Katka

,,NA TĚCH DROGÁCH...TAM VLASTNĚ NENÍ SKORO VŮBEC NIC. JENOM TAKOVÝ TY VĚCI...TAKOVÝ TY BODY...PENÍZE NA DROGY, NEBO JAK JE UDĚLAT. BOUCHNOUT SI. JÍZDA – A TO JE KONEC. A ZNOVA DOKOLA“..... /// Závisláci ve ,,sračkách“. Keci. Hodně keců! A vládne jim král. ,,H“! ČLOVĚK MUSÍ NĚCO VYTRPĚT, KDYŽ BERE DROGY! Tohle je ze života! Několikrát se mi chtělo (psychicky) blejt! Katka je dokument, kterej dokáže nejen poučit, ale i zavalit silnými emocemi. Kladnými? Za sebe říkám ,,žijí moc dlouho“! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že když feťáci jedou na Metadon, tak neposlouchaj Heavy metal. 2.) Jsem závislák, kterej čeká na ,,správnej“ impuls. 3.) Jmenuji se Tereza a v papírech mám napsáno něco o Bradáčové. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (24.05.2011)

Z těch tří filmů trilogie Marcela-René-Katka se mi tento zdá být nejsilnějším, přičemž za kritérium silnosti jsem ex post zvolil čas, který jsem strávil koukáním do levého horního rohu sálu biografu Scala (Moravské nám. 3, Brno, 602 00, GPS: N 49° 11.832 E 16° 36.501 :-) ), tedy koukáním do míst, které zaručovaly, že zorné pole mého zraku bude v dostatečné vzdálenosti od plátna... U Katky to bylo zatraceně často... Nemám nervy na souvislé sledování lidských trosek, kterak si píchají do žil jedy a procházejí úděsnou fyzickou i psychickou proměnou. Zvláště, když kamera až nepříjemně zabírá detaily propadlých tváří, špinavých rukou apod. Nemám na to nervy, ale na druhou stranu rozhodně nechci přivírat oči a předstírat, že ten problém tady neexistuje, hrát citlivku a mrtvého brouka. Tento film patří do škol a jeho jednoznačným cílem musí být poukázat na důsledky mladických diacetylmorfinových experimentů a dalších podobných nerozvážností. Po řemeslné stránce nelze filmu opět nic vytknout. Časosběrná metoda je úžasná věc a v tomto případě také mnohonásobně zesiluje účinek na diváka. Film mi vyznívá pesimisticky a bezvýchodně. Katka je v pasti drogové závislosti a nemůže z ní uniknout. Divák, který nemá její zkušenost si může ťukat na čelo a nechápat, nicméně Katka naopak nemá zkušenost normálního člověka a droga je pro ní vším. Nic jiného nemá, neumí... Bez drogy by jí čekalo neznámo, kterého se musí podvědomě hrozně bát. Nehledě na příliš silnou fyzickou závislost. Začalo to slastí po prvním píchnutí, teď už si píchá jen a jen aby ji nebylo zle... Divák se může nad Katkou pohoršovat, ale ta je už v podstatě za své činy neodpovědná... Film má sice otevřený konec a možná bude v budoucnu následovat pokračování, nicméně dá se odhadnout, že happyend je v některých případech nemožný... (25.02.2010)

to, co plati o Renem, plati aj o Katke. Pre nich uz bohuzial niet cesty spat a mna by nejakym zvlastnym masochistickym sposobom zaujimalo, kde bude Katka o par rokov. Luto mi jej nie je, nie je mi luto ziadneho narkomana, je mi len luto toho, ze pribuda ludi, ktorym sa podava pomocna ruka a oni ju z tych ci onakych dovodov odmietaju. Kiezby bolo pribehov so stastnym koncom viac, rozhodne by ich dnesna doba potrebovala. Na casozbernych dokumentoch je krasne to, ze najvacsim umenim je zohnat len zaujimavy "namet" v podobe neobycajneho zivota pre nas "obycajnych" ludi, ktorych vzdy osud, vymykajuci sa z bezneho stereotypu, dokaze takto uchvatne rozhadzat. A Helena Trestikova ma na taketo osudy nos a dufam, ze par casozberakov od nej este uvidime. (01.07.2011)

