Poslední neděle

Nominace na Oscara pro manželské duo naprosto bez diskuse po právu, možná měla tu sošku tehdy získat právě Helen Mirren. Ale i ostatní herci zaslouží pochvalu, James McAvoy opět v roli, kde mu charakter a morální zásady vyloženě koukají z očí, ale on je pro tyto role vskutku ideální typ. Mojí pozornosti dosud úspěšně unikala irská herečka Kerry Condon. Být to lépe zrežírované a o trochu kvalitnější scénář, mohl mít film i větší ambice, takto zůstalo „jen“ u zajímavě ztvárněného příběhu ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého a skvělých hereckých výkonů. (10.03.2013)

První polovina příjemně ubíhá a krásně se na ni dívá, avšak jakmile je upozaděn (či vlastně téměř vypuštěn) vztah Valentina a Mashy, celá druhá se polovina se stává pouze rozbředlou snahou o děj, kterou drží nad vodou pouze fantastická Helen Mirren, která si svoji Oscarovou nominaci nepochybně zasloužila. Kdybych se měl rozhodovat v rámci tohoto filmu, nominaci bych přidělil spíše McAvoyovi, než Plummerovi, ale to by už byla jiná kategorie. (23.07.2010)

… aneb když máte pět vynikajících herců a skvělý námět, nemůže z toho vzejít špatný film. K tomuto filmu jsem se dostal tak, jako k filmu Single Man - nebýt dvou nominací na Oscara v hereckých kategoriích, zřejmě by kolem mě "jen prošel". A stejně jako u Single Mana, jsem rád, že se tak nestalo. The Last Station je skvělý snímek, který mapuje poslední dny velikána Lva Nikolajeviče Tolstého. Ale snímek nám neukazuje Tolstého jako symbol geniality, či počestného života. On jej polidšťuje tím, že se nám jej snaží ukázat takového, jaký opravdu byl. Jako člověka, kterého lidé uctívali jako proroka, ale on sám se tak necítil. Jako člověka, který sám říká "ujišťuji vás, že sám nejsem dobrým tolstojovcem". Prostě a jednoduše, dělá z ikony obyčejného člověka, ALE, což je velmi důležité ale, nedělá to proto, aby jej nějak potupil, to ne. Podle mě to dělá proto, aby divák se s ním dokázal ztotožnit, s jeho názory i ideály. A to se mi právě na tomto filmu tolik líbilo. Navíc, jak už jsem zmínil, herecké obsazení se vyvedlo na jedničku s hvězdičkou - Christopher Plummer zde předvádí obdivuhodný výkon, stejně jako Helen Mirren. James McAvoy zůstává trochu ve stínu, nicméně v ničem nezaostává, stejně jako Paul Giamatti. A jako krásná třešnička na už tak dokonalém dortu je Kerry Condon, která od dob Římu ještě více zkrásněla a stále neztrácí odvahu se nám předvést více neoblečená… :-) Co si budeme nalhávat, tomuto filmu se nikdy nepovede dostat se povědomí diváků tak, jak by si to určitě zasloužil. Umím si totiž představit, jak si při něm může někdo říct, že se tu vlastně nic neděje atd… Já osobně jsem ale rád, že jsem jej viděl a opravdu se mi líbil. Mnohem radši bych zrovna The Last Station viděl v nominacích na Oscara, než např. Precious, ale co se dá dělat. Za mě čistý plný počet. (16.07.2010)

Jsou dvě věci (vedle stopadesáti dalších), pro které mám slabost: široká ruská duše a anglický humor. Že se tyhle zdánilvě protichůdné veličiny dají zkombinovat, aniž by to mělo za následek výbuch, je pro mě sice překvapivé, leč pravdivé. Výsledkem je příběh ne právě nabitý zvraty, ale o to intimnější ve vztahu k divákovi, který je ochotný přistoupit na pomalé tempo a ukecaný děj. Ovšem ty kecy se poslouchají jedna báseň, obzvlášť vezmete-li v úvahu, že jsou výborně napsány a návdavkem pronášeny ústy skvostného Christophera Plummera, jedné z nejlepších hereček současnosti Helen Mirren (když seděla v posteli, kokrhala a smála se, vypadala dočista jak malá holka) nebo sympaťáka na hákrátomegakvadrát Jamese McAvoye. Tohle pohlazení na duši mě nadchlo a navíc vzdělalo, páč o sklonku života jednoho z mých nejmilejších spisovatelů jsem ke své ostudě dosud nevěděla zhola nic. Však ani Tolstoj není bez chyby, že... (30.08.2010)

Tak tohle byla prvotřídní herecká onanie. Divím se, že zůstalo jen u dvou nominací, tenhle film zkrátka po formální stránce nemá ani jednu chybičku. Herci, výprava, kamera, hudba, kostýmy - to vše na jedničku s hvězdičkou. Trochu to skřípe po obsahové stránce a hlavně je Last Station bez jakéhokoliv spádu. To mi zabránilo dát plné hodnocení, jinak jsem byl maximálně spokojen. Tolstého jsem nečetl, s jeho díly jsem však obeznámen a o jeho posledních dnech života jsem nyní obeznámen také. Film je tudíž i něčím přínosný, avšak ke klasickým životopisným filmům má hodně daleko. U podobných snímků je to vždy buď a nebo. Vychvalovat film do nebes pro precizní zpracování, nebo jej zatratit pro nudu a nezáživnost. U mě zvítězila první možnost. Projekcí vůbec nic nezkazíte, naopak se dovíte něco nového v perfektní formě, musíte ale přetrpět místy nezáživné dění na obrazovce. (07.09.2010)