Obsah
-
Jsme kdesi v severním Švédsku, píše se rok 1894 a je svatojánská noc. Noc, která má mocné kouzlo. Uvolňuje mysl, odstraňuje zábrany, smetá společenské bariéry. Všechno se smí, vše je dovoleno. A podaří-li se navíc, jako dnes tady, že pán odjel do Stockholmu a doma je jen slečna, pak je to dvojnásobné požehnání. Nikdo a nic nestojí v cestě bujaré zábavě. A nikdo netuší, že prázdná kuchyně se právě stává dějištěm dramatu, které nemůže dobře skončit. Ti dva lidé, slečna Julie a lokaj Jean, které svedla svatojánská noc k nebezpečné milostné hře, si to uvědomují. Ale nemohou a nechtějí už zpátky... Slečna Julie, text starý téměř 150 let, k jehož napsání prý Strindberga inspirovala zpráva z černé kroniky, se dočkala řady filmových i televizních zpracování. (Jen v České televizi byla za dobu jejího trvání inscenována již několikrát - naposledy loni režisérem Jiřím Krejčíkem.) První z nich, ještě černobílé a němé, je datováno již rokem 1912. Mimořádně zajímavá verze vznikla v roce 1972 v Británii, kdy se role Julie ujala jedna z nejlepších britských hereček Helen Mirrenová (dnes ji můžeme vídat jako šéfinspektorku Jane Tennisonovou v cyklu Hlavní podezřelý). Režisér Mike Figgis svěřil titulní roli Saffron Burrowsové (na obrazovce ČT jsme ji nedávno viděli např. ve filmu Enigma), ideálního představitele lokaje Jeana pak našel v Peteru Mullanovi (např. Jmenuji se Joe). (oficiální text distributora)
Jsme kdesi v severním Švédsku, píše se rok 1894 a je svatojánská noc. Noc, která má mocné kouzlo. Uvolňuje mysl, odstraňuje zábrany, smetá společenské bariéry. Všechno se smí, vše je dovoleno. A podaří-li se navíc, jako dnes tady, že pán odjel do Stockholmu a doma je jen slečna, pak je to dvojnásobné požehnání. Nikdo a nic nestojí v cestě bujaré zábavě. A nikdo netuší, že prázdná kuchyně se právě stává dějištěm dramatu, které nemůže dobře skončit. Ti dva lidé, slečna Julie a lokaj Jean, které svedla svatojánská noc k nebezpečné milostné hře, si to uvědomují. Ale nemohou a nechtějí už zpátky...
Slečna Julie, text starý téměř 150 let, k jehož napsání prý Strindberga inspirovala zpráva z černé kroniky, se dočkala řady filmových i televizních zpracování. (Jen v České televizi byla za dobu jejího trvání inscenována již několikrát - naposledy loni režisérem Jiřím Krejčíkem.) První z nich, ještě černobílé a němé, je datováno již rokem 1912. Mimořádně zajímavá verze vznikla v roce 1972 v Británii, kdy se role Julie ujala jedna z nejlepších britských hereček Helen Mirrenová (dnes ji můžeme vídat jako šéfinspektorku Jane Tennisonovou v cyklu Hlavní podezřelý). Režisér Mike Figgis svěřil titulní roli Saffron Burrowsové (na obrazovce ČT jsme ji nedávno viděli např. ve filmu Enigma), ideálního představitele lokaje Jeana pak našel v Peteru Mullanovi (např. Jmenuji se Joe). Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Matty
Jaký smysl má převádět nedynamické (jiné snad ani neexistují) divadelní hry do filmové podoby? Léčí si tím filmoví režiséři komplexy z ne tak ceněných filmů, razíc teorii „každá zadaptovaná divadelní hra zlepší mé renomé o jeden bodík“? Proč odpuzovat nás – divadelní ignoranty – hodinu a půl dlouhým dialogem? Slečna Julie je nepochybně velmi známou a dobrou divadelní hrou, ale skutečně natolik dobrou, aby ji museli znát i lidé divadlo obvykle mílovým obloukem obcházející? Co nám dá drama patrně postavené na dvou jasně přehrávajících hercích o třídních rozdílech (nejspíš) anglické společnosti? Nedá nám nic, než vesměs průměrný film, nenápadnou a šedivou to myšku, která ani pořádně neškrábe, natož aby kousala. Toto po všech stránkách zbytečné divadelní pokoukání opět nestojí za mnoho pozornosti. Pokolikáté již? 65%(28.3.2006)
-
Pohrobek