Na volné trilogii, ve které se Helena Třeštíková vrací ke konkrétním "případům" (přiznejme si, že na ty filmy nechodíme kvůli těm osobám, o nichž pojednává, ale kvůli tomu, abychm viděli, jak "nevyzpytatelnost života překoná mnohé fikce" a abychom si potvrdili přednastavený názor), mi přijde nejpozoruhodnější práce s pojímáním času. Nejde o to, že všechny filmy jsou časosběrné dokumenty, které jsou sestřihem ohromného množství materiálu, kdy je nutné si domyslet elipsy a pozastavovat se nad neovlivňováním dokumentovaného "materiálu", ale že i přes svou časosběrnost ukazují vliv času na jedince. Zatímco Marcela dráždila svou pasivitou a ukazovala, že na některých jedincích se změna režimu výrazněji nepodepsala, když je samotné širší společensko-kulturně-politický kontext nezajímá, a René byl ukázkovým příkladem neschopnosti se adaptovat na změnu režimu a okolnosti o světě za mřížemi jsme se spolu s titulním představitelem dozvídali prostřednictvím médií (televize a knih), tak Katka nabízí vyloženě fyzický zážitek, který je dán tím, že sledujeme, jak se na nenapravitelné narkomance podepíše čas. Toto pozorování rozpadu je ale narušováno kýčařskými výjevy čvachtání se v potůčku (neuvěřitelně laciná symbolika), ve kterých čas jde dál, jenom hrdinka zůstává stále na místě, a výrazným zasahováním do osudů pozorovaného objektu (kdo že jí to zajistil tu doktorku?, kdo že jí platí za to, že se nechá dokumentovat?, kdo že to neukazuje souvislosti - shánění drogy, zajišťování peněz na ni nezákonnou činnosti?). Z ostatních hodnocení a komentářů jasně vyplývá, že jde o "zážitek". Otázkou je, jestli důležitost dokumentu spočívá pouze v tom, že je vhodný do škol jako nedidaktická pomůcka, nebo nás nutí přemýšlet, přehodnocovat názory a zaujmout nějaké stanovisko. Obávám se, že ne; jde - v lepším případě - o fascinaci z rozpadu, resp. - v tom horším - kýčovité dojímání se nad vlastní empatií. (27.02.2010)

Docela se divim, že někdo natočí dokument o takovejch zbytečnejch existencích jako je Katka a ten její agresivní feťáček a stane se z toho takovej hit, že to jde dokonce do kin. Mimochodem, mně teda předchozí dokument o Katce z roku 2001, kterej mapoval začátky její feťácký kariéry, připadal zajímavější. Tam jsem si ze začátku řikal, jak asi nakonec doapdne. Tady je z toho přechozího dokumentu něco málo na začátku a pak se teprve rozjede ta část ze "současnosti". Ale to už každej hned na začátku pozná, že je to úplná troska a nějaký šance na změnu jsou veškerý žádný. Tady by snad jedinym "oživenim" dokumentu bylo, kdyby Katka chcípla. Tady se teda dozvíme, že se Katce narodil nějakej substrát, kterej stejně asi bude nějakej dezolátní, když po celou dobu těhotenství smažila. Kromě toho ještě dokument částečně sleduje osudy jejího novýho přítele, takže sledujete dvě feťácký trosky, jak pořád vykládaj o tom, že pojedou na detox, pak se z detoxu vrátěj a řeknou: "Tak mi to zase nevyšlo, protože jsem na tom psychicky hrozně špatně a nedalo se to vydržet a každej tam na mě byl zlej a blablabla..." Prostě pořád dokola to samý. V podstatě se ukázalo, že nejzajímavější osud měl asi ten její přechozí přítel Láďa, kterej dostal 13 let :-) Ale vsadil bych se, že Třeštíková bude o Katce chtít natočit ještě další dokument (pokud teda Katka do tý doby nechcípne). (03.02.2011)