Zemský ráj to napohled

Hodně zvláštní "retro" film. Všichni jsou tam načesaní, vyfešákování a tváří se děsně fajn, ale komunistická diktarura ROZHODNĚ fajn dobou nebyla. Jako komedie mi to moc nefungovalo a jako drama také ne. Cibulková standartní a jako tradičně mě opět bavil Vetchý s jeho neustále vězněnou postavou. Etzler nic moc a zbytek osazenstva v čele se sterilním Dvořákem taky nijak nepotěšil. Jako "zábava" na jeden večer eště dobrý, ale nic hlubšího ve Vás film nezanechá. 50% Cibulkové, Voříškové a Markové striptýzová scéna to aspoň zachránila :) (01.01.2011)

Jsem už opravdu zoufale unavená ze všech těch českých filmů bez zásadnějšího sdělení a názoru, které nepatří na plátno, ale na televizní obrazovku. Cestou domů z kina hráli něco od Chinaski, nepřeladila jsem, ale bylo to poslední, co jsem toho večera potřebovala slyšet. Asi to nebude nejšťastnější srovnání, ale pravděpodobnost, že bych si je někdy mohla oblíbit, je zhruba stejně vysoká jako ta, že na příští film Ireny Pavláskové půjdu do kina ...a dobrovolně. Ne, že bych se místy nebavila, to ano… ne, že by nebylo nad čím se zamyslet, herecky taky nadstandard (Ondřej Vetchý byl opravdu kouzelný), zato Chlumeckého hudba, kterou jsem dříve tolik cenila, mi z hlavy vyšuměla obratem. Ale jedna velká hvězdička navíc za Jiřího Dvořáka v roli afektovaného otce: už dříve mi sedl v tv filmech Jiřího Stracha a domnívám se, že výraznější filmovou roli si zasloužil dávno. Nezklamal mne. Cením způsob, jakým se s tak zásadní rolí bez jakéhokoliv osobního exhibicionismu a se správnou mírou patosu vypořádal. Jeho trapně sebestředný pozér je skutečně plastickou a živoucí postavou, která budí zasloužené negativní emoce, věrohodným obrazem muže morálně ambivalentního a lidsky nedostatečného. A Dvořákův výkon je taky jediný důvod, proč jsem ráda, že jsem film viděla. (09.12.2009)

Velmi nepodařený film, který prakticky nestojí za shlédnutí. Veškeré postavy jsou zcela nepřesvědčivé a schématické, děj se "nezadírá pod kůži"a film nemá žádnou atmosféru, prostě jen tak běží a člověk při jeho sledování vlastně vůbec nemá chuť zjistit, "jak to celé dopadne"... Spíš prostě jen trpí a čeká, kdy to celé skončí. Samostatnou kapitolou je výprava, působící dojmem nějaké nízkorozpočtové televizní inscenace... Trapnost a nuda. Celkový dojem: 40% Zajímavé komentáře: quixote, Cival (22.12.2011)

Přestože se film snaží být jakousi neobecnou generační výpovědí, já ho tak nebral, čímž jsem si ho užil výrazně víc, než někteří okolo komentující uživatelé. Nebál bych se toho, že naše děti a děti jejich dětí si z tohoto (a jemu podobných) filmu budou dělat obrázek o komunistické vládě a době během ní. Obávám se především, že se touto minulostí už ani moc zabývat nebudou (bohužel), a když ano, učiní tak ze zdrojů dokumentů někde na ČT2 při vzpomínce na 17. listopad. Film Ireny Pavláskové, kterou sice moc nemusím, mě celkem potěšil a nijak neurazil. (12.05.2010)

Celkem klasický film o době, na kterou dost lidí vzpomíná jako na "zlaté časy" (ale jen proto, že byli v té době mladí). Děj plyne logicky, po invazi a změně politické scény se samozřejmě musí vymýtit nebezpečné živly a ponížit jejich příbuzní, a tak rodina záškodnického herce, ač se od ní distancoval před dlouhou dobou, zažívá propad ve společenském žebříčku. Není tam moc popsána charta a její význam, ale pokud se chce člověk zasvětit do národních dějin, nesleduje film Ireny Pavláskové, to dá rozum :-). Pro mě film znamenal změnu k lepšímu po nástupu Ondřeje Vetchého, který neměl chybu: "Oni mě vždycky nejpozději 20. srpna zatknou, abych 21. nemohl páchat protistátní činnost..." Nebo konverzace mezi nově bývalým a současným partnerem Marty o županu a následně společném vaření, díky těmto scénám si troufám říct, že to za to stálo. (22.05.2010)