosti trošku prekombinované a náhlymi zmenami lokácií film trošku stráca na prehľadnosti, záver trošku pripomínal nečakané useknutie hlavy, ale na kompaktnosti filmu ako celku to neubralo. Spokojnosť bola vysoko nadpriemerná. 85%. (02.01.2010)

Pročítal jsem komenty a zaujal mě ten od Sundance.cz. Stojí v něm doslova tohle: "Zdálo se mi to nebo v každé scéně fakt hulili cígo?". ... Fakt! Hulili! Cígo! ... Rozhodl jsem se, že svůj komentář věnuji právě jemu, tomu zblblému dítku politické korektnosti a antikuřáckého džihádu. Až seženu stroj času, narvu do něj i Sundance, a letíme do roku 1975. Řek bych, že dostane rakovinu dřív, než já stihnu zapít návrat do lepších časů. A než vystřízlivím, Sundance bude už nejspíš na pravdě boží. Pochybuju totiž, že při návštěvě nemocnice unese fakt, že všichni kouří i tam... Jinak výborný film o událostech, o nichž jsem čítával v tisku coby školák. Klidně bych snesl i čtvrthodinku navíc, věnovanou akcím, které zde byly jen letmo zmíněny. K ostatním komentářům: proč pořád tak anonymně "Němci, ti Němci", když přece Uli Edel, ten starý pardál z Hollywoodu? (15.05.2016)