Hvězdná brána

V r. 1995 som na Hviezdnu bránu zašiel do kina a premietač omylom pustil Andreho (áno, toho tuleňa).  Toľko k vtipným zážitkom z natáčania. Hviezdna brána v tých časoch pre puberťáka predstavovala splnený sen. Teoreticky. Medzihviezdne cestovanie, drsní mariňáci, humor, prísľub sexu s tajuplnou cudzinkou, megahustý Kurt Russell ako vojak, ktorého služobnou búchačkou sa zastrelil jeho vlastný syn (!), samozrejme mimozemšťania a nesmeli chýbať lasery, pretože lasery boli TOP. Prakticky ale už vtedy pre mňa táto snímka predstavovala sklamanie. Začína sa to viac, než len dobre. Skvelá atmosféra, vynikajúci retro úvod z Gizy roku Pána 1928, prekrásna hudba Davida Arnolda, mrazivé pyramídové tajomstvá, vzrušujúca exotika, kvalitné efekty. Vtiahne to do deja. Kameraman Lindenlaub si užíva nekonečné piesočné "more", egyptskú fascinujúcu mytológiu. Spader sympaťák, Viveca Lindfors parádna mentorka (herečka žiaľ o rok neskôr zomrela) a chémia medzi Spaderom, Russellom a vojakmi žije. Potom použijú bránu... a stále je to super. Už nie až tak, ako začiatok na Zemi, ale pohoda. Bohužiaľ, má to nad dve hodiny a od chvíle, čo vojaci nadviažu kontakt s pôvodným obyvateľstvom, stáva sa z toho vzťahová klišé telenovela, v ktorej si len budete povinne odškrtávať nutné zvraty typu vzbura alebo vzťah drsného zabijaka a nevinného mladíka, ktorý určite len náhodou pripomína Sedem statočných. Situáciu síce zachraňuje mrazivý zloduch Ra v podaní Jayea Davidsona (ktorý sa bohužiaľ následne zo sveta filmu vyparil), ale už to proste nie je ono a všetko smeruje k nevyhnutnému, ale nudnému akčnému vyvrcholeniu. Posledných 40 minút sa strašne vlečie. Ako fanúšika Votrelcov ma potešila scéna z pyramídy, postihnutej púštnou búrkou, ktorá dosť dýcha atmosférou masakru mariňáckeho oddielu z Cameronovej kultovky (ktorú o 4 roky vykradol aj Predátor 2). Inak dosť bieda. Postavy sú neoriginálne, celé je to jedno veľké klišé, predvídateľné scény, očakávané momenty. Mariňácke komando vyzerá ako keby dal drsňák Rumcajs dokopy tím z Raťafáka Plachtu a Cypíska. Ale oproti seriálu bomba. Ten prišiel namiesto plnohodnotnej dvojky, o ktorej sa dlho hovorilo, ale nikdy nevznikla napriek tomu, že jednotka pri rozpočte 55 miliónov na celom svete zarobila temer 2OO. Sranda je, že Djimon Hounsou tu vtedy vystupoval pod pseudonymom "Djimon". Kino Považan NMnV 1994 (01.11.2004)

Rolandův tvůrčí Mt.Everest, ovšem z globálního filmového hlediska je to stále jen podhůří Zugspitze. Vše zkazila bezradnost příběhu v druhé polovině filmu, za což by odpovědná osoba ze Stuttgartu zasluhovala poslat Hvězdnou bránou do jiného časoprostoru. Nemám Emmerichovy filmy vůbec v lásce, ale nelze mu upřít, že ho jeho práce naplňuje a navíc to občas docela slušně vynáší. Kolik procent režisérů tohle může o sobě říct? (30.09.2008)

Po všech stránkách průměrné sci-fi, tak kde se vzala ta zvýšená oblíbenost? Snad pouze hudba se vznáší lehce nad průměrem. Příběh mě docela zklamal. Je to takové to klasické: ,,Najdeme super vědátora, který za 14 dní rozluští 7 obrázků na nějakém šutru, které otevírají hvězdnou bránu a potom hurá poznat novou kulturu a při té příležitosti je i sebe zachráníme před zlým padouchem. Samozřejmě se někomu z výpravy na nové planetce zalíbí, tak proč tam nezůstat." Docela mě zklamalo mimozemské obyvatelstvo. Ve své podstatě to byli pouze klasičtí Egypťané, kteří mluvili jazykem podobnému tamějšímu mrtvému jazyku, takže pro super vědátora nebyl problém si s nima za chvíli plynule vykládat. Přitom s obyvatelstvem i s živočišstvem té planetky si mohli tvůrci tak vyhrát. Centrálním prvkem nemusel být uhlík, ale klidně něco jiného, tíhové zrychlení mohlo být také úplně jiné, tím pádem obyvatelstvo a živočišstvo mohlo nabrat zcela nové tvary a velikosti. To, že si tvůrci zvolili jako lidi Egypťany a vystačili si s jedím univerzální zvířetem přičítám zaostalé technice tehdejší doby. Trošku mě film zklamal. Né zase moc, protože jsem od něj vlastně nic zázračného ani nečekal. Takže 2* budou tak akorát... (20.07.2012)

Spojte megalomana Emmericha (toto je jeho doposiaľ najlepší film) s Egyptom a béčkarským drsňákom Kurtom Russellom a nemôže vám vyjsť nič iné (nič menej a nič viac) ako kultové akčné sci-fi, ktoré je rozdelené na dve časti - prvú: mysticko - vedecko - atmosférickú a druhú: veľkovýpravne akčnú a sci-fičkovú; niekto má radšej prvú, niekto druhú, niekto obe; oceňujem priam hororovú atmosféru plynúcu z hlasov, kostýmov, očí a správania sa egyptských záporákov na čele s Re (alebo Ra); nie je to nič extra (v porovnaní s tým, aký kult tomu nasledoval hlavne neskôr v dôsledku seriálu), ale nebrať na vedomie to všetko okolo toho a zamerať sa čisto na film - milá fanúšikovská sci-fi akčná záležitosť na hranici A a B kategórie (07.04.2008)

Scénář: Dean Devlin, Roland Emmerich .. Pokud není Egypt vaše srdcová záležitost, přežijete bez jakékoli újmy scénáristické vyvrcholení příběhu o bráně, jenž lze projít do cizích či paralelních světů. Emmerichovu dobrou režii podtrhují skvělé vizuální efekty a solidní herecké výkony. Mnohými zatracovaná sci-fi, která se mi velmi líbí i přes určité nedostatky a chyby! (09.10.2005)