Sen noci svatojánské poděkud trpčím způsobem. Ano, konkrétní finanční zápletka je sice "jaksi" otočená, ale věřím, že by se zde Strindberg poznal. A do převážně třídního sporu, jak se prezentuje v originální hře, jsou tu vnesena i hlediska subjektivní deziluze vlastním životem - ať ta částečná, doufající v kvalitativní změnu posunem vzůru, či ta absolutní, nedoufající než v radikální změnu postavení i hodnot.(28.3.2006)
-
Superpero
Scénář dobrý a hlavní herci také, zvlášť Saffron Burrows. Vše ostatní co dělá film filmem tu stojí za kulový. Loserský kulisy, režie, hudba a vlastně všechno.(28.3.2006)
-
novoten
Nepamatuju, kdy naposledy jsem viděl film, který by tak šustil papírem. Námět je zajímavý, nikoli však scénář. Co pak pomůžou výkony herců, když jejich postavy jenom střídají srdceryvné zpovědi s vulgárními pokusy o ponížení toho druhého. A Figgisovi neodpustím, že nejsilnější scénu filmu zkazil rozpůleným obrazem. Negativně invenční divadelní adaptace.(27.3.2006)
-
Ony
Jako film je to úplné nic. Jako natočené divadlo je to velmi zajímavá psychologická bitka lidí různého postavení a hlavně různých povah.(15.4.2006)
-
k212
Julie chce padat, Jean zase šplhat, ať už morálně či společnsky - toliko ke Strindbergově divadelní hře. Zdůrazňuji ono divadelní, protože, tento film je hlavně střídmým záznamem dialogu dvou postav, což samozřejmě vrací věci do svého dramatického základu. Těžko se dá pracovat s takovou látkou v klasické filmové pompě (i když takový Titus od Julie Taymorové potrhuje onu světlou vyjjímku). Figgis má však snahu uvést původní text do současného filmového řádu, a chvílemi se mu to i daří: roztřeseně dynamická kamera, dominantní a atmosférická smyčcová hudba a hlavně ono diskutované rozdělené plátno (nepochopení je značné, ale mě to přišlo jako zajímavým a výstižný nápad). Kvalita tohoto divadelního filmu stojí samozřejmě na výkonu obou hlavních představitelů, který je opravdu obdivuhodný a soustředěný. Kvalita děje, snaha o vklad současných myšlek do celkového vyznění příběhu, mě utvrzuje v tom, že tohle není filmový omyl, ale snaha něco pregnantně a uceleně sdělit. Sice to není stoprocetní, ale své kvality Slečna Julie prostě má. Také díky výraznému faktu, kterým je téměr nepozměněný text předlohy. Takže Strindberg by se skutečně našel, snad by se i radoval, protože jen pohyblivé obrázky dokáží slušně naturalisticky ukázat, to, co autor vnesl mezi řádky dialogu.(29.3.2006)
-
Pavlík
24. 11. 2010; (325.); kvůli poddanému si dcera knížete vzala život?, zbytečně zbrklé(26.11.2010)
-
Almásy
nesmierne nedocenený film. figgis využíva veškerý potenciál ktorý kongeniálna Strindbergova tragédia ponúka. film ovplýva neuveriteľne sugestívnou atmosférou a úžasným soundtrackom, ktorému tróni triumfálny výkon Saffron Burrows. myslím že napísať o tej hre ,,nedynamická,, ako mnohý hovoria v ,,zasvätených,, komentároch je vrchol ignorantstva.(7.8.2011)
-
Theraphosa
No,koukám že moc komentářů,ani hodnocení zde není.No já na to koukal s našima,když si to půjčili ve videopůjčovně.Absolutní slátanina,snažící se ze sebe dělat dramatický film a o věrohodnosti děje ani nemluvě...(24.3.2006)
-
Jonatthan
Slečna J. tak dlouhou vandruje do sluhy, až ji to někde v půlce filmu udělá na stojáka ve spíži. Obraz se pro tuto jednu scénu rozpůlí a funící tváře vidíme zprava i zleva. Pak už se žádné "inovace" filmový divák nedočká, ale divadelní fanoušek hry bude možná potěšen. Já tedy ne. Bez rychloposuvu na videu k nepřežití...:-)))(6.4.2006)
-
Bilky
Aj divadelna hra sa da preniest na filmove platno lepsim sposobom.(24.1.2011)
-
marti
Nebudem tu hodnotiť samotnú divadelnú hru, tému túžby po zmene života ženy popísalo viac severských autorov (napr. Nora od Ibsena). Sfilmovať divadelnú hru asi nie je jednoduché.(19.9.2010)
