Ženy v pokušení

Vojty Dyka jsem se dotknula kolenem a stejně neomdlívám pokaždé, když se objeví v záběru, zbytek mužů byl jen tak do počtu, zobrazené ženy mě nepřitahují a ani je neobdivuji, dokonce jsou mi i se svými problémy docela ukradené. Vadilo mi, že se nedívám na film, ale na omalovánky, na šablony. Jediným pro mě zajímavým motivečkem pro mě byl manželský pár Martina Pechláta a Evy Leinweberové, ale ten se tak nějak prosouložil do ztracena. Kategorie společensky nebezpečných filmů dostává netušené rozměry. Ještě chvíli nad tím budu rozjímat a potom si myslím, že tento film označím za exploatační. (16.01.2011)

Skoro všem českým filmům se úspešně už nějaký ten rok vyhýbám (Protektor a Tři sezóny v pekle jsou vyjímka, ty aspoň něco slibovaly), protože všechny mají WTF efekt. Dobrovolně bych na to nešla, ale za vším se skrývá vtipná historka (''půjdem na film, který zrovna teď začíná'')... Říká se mi to hodně težce, ale Ženy v pokušení je dobrý film. Uff, je to venku. Už to aspoň vypadá trochu víc světoveji než všichni ti retardovaní bratři a sestry, které každoročně rychlokvašeně vyvrhnou. Takže: máme tu kvalitní děj a poměrně zajímavou zápletku, pár trapných scén, ale zase zaraceně dost dobrých vtipů, ne těch prvoplánových v Kameňák stylu, ale takových, za které by se ani nemuseli stydět tvůrci zahraničních sitcomů. Herci jsou další věc, nečeká se od nich oscarový výkon, ale všichni byli sympatičtí (Vilma na hrad!:)), tak proč ne. (jednou jsem se zařekla, že nebudu filmy dělit na ty s českou úrovní a tou světovou, tudíž dávám tři hvězdičky, ale to je na romantickou komedii dost slušné skóre!) (21.03.2010)

Shodou okolností jsem před pár měsíci navštívil divadelní hru Geraldine Aron „Můj báječný rozvod“ a ačkoliv jsou divadlo a film dva úplně jiné sporty, kvůli pojítkům v podobě E.Balzerové a motivu vyrovnání se s partnerským rozchodem pomocí zašlapání sebelítosti, se nabízí srovnání. Co si budeme povídat, tam kde irská dramatička nabízí přirozenost, lehkost a šarm