Režie:
Vladimír DrhaScénář:
Jiří BednářKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Petr TraxlerHrají:
Filip Blažek, Jakub Kohl, Jiří Pomeje, Jitka Ježková, Jiří Zahajský, Eva Tauchenová, Karel Pospíšil, Michaela Kuklová, Jaroslav Kepka, Jiří Hálek (více)Obsahy(2)
Romantická pohádka z časů, kdy rytířská čest patřila k těm nejcennějším hodnotám a kdy pro úsměv své vyvolené nasazovali mladíci život na turnajových kolbištích... Na starobylém hradě žije krásná panna (J. Ježková) se svým otcem (J. Zahajský). Odmítá zatím všechny nápadníky. Sama ještě neví, jestli bude někdy milovat. Aby se vyhnula vdavkám, dá si podmínku, že její ruka bude patřit pouze tomu, kdo vyhraje klání oděn v pouhé plátno. Očekává, že všichni odmítnou, neboť bojovat jen ve lněné kytli znamená jistou smrt. Jeden z nápadníků (F. Blažek) však na podmínku přistoupí… Tak začíná rytířská romance o strachu, zbabělosti, odvaze, ale především o velké lásce... Výpravnou filmovou pohádku na motivy středověké francouzské trubadúrské poezie napsal Jiří Bednář a režii měl Vladimír Drha. Velkolepé turnaje a dobově laděné melodie Petra Traxlera podtrhují středověký kolorit dávného pohádkového příběhu. (Česká televize)
(více)Recenze (97)
Ona to tak úplně není pohádka, pravda. Děti příběh zřejmě nepochopí, navíc na ně bude i lehce drsný. Mě se ovšem líbily nejen kostýmy, ale i mladá a krásná Jitka Ježková, která opravdu vypadala jako paní z dávných časů. Filip Blažek se svým hárem mě zase upomenul na film Příběh rytíře a Heatha Ledgera. Exteriéry jsou také povedené. Téměř celý děj je ozvláštněn verši, což je jistě k dobru, to je spíše originalitka. A konečně poslední důvod, proč přidávám čtvrtou hvězdu je hudba. Traxleři hráli opravdu moc dobře hudbu, která se k středověkému příběhu hodila. Celkově jde o legendu o odvaze a velké lásce, protože který blázen by vyjel do turnaje jen v lněné kytli. Asi asi ten nejzamilovanější rytíř by v době středověku takto neriskoval, ale od toho je fantazie, aby přebila realitu. ()
Když mi bylo pět,mamka mě na tohle vzala do kina v předsevzení hezkého víkendového dne. To ještě ale netušila,jak moc se budu nudit. Celý tenhle výtvor mi jako pohádka vůbec nepřišel, místy mě to vážně docela děsilo a chvílemi jsem usínala nudou nad tím, kde se berou ty otravné nicneříkající dialogy. Z kina jsme já i mamka odcházely pěkně otrávené... ()
Nevím moc, proč to tady lidé berou jako pohádku, když to pohádka vůbec není. Je to něco na způsob středověké romance a právě ta středověká místy skoro až snová atmosféra minesängerského příběhu a hezké písničky se mi na tom líbily nejvíce. Jistě, chyby by se našly, výkony herců mohly být lepší, dialogy buď více plné starých slov nebo naopak současné, ale když vidím hodnocení, jaké film dostal, myslím, že si ho vůbec nezaslouží ()
Moje nejoblíbenější česká pohádka (bez nadsázky), sice pro děti a kohokoliv s fantazií infikovanou prostoduchým obrazem současnosti v telce asi složitá, možná i nepochopitelná, nicméně přijde mi, že je tu krásně zachovaná poetičnost středověkých milostných písní se vším všudy. Věrohodná je i hudba Traxlerů, ve které jsou obsaženy důležité body příběhu. Postava šaška je přesně podle mých představ - blázen, který má výsadu říkat pravdu. Navíc je zřejmá typizace ostatních postav (král, rytíři, princezna, štolba, láska a strach), kdy každá z nich představuje nějaký lidský charakter. A pokud jsou některé výkony trochu prkenné, přičítám to právě silné stylizaci. Víc takových pohádek! ()
Příběh, který vůbec nemá být pohádka...Už na začátku je jasně řečeno, že jde o romantický příběh... Navíc na motivy nějaké francouzské balady či čeho...A jako takový mě tento příběh okouzlil. Myslím si totiž, že se jedná o velice specifický žánr, který ocení jen milovníci středověku, kteří se můžou pokochat kostými, hudbou, interiéry a dějem vůbec a nasát ohromnou atmosféru, kterou se může film pochlubit. Jenom ten, kdo se dokáže kochat nádherou středověkého hradu a vidět v něm víc než jen ruinu, komu středověká hudba říká víc než jen to,že je stará, ten vidí v tomto filmu opravdu poklad...Takže mě nepřekvapuje,pouze mrzí, že hodnocení je tak mizerné ... Škoda, ale je to pochopitelné... ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize / Pavla Černá
Zajímavosti (5)
- Bílé šaty, které má na sobě Jitka Ježková v závěru filmu, nosí i v pohádkách Nevěsta s velkýma nohama (2002) a Dceruška Růže (1998). (venalce)
- Natáčelo se na hradě Vysoký Chlumec u Sedlčan a ve Starém královském paláci na Pražském hradě. (SONY_)
- Jitka Ježková má v závěru pohádky na sobě stejné bílé šaty na úzká ramínka jako v pohádce Nevěsta s velkýma nohama (2002) a zároveň stejné šaty jako má Jitka Schneiderová v závěru pohádky Spravedlivý Bohumil (1998). (ajlonka)
Reklama