Domov šedých motýlů

Špatné, nebo výstižněji řečeno hrubé, citově nepřijatelné jednání rodičů vůči dětem dává těm, kterým by rodiče měli být v dětství a mládí oporou a vzorem, tedy dětem, otřesný vklad do budoucího života. Toť věc všeobecně známá. Rodiče o tom ví, ale často se nechovají tak, jak by měli. Je to zřejmé především v rodinách sociálně slabších či tam, kde jeden z rodičů není po psychické stránce v pořádku a druhý rodič není schopen se mu vzepřít a dítě ochránit. Z dítěte vyroste traumatem postižený člověk, který ve většině případů končí neslavně. Nastupují převýchovné ústavy pro nezletilé a já si nejsem tak jistý, zda by mělo jít o tzv. převýchovu přísností, ale spíše o "léčení bolavého srdce" za přítomnosti psychiatrů. Převýchovu by potřebovali především ti nezodpovědní rodiče. V případě tohoto filmového příběhu nejde ani tak o klasickou "vojenskou" převýchovu, ale o snahu chlapce duševně očistit od myšlenkových můr, které si s sebou přinesli z dětství a opět se pokusit o to, aby znovu získali zdravé sebevědomí a uměli se časem zařadit do společnosti. Atmosféra snímku je velmi působivá a myslím, že každému rodiči, který vychovává dítě má co říci. (31.01.2010)

Priadky morušové je potreba kŕmiť, inak zomrú, musíme sa o ne starať, pretože sú slepé a nevedia lietať, nedokážu sami prežiť, sú ako deti, či malé bábätká, potrebujú ľudí aby sa o nich postarali, potrebujú chrániť, lebo zomrú. -----,,Musíme to skúšať ďalej, musíme to skúšať ďalej, pretože jedine tak, jedine tak, sa stane z nemožného možné. Si chorý, ale budeš uzdravený, nebudeš však nikdy úplne zdravý, až kým nenecháš minulosť za sebou, pokiaľ sa jej budeš zubami nechtami neustále držať, bude sa ona ešte stále držať teba. Nemal by si život súdiť až tak prísne, svoj ani nikoho iného. Každý nový deň je novým začiatkom, nie inak. Nemal by si život premárniť, utápaním sa v horkosti a sebaklamu, porazení ľudia ráno nevstanú, uvedomujú si, že je po všetkom, že všetko prehrali, dôležité ja sa nevzdať a bojovať ďalej- každý deň, po celý svoj život!!! Našťastie je aj iný druh ľudí, tí, čo vždy prežijú, tých poraziť nejde, ty Juhane, ty prežiješ, naučíš sa letieť všetkému navzdory, si nemocný, ale budeš uzdravený, si nemocný, ale... "Krásny pôsobivý jemný film, ktorý pohladí dušu s nesmierne skvelým soundtrackom, ktorý môj dojem a zážitok z filmu dotiahol na výbornú. Film s podobnou tematikou: Výchovný tábor. (27.12.2009)

Ponuré severské drama s dobrou atmosférou. Z hereckých výkonů mě zaujal pouze "bůh" Olavi Harjula. Hudební doprovod je také podařený. První polovina filmu má spád a téměř nenudila. Ve druhé se příběh rozmělňuje s touhou ukázat nám charaktery jiných "obyvatel" ostrova a to filmu škodí. Tam už jsou pasáže, kdy se divák bude trochu nudit. I přesto je to lehce nadprůměrný film a doporučil bych ho shlédnout každému fanouškovi kinematografie. (28.12.2009)

Vynikající drama o 13-ti letém Juhanovi, který se dostal na ostrov, kde se uzdravují mladí kluci z nešťastného života a z traumatizujících zážitcích z dětství. Bohužel jednoho dne zavítá na ostrov sociální pracovník a oznamuje řediteli, že je rada nebude dál sponzorovat a budou muset nadobro ostrov zavřít. Ředitelovi to nedá a začne vymýšlet nejvýhodnější alternativu jak z této prekérní situace ven. 88% (23.11.2011)

Severské snímky o napravování zlomených chlapců určitě stojí za vidění a Domov Bourců morušových (ten český překlad názvu je hrůza) je jedním z nich. Vše postupně graduje, vše se dozvíte v pravou chvíli. Není tu místo na sentiment, ani na lepší časy. Zkrátka se smiř a hoď to za hlavu. Ono v životě ani nic moc jiného dělat nejde. Vynikající duchaplný a strastný film. 80% = 4/5 (19.06.2014)