Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pan Laffler (Jiří Lábus) je podivín. To ví úplně každý v kanceláři, kterou vede. Ví to i úředník Costain (Lukáš Hlavica) a velice se proto podiví, když jeho jindy neosobní šéf udělá něco tak lidského, jako že Costaina pozve na večeři. Ale domů ne. Doma, jak říká, nepřijímá. Zavede ho do nenápadné, zapadlé restaurace U Sbirra, kde se schází velmi uzavřená společnost podivných lidí. I samotná restaurace je podivná. Žádné jídelní lístky, žádné koření, žádný alkohol, ani kouřit se zde nesmí. A jídlo? Jediné jídlo, které se zde podává, je řídká polévka a hlavní chod nevýrazné chuti. Costain je konsternován, ale nechce Lafflera urazit, a tak přijímá další pozvání. Sám se tomu diví, ale nezvyklé jídlo mu začíná chutnat a co teprve, až okusí místní specialitu šéfkuchaře, která se podává jen jednou za čas - Amirstanského beránka... (Oskar)

(více)

Recenze (50)

Cimr 

všechny recenze uživatele

I já jsem odhalil pointu prakticky v prvních záběrech, ale ani mě to moc nevadilo, protože šokující pointa není to, na čem by toto dílko stálo. Tím je spíš velmi hezká strašidelná atmosféra. Ne, že by se člověk vyloženě bál, jedná se spíš o takové zneklidňující mysteriózní chvění známé v české kinematografii snad jen ze Spalovače mrtvol a Valérie a týdne divů. Film se povedl hlavně díky skvělým hereckým výkonům dvojice Lábus - Hlavica, ale určitě i díky dobré kameře, osvětlení, hudbě... Výborný film na to, pustit si ho v zimě kolem půlnoci zalezlý pod peřinou a příjemně se při něm (ne)bát. ()

Campbell 

všechny recenze uživatele

Tak nevím ale z tohohle jsem fakt odvařenej nebyl. Film o restauraci ve které není něco v pořádku. Fajn. Ale sakra co to má bejt když pointu odhalím v 15 minutách? A co ti herci proboha? Jo Lábus ujde a jde vidět že hraje s chutí, ale ten zbytek? Děs a běs. Televizní pojetí filmu prošlo, jen scény mimo restauraci jsou zoufale nezajímavé. Nicméně scény v restauraci jsou naprosto brilantní. Pro mě průměr. ()

Reklama

Mouzon 

všechny recenze uživatele

"U Sbirra je... domácké prostředí." Perfektní ztvárnění postupného úpadku člověka. Škoda je snad pouze to, že postupem času mizí Costainovy myšlenkové promluvy. To může být ovlivněno tím, že již není potřeba vytvářet ironii v jeho vztahu k Lafflerovi a ke Sbirrovi (jak je tomu na začátku) - nyní totiž již doslova říká to, co si myslí. Stejně by ale bylo zajímavé tam ty myšlenkové pochody mít, Costainova postava by se vyvíjela barvitěji. To je ale pouze takový nápad, nikoliv výtka, jelikož SPECIALITA ŠÉFKUCHAŘE je i bez toho brilantní a především brutálně vtipný film. ()

obitus 

všechny recenze uživatele

Šedesátiletá povídka Stanleyho Ellina patří ke klasice horrorové literatury a její televizní adaptace je na tom kvalitativně prakticky stejně. Příběh návštěvníků velmi specifické restaurace U Sbirra zůstal prakticky nezměněn a co je zásadní, režisérce se podařilo udržet i atmosféru. Ta staví především na hereckých výkonech, ze kterých nutně musím vyzdvihnout Jiřího Lábuse v jeho životní roli Lafflera. Mlhavé záběry interiéru restaurace, podobizna E.A.Poa, všudypřítomná černá kočka....to vše vám navždy zůstane pod kůží. Osobně tuhle adaptaci řadím mezi pět nejlepších českých filmových horrorů. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Neskutečná atmosféra, která je dána jak stylizací filmu, tak i skvělými hereckými výkony, kdy Jiří Lábus jednoznačně vede. Ale je tu i další skvělý prvek, a to je televizní zpracování. Neskutečně tomu svědčí, protože snímek je pak dostatečně umírněný, vybírá si především interiéry, které jsou relativně malé, čímž je celkový děsivý dojem umocněn. A navíc nic děsivého skutečně nevidíte. Tady je krásně vidět, že rozhodující je prostě atmosféra. ()

Zajímavosti (4)

  • Snímek byl natočen na motivy povídky Stanleyho Bernarda Ellina "Specialty of the House" z roku 1967. Jeho další díla se stala předlohou například i pro televizní seriál Příběhy Alfreda Hitchcocka (od r. 1985). (Candid)
  • V roce 2012 vznikla rozhlasová adaptace Ellinovy povídky pod stejným názvem. V režii Hany Kofránkové účinkovali Josef Somr, Otakar Brousek ml., Jaroslav Kepka a Petr Lněnička (Přemek)

Reklama

Reklama