Na doraz

Pro mě dost nevyvážená komedie, protože u mnohých scén jsem se neskutečně bavil a hltal je, zatímco u jiných jsem kroutil hlavou a říkal si: To už je moc. Zkrátka výborný námět, který v sobě nese i něco, co mi nezapadalo do kontextu a přišlo jako vystřižené z jiného snímku. První půl hodina byla v záři 4*, ovšem s blížícím se koncem se hodnocení snížilo na výsledné 3*. Nedostatek: Než dojde k autohavárii, má Peter sklopené sedadlo a pospává. Během krizové chvilky se sice zvedne, ovšem sedadlo stále zůstává v lůžkové úpravě. Po dopadnutí auta je ovšem v normální poloze pro sezení. (16.03.2011)

Říká se, že jedna z těch horších věcí, co se vám může přihodit, je srážka s blbcem. A tenhle film dokazuje, že to je naprostá pravda. Robert Downey Jr. nechce na začátku filmu nic jiného, než v klidu odletět do Los Angeles za svou manželkou, která bude za pár dní rodit. Jenže to by nesměl potkat Zacha Galifianakise, který zrovna příliš intelektu nepobral a díky němuž má zákaz létání a s nímž je nucen nedobrovolně absolvovat cestu autem, chce-li být u narození svého prvního potomka včas. Komedie je to zajisté zajímavá, občas se i nějaký ten vtípek docela vyvedl a vůbec celkově je to docela milá komediální road movie, která má zajisté co nabídnout, nicméně příliš originální tenhle film není, navíc Zach Galifianakis zde má stejně dementní úlohu jako v Pařbě ve Vegas a já zjišťuji, že už tohoto jeho herectví ve stylu "myslím pomaleji a nejsem nejchytřejší, ale jsem přátelský" začínám být hodně přesycen. V Pařbě ve Vegas to fungovalo, ale zde už mi to příliš originální nepřišlo. Ovšem s filmem jako celkem jsem relativně spokojený, potěšily scény z hranice s Mexikem a závěrečná scéna se seriálem "Dva a půl chlapa", ve vedlejší roli mě potěšil Danny McBride jako vozíčkář, který zmlátil Roberta Downeyho Jr., zkrátka pár věcí se povedlo a já nakonec uděluji tři hvězdy. (18.01.2012)

Čekal bych, že Phillips po nalezení svého divácky životního filmu zopakuje schéma v průměrnější (stravitelnější) podobě. Místo toho jde v duchu českého názvu daleko za všechny rozumové hranice, neustupuje před nepochopitelně fekálními gagy a humor celého filmu nakonec spolehlivě schovává do škatulky "divný". Ani několik vážnějších momentů vlastně moc nedává smysl, protože jsou sice jasně rozpoznatelné, ale okamžitě shozené a scénář si tak podtrhává nohy v obou rovinách. Chvíli po skončení tak člověku dochází, že být na Downeyho místě někdo neznámý, je vlastně Due Date totálním debaklem. Druhá hvězda tak svítí čistě za zásluhy Iron Mana, který si dokáže udržet tvář a charisma i při rvačce s invalidou nebo tváří v tvář masturbujícímu psovi. P.S.: Když Galifianakis před lety nesměle mentoroval a opatrně hláškoval v Tru Calling, byl strašně fajn. Když se stal známým díky komediální poloze, přál jsem mu to. Ale když hraje počtvrté, popáté zarostlého opilého/zfetovaného blba, nemůžu ho ani vidět. Za tohle Phillipsovi těžké mínus. (14.12.2010)

Nelze tomu upřít několik nápadů i slušně nastíněné charaktery. Humorem je to ale hrozně nevyvážené, takže film sem tam zcela nerozumně přepne z komediální road-movie do něčeho, co by mnohem líp vypadalo ve filmu Adama Sandlera (třeba bitka s vozíčkářem je úplně mimo). Downey i Galifianakis to táhnou, i když Downey je tentokrát minimálně využit. To Galifianakis působí mnohem živěji a překvapivě utáhne i dramatičtější sekvenci. Je možná škoda, že se tvůrci neodvážili víc zatlačit na dramatickou linku, protože těch několik málo vážnějších momentů je nečekaně silných. Skoro mám podezření, že to na papíře byla hořká komedie a pak někomu došlo „ale sakra, lidi chodili na Pařbu ve Vegas, tak to musí být hlavně taškařice“. Ani ryba, ani rak, ale nenudil jsem se. (30.11.2010)

Je mi jasné, že moderný, konzumný a nezasvätený divák asi určite popri všetkých tých mainstreamových brainwashingových filmoch nestihol zhliadnuť skvost, akým je film 'Planes, Trains & Automobiles', z ktorého tento, jeho kvázi-remake čerpá najväčšiu inšpiráciu. Todd Phillips však diváka vezme do parády a svojim citom pre detail a pre moment dokonale vystihne pointu každej scény, a robí tak z filmu samostatnú jednotku. Každým uplynutým kilometrom tohto road-movie sa na diváka rúti priam buldozér vtipov a výbuchy smiechu otriasali kinosálou viac, než keď Optimus Prime zasadil finálny knockout Megatronovi. Piatu hviezdičku nedám len kvôli predvídateľnosti a jednoduchosti hlavnej línie príbehu. Inak všetky hlášky by si zaslúžili zarámovať, jednotlivé odbočky v scenári a miniroličky boli až neuveriteľne originálne, a boli aj vkusným doplnením minutáže. Miestami akčné, inokedy zas jemne dramatické momenty perfektne dopĺňala úderná hudobná zložka. Takže zajtra brucho vo fitku necvičím, hodina a pol neustáleho smiechu mi to bohate nahradila. 85%. (08.11.2010)