Režie:
Marco FerreriScénář:
Marco FerreriKamera:
Mario VulpianiHudba:
Philippe SardeHrají:
Marcello Mastroianni, Michel Piccoli, Philippe Noiret, Ugo Tognazzi, Andréa Ferréol, Florence Giorgetti, Maurice Dorléac, Monique Chaumette (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Čtyři nejlepší přátelé – pilot Marcello (Mastroianni), šéfkuchař Ugo (Tognazzi), televizní pracovník Michel (Piccoli) a soudce Philippe (Noiret) – se společně vydávají na prodloužený víkend, který má být jejich posledním. Ve starém domě na okraji Paříže se přátelé začínají oddávat zatvrzelé, divoké a sebezničující žranici. Přidá se k nim místní učitelka Andréa, přítulná žena obdařená štědrými tělesnými proporcemi. Události rychle kulminují... Podle Ferreriho je film křivým zrcadlem, nastaveným moderní konzumní společnosti, dle jeho kritiků jen samoúčelnou provokací a oslavou kultu hnusu a estetiky ohavnosti, zatímco jiní ho označují za apokalyptickou vizi konce „přežraného" lidstva. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (192)
A ztělesněná nechutnost a hnus se jali kritizovati společnosti lidské obžérstvím a smilstvem prosáklé, nemorální a bezbožné. Skupinka přátel se pro něco rozhodla a vesele to dotáhla až do zdárného konce. Žádné zvraty, překvapení, hluboké myšlenky ani nečekaná odhalení se nekonala. To je ovšem, dle mého názoru, největším kladem filmu, neboť uvažování nad tím, co vůbec postavy k takovémuto činu donutilo, vydrží na celkem solidní dobu. ()
Fuh... Buď kritika večne nenažranej spoločnosti, ktorá sa čoskoro bude brodiť hovnami, alebo čistá úchylná dekadentná exhibícia? Každopádne to z nejakého zvráteného dôvodu celkom bavilo. Hádam to bolo tými uletenými hereckými výkonmi... Ale to nič nemení na fakte, že tento kúsok asi nebudem nikdy nikomu odporúčať :) ()
Ako odštartovať filmový rok 2020, to bola náročná otázka, na ktorú odpoveď mi nakoniec dal film, ktorý vystihuje vianočné sviatky pomerne dobre. Štvorica priateľov, unavená životom sa rozhodne oddávať sa pôžitkom života viac ako je zdravé a doslova sa prežerú k smrti. K tomu treba prirátať aj množstvo alkoholu či neviazaného sexu a človek tak dokáže pochopiť, že v čase svojho vzniku vyvolal film pobúrenie i kontroverziu zároveň. S odstupom času však divák zistí, že na dnešné pomery filmu predsa len okrem hlavnej myšlienky chýba trochu lepší dej či herecké výkony a spoločenská satira potrebuje predsa len o niečo viac, aby zarezonovala v mysliach ľudí ešte o niečo výraznejšie. Nie je to zlé, nie je to vynikajúce, ale niektoré scény boli aj úsmevné a tak možno film označiť za lepší priemer. ()
Stále častejšie si pri určitých typoch filmov vravím, aký nezmysel je percentuálne hodnotenie filmu. Špeciálne pri tých kultových, kde sú naše očakávania vopred dané. Veľká žranica ma bavila, ale emocionálne nezasiahla. No a nechápem týpkov, ktorí majú možnosť sa k smrti prešukať a oni dajú prednosť bolestivému sa prejedeniu na onen svet. Niektoré momenty sú vizuálne premyslené a paradoxne nemám na mysli tie explicitné. ()
Na mne tohle působilo hlavně jako hodně zvrácená komedie. ždyť ten film obsahuje tolik komických situací! Je to na svoji dobu hodně odvážné. Ale zas tak zvrácené a nechutné, jak jsem čekal to není... Film je spíš docela uhlazený, postavy se k sobě většinou chovají slušně a vytříbeně a i ty největší prasárny přecházejí s nadhledem. Jsme přece lidi ne? A každý máme své potřeby. Ať už je to potřeba jíst a vyprazdňovat se, tak potřeba přátelství a lásky. A o tomhle je podle mne tento film. Na pozadí zvýrazněných lidských potřeb nám předkládá obraz lidství ve své čisté a prosté nahotě. Výborná jsou jednotlivá úmrtí a herecké výkony hlavních čtyř postav. Trochu ale v hodnocení nadsazuji, protože stopáž je přepálená a je to dost často nuda. Každopádně zajímavé ... ()
Galerie (22)
Zajímavosti (12)
- Film je ostrou kritikou konzumní společnosti a odcizení, které způsobuje a které vede k nejrůznějšímu zneužívání a excesům až k sebedestrukci. Námět se zrodil v hlavě Marca Ferreriho během jedné z velkých večeří pořádaných Jean-Pierrem Rassamem a bratry Philippem a Alainem Sardeovými. (classic)
- Film byl při svém uvedení do kin velmi kontroverzní. Pod rouškou bláznivé komedie se tvářil jako kritika konzumní společnosti a na filmovém festivalu v Cannes v roce 1973 vyvolal skandál, tím spíše, že nepřímo odsuzoval lesk a hojnost, které byly na této akci k vidění. Philippe Noiret, který byl v Cannes při uvedení filmu vypískán, kritikům odpověděl: „Nastavovali jsme lidem zrcadlo a oni se v něm neradi viděli. To svědčí o velké hlouposti..“ (classic)
- Snímek byl v době uvedení považován za kontroverzní a byly pokusy jej zakázat. (contrastic)
Reklama