Na konci města

Hrušínský hláškuje a má to jakousi detektivní zápletku, ale abych řekla pravdu, moc jsem do ní nepronikla. Ne že by byla sama o sobě tak nepochopitelná, ale scénář je zbytečně komplikovaný a těžkopádný a vyšetřování nesměřuje ani tak k odhalení vraha, jako spíš k důkazu vyšší socialistické spravedlnosti. K dokonalosti tento obrázek ráje dovádějí kontrastní flashbacky ze 30. let a vedlejší "milostná" linka. V závěru své kariéry natočil Cikán zajímavější padesátkovou detektivku – Konec cesty. Ty názvy se mi pořád pletou, ale kvalitativní rozdíl mezi oběma filmy je velmi patrný. (02.06.2012)

Čekal jsem hrůzu nejhrůzovatější, dostal jsem snímek, který je sice plný historických hovadin, ale zase v něm nehraje Rudolf Deyl mladší. A ta detektivní zápletka mi opravdu připadla docela povedená a relativně napínavá, holt Eduard Fiker měl i slabší chvilky, ale jinak z jeho pera vychází mnoho vynikajících detektivek. Jen ty soukromé trable vyšetřovatelů jsou zbytečné a evokují spíš, že by měly být více rozvedeny v dalších dílech tohoto filmu. 50%. (11.05.2020)

Filmy s detektivní napínavou zápletkou patří mezi nejoblíbenější u našich diváků. Takovým napínavým filmem, kde se děj rozuzluje až v poslední chvíli, je také Cikánův film ,,Na konci města". Spisovatel Eduard Fiker, autor celé řady známých detektivních příhod, napsal námět i scénář tak, že divák zůstává po celou dobu promítání filmu ve stálém vzrušení. Režisér Cikán i jeho ostatní spolupracovníci svou dobrou realisací napínavého příběhu jeho záměr ještě podtrhli.... POZNÁMKY: Režisér Miroslav Cikán pracuje ve filmovém oboru od r. 1913, kdy začal jako dramaturg. Samostatně jako režisér začal však natáčet až v r. 1933. Prvním jeho filmem byla filmová adaptace románu Karla Poláčka ,,Dům na předměstí". Z pozdějších prací (k nimž většinou psal i scénáře), uvádíme filmy „Král ulice" (1937), „Batalion" (1937), „Svět, kde se žebrá" (1938), „Příklady táhnou" (1939), „Studujeme za školou" (1939), „Paklíč" (1944). Prvním poválečným filmem režiséra Cikána bylo drama z okupace „Hrdinové mlčí" (1946). Po nich následovalo drama „Lavina" (1946), veselohra „Ale na" podle povídky Fr. Kubky (1947), adaptace díla Antala Staška „O ševci Matoušovi" (1948), špionážní drama „Případ Z8", veselohra „Pára nad hrncem" a historie z boje dělnické třídy proti vykořisťovatelům v době první republiky „Boj sa skončí zajtra", film natočený za umělecké spolupráce Mikuláše Huby. Cikán byl za tento film v r. 1951 vyznamenán čestným titulem laureáta státní ceny. V r. 1954 byl uveden Cikánův film „Výstraha", natočený podle námětu národní umělkyně Marie Majerové. — Eduard Fiker je autorem populárních detektivních románů, z nichž některé byly zfilmovány. Tak byl podle jeho námětu natočen v r. 1933 „Krok do tmy", v r. 1944 „Paklíč" (v režii M. Cikána), v r. 1946 „Třináctý revír" (podle románu „Zinková cesta"). V r. 1952 natočil podle jeho původního námětu o boji příslušníků SNB proti banderovcům na území Slovenska po druhé světové válce režisér Josef Mach film „Akce B". Námět k filmu „Na konci města" je rovněž původním filmovým námětem. Filmový přehled 5/1955 (24.07.2009)

Průměrná detektivka, která zcela zapadla a která záhy vymizí i z paměti diváka. Výstavba nové čtvrti začala při výkopových pracech nálezem lidských pozůstatků z doby první republiky. Kriminalisté odhalují případ laxně postaveného činžovního domu, který měl být postaven lacino, aby přinesl větší zisky majiteli, a tak se nedbalo na bezpečnostní předpisy u stavby s pohyblivým podložím. Jak je psáno v obsahu, film dlouho zůstává přešlapovat na místě, není divu, že jsem několikrát podlehl při sledování mikrospánku. Závěr filmu je ovšem v intencích 50. let - na místě původního činžáku je dětské hřiště, kde si matky a babičky vozí děti na kočárcích a ty větší si hrají na písku a na hřišti... (22.12.2020)

Film nesoucí více než detektivní příběh především komunistickou dělnickou ideologii. Staré pořádky jsou zde souhrnně označeny za vykořisťovatelské nebo kšeftmanské s přímým odkazem na období První republiky. Naopak dělnické postavy jsou zde prezentovány jako ryzí a neúplatné, což bylo místy přímo nesnesitelné. Námět sám sice není přímo originální, trochu zkratkovitý, ale celkem to šlo. Rudolf Hrušínský podal velmi slušný výkon, ovšem více mě pobavila postava zhýralého bezskrupolózního továrníka (V. Vejražka), což byl ve skutečnosti komouš jako poleno... (26.05.2013)