Utopím si ho sám

No vida, vsadil bych několik výplat, že to napsal Hubač, a on zatím Svěrák. Stačí se podívat na námět, obsazení, režiséra a zdejší hodnocení a dalších slov asi není potřeba. V hlavě mi už asi navždy utkvěla hláška, která zněla nějak takto: "Co bys dělal s takovou bábou? Vždyť by to mohla být tvoje spolužačka!!" (02.11.2018)

Bravurní herecké výkony Vlastimila Brodského a Miloše Kopeckého a na první pohled krásný příběh, na jehož konci jsem se nacházel přesně v tom stavu, v jakém jsem se nacházeti měl. S mírným časovým odstupem se cítím tak trochu podveden, vyznění mi přijde dost levé. Nesnáším bezohledné noční řvaní a ještě víc nesnáším ramenaté historky o ženských, což je nám zde obé prezentováno ve stylu "oslava života", zatímco klid a moudrost stáří jako cosi co je hodno posměchu. Krásné ale falešné jako kráva! (09.03.2014)

Tolik skvělých lidí okolo...a taková nuda. 1) Příběh napsal 53letý Zdeněk Svěrák. Režíroval 59letý František Filip. Hudba je od 44letého Jaroslava Uhlíře. Hrají tu 69letý Vlastimil Brodský, 67letý Miloš Kopecký, 67letá Stella Zázvorková (sousedka), 58letá Jiřina Bohdalová (šlapka se ctí v těle) a další skvělí herci. Jak se mohlo stát, že film je tak nudný?_____ 2) Možná 50minutová verze by byla zajímavější._____ 3) Pobavil mě typicky svěrákovský vtípek. Při jednání na Veřejné bezpečnosti ukáže bývalý tramvaják (Brodský) výstřižek z novin, kde se o něm píše, jak jako člen strany (!) vrátil nalezené peníze. Příslušník VB zvedne obočí: Člen strany?, zacituje s lehkým tehdy ovšem velmi čitelným náznakem. Na to poctivý tramvaják odpoví: To je Svobodné slovo. Příslušník pokývne hlavou a výslech pokračuje._____ Pro dnešního diváka je asi třeba doplnit, že Svobodné slovo byl deník, který patřil Československé straně socialistické (vedle komunistů jedné ze čtyř povolených politických stran za socialismu) a zmínka o členovi strany tedy znamenala stranu socialistickou. Inu, už se psal rok 1989... (12.04.2021)

Svěrákův jímavý příběh dvou osamělých mužů, kteří prostřednictvím náhodného setkání objevují všecky krásy světa, je bezesporu brilantní hereckou partiturou Vlastimila Brodského a Miloše Kopeckého v rolích životních outsiderů rozdílné úrovně i charakteru. Epilog, ohromující svou neobyčejnou obyčejností, potom napovídá, že opravdové přátelství je nade všechny křivdy světa. (05.06.2010)

Vlastimil Brodský svým hereckým stylem, naturelem a nakonec i fyziognomií přímo sváděl scénáristy, aby mu psali postavy vzbuzující lítost a soucit přímo na tělo. Namátkou: Smích se lepí na paty, Případ Platfus, Babí léto atd. Jeho postavy tak, alespoň u mne, trpí schématismem a přesto, že jsem si vědom jeho mistrovství, je to důvod proč ho nemám ve své první desítce českých herců. Symbióza s Milošem Kopeckým, zde neuvěřitelně zchátralým je však zajímavá a originální. Film je však pro mne dost fádní a za to odebírám po jedné hvězdičce jak Františku Filipovi, tak i Zdeňku Svěrákovi. Všichni víme, že oba jsou schopní vyšší kvality. (05.10.2008)