Domov šedých motýlů

Není to na pět hvězdiček, je to na 4 a 1/2. Ta polovina se ztratila, protože mě prostě film nedokázal tak absolutně-absolutně pohltit jako Kielletty hedelmä. I přesto Karukoski dokázal opět vykreslit život dospívajících bez příkras, "slizkých" a nic neříkajících scén, čistě a s umem. Hudba výborná, chladné severské tóny se skvěle doplňují s minimalistickou krajinou. Příběh si drží diváka u sebe po celou dobu a nechává střídavě vydechnout a opět zatajit dech, herci vybráni s citem. Boj s minulostí v přítomnosti. Absolutně-absolutní spokojenost. (ale berte mě trochu s rezervou, Karukoski je prostě moje srdcová záležitost) (26.04.2010)

Snad první film z finské produkce, jenž jsem měl možnost vidět. Začíná to jako celkem povedené mrazivé drama, jenže asi tak v polovině slušně rozjetému příběhu začne docházet dech a my jen marně čekáme na nějakou silnější scénu či nečekané vyvrcholení. Zásadní problém je asi, že scénář neustále odbíhá od hlavní dějové linie a zaměřuje se na nejrůznější vedlejší postavy, jejichž problémy ale víceméně také nedořeší a tak konec působí dost suše a useknutě. Také herecké výkony nejsou vyrovnané. Ústřední dětský (nebo spíše dospívající) hrdina je sice dostatečně přesvědčivý, ale to se rozhodně nedá říct o všech ostatních. Paradoxně zejména starší herci jsou o dost slabší než ti mladí a snímek tak vypadá strašně televizně. Abych, ale jen nekritizoval tak musím vyzdvihnout dobře zvolený hudební doprovod a celkově to určitě není špatný film, jen zkrátka nevyužil svůj potenciál na 100 procent. Škoda :-( (28.09.2009)

Seveřané bodují a opět pěkně vysoko. The Home of Dark Butterflies není sice dokonalý film, ale je to výborné drama s krásnou kamerou a brilantní hudbou, která povznáší. Film mě k sobě připoutal již od počátku a nepustil mě až do závěrečného loga Solar Films, které následovalo po titulcích. Příběh vypráví o nezletilém dospívajícím chlapci jménem Juhani, který je poslán na ostrov, kde probíhá převýchova mladistvých delikventů a podobně nezvladatelných jedinců. Správce ostrova Olavi nováčka náležitě přivítá větou: "I am God and this is my kingdom", která dává tušit, že se nebude jednat o procházku růžovým sadem. Na ostrově vládne jistý režim, okna jsou zatlučená, všichni chlapci pracují na poli a zároveň se účastní i vzdělávání ve škole. Když je tok financí na chod ostrova ohrožen, Olavi se svých chlapců nechce vzdát a pro záchranu se rozhodne chovat bource morušového. Vše se ale zkomplikuje, dočkáme se i sexu a romantického oťukávání. Juhani se navíc v průběhu snímku vrací zpět do světa, kdy byl malý a na povrch se postupně vyplavuje pravda o jeho traumatizovaném zážitku z dětství. Po The Year of the Wolf další skvělý letošní zážitek z Finska. (9/10) (30.12.2008)

Temných příběhů z nápravných zařízení pro mladistvé tu už bylo. Teď je otázka zda je Domov šedých motýlů něčím zajímavý nebo zaostává za svými žánrovými kolegy. Co se týče námětu, tak je tu svěží vítr, tohle jste prostě asi neviděli. Kolikrát už se snažili chovanci takovéhoto ústavu ve Švédsku začít chovat bource morušové kvůli bavlně, aby zachránili svůj ústav odstřihnutý od úředních dotací. Zní to zajímavě, ale celkově je to docela nuda. Nepůsobilo to na mě nějakým hlubším dojem. Ať už silný příběh jednotlivých chovanců, nebo drama odehrávající se v pozadí. Průměr. (03.05.2015)

Už tradične ma krajina tisícich jazier znovu dostala až na dreň.Trafila určitý globálny problém, vybrala nádhernú hudbu, podala kvalitné herecké výkony a všetko to skĺbila vo veľmi citlivej, ale zároveň tvrdej dráme.Upozorňujem, dráme o psychickom probléme s minulosťou a vyrovnávaním sa s ňou v čase terajšom.Nie, o šikane, ako podaktorý užívatelia nazývajú prívlastkom tento film.Ono, tých zhruba päťnásť minúť o týchto udalostiach, nie sú primárnym článkom v tomto príbehu.Len tak na dodatok... (08.11.2010)