Zoufalci

Bože, bože, zač mne trestáš, proč si ten blázen vymyslel, že musíme chodit na čechiše póvl, proooč? Během celého filmu jsem si připadal, že sleduju záběry marťanského vysílání. Byl tam někdo normální? Já za sebe říkám, ne! Všichni by se měli nechat jít zavřít na 22 do šaškecu, evidentně by jim to pomohlo. Takový sračky dostanou normální kina hned, novýho Emmericha až za půl roku, až to dostatečně vošmirglujou multiplexy. Jediný pozitivum vidím, v tom, že jsem dal jenom 80kč, místo 129kč studenstkých v multi. (17.11.2009)

Přiznám se, že jsem čekal něco mnohem horšího, než čeho se mi dostalo. Byl jsem připravený na všechno, ale dá se říci, že jsem byl nakonec velice příjemně překvapený touto sondou do života šesti třicátníků, kteří z nejrůznějších příčin nejsou spokojeni se svým životem. Pokud tomuto filmu něco opravdu hodně pomáhá, tak jsou to méně známí herci, kteří to ale dokážou utáhnout a mnozí z nich hráli až překvapivě dobře. Nejvíce mě asi zaujal Václav Neužil, kterého jsem zaregistroval už v seriálu Zázraky života. Ten ve filmu Zoufalci podává velice zajímavý výkon a jeho role věčného studenta, který už devět let studuje vysokou školu a právě vylétl od další zkoušky, pro mě asi zůstane nadlouho nezapomenutelná. Ale kouzelná je samozřejmě i Simona Babčáková v roli nespokojené manželky a matky, a její manžel, to je kapitola sama pro sebe, pokud mě na tomto filmu něco rozesmívalo, pak to byl právě její manžel. Tito dva herci (Bačáková a Neužil) mi v tomto filmu přišli nejvýraznější, ale samozřejmě i ostatní herci své party dokázali zvládnout a já jsem jen rád, že tenhle film nedopadl tak špatně, jak jsem se zpočátku po některých zklamaných až naštvaných diváckých reakcích obával. Já jsem se skoro vůbec nenudil a docela rychle mi to uteklo, takže rozhodně nehodlám hodnotit tenhle snímek nijak špatně, Podle mého názoru se jedná o mírný nadprůměr, takže je to za 70%, neboli za tři hvězdy. (30.07.2010)

Některé postavy sice vypadají jako zbytečné karikatury (manžel Dagmary a ten zženštilejší z gayů obzvlášť), ale jinak Zoufalci působí až pozoruhodně autentickým dojmem. Člověk má místy opravdu pocit, že sleduje nelichotivý dokument o lidech, kteří stále něco chtějí, ale pořádně neví, co vlastně, a tak utíkají (do "tý Prahy", na "tu chalupu"...) a utíkají... Je to určitě stejně tak velká zásluha scénáře, který režisérka poskládala ze skutečných příběhů jejích známých, jako chytré režie, přehledně míchající několika časovými rovinami, a sympatického týmu neokoukaných herců, jimž tu partu prostě věříte. Vtipů není mnoho, ale když jsou, tak jsou opravdu vtipné, což se také cení. (23.12.2011)

Kdybych se mohl odstěhovat do Mongolska, odstěhoval bych se do Mongolska. Věc na kterou myslím v poslední době docela často sám. Film je to o životě, o těch sračkách, ve kterých žijeme, ve kterých se válíme a než bychom se z nich dokázali vyhrabat, zůstáváme v nich dál. Jo, samozřejmně, vás jsem tímhle nemyslel. Rozhodně to není nic pozitivního, nic co by si oblíbilo věší množství lidí... Já oceňuji odvahu ukázat nám nejsmradlavější bubáky, které trápí běžné lidi v jejich(našich) běžných životech. (15.12.2009)

Líbily se mi mnohé dialogy, které působily jako ze života a ani moc nešustily papírem. Zajímavá byla práce se zvukem a střihem, dobří herci a zvláštní režijní koncepce, díky níž to celé leží v širokém prostoru mezi dokumentem a karikaturou. Tahle civilně vypadající hořká komedie naštěstí dost vyčuhuje mezi těmi všemi stále podobnějšími českými filmy. Jen tak dál, a větší kapky! (19.06.2011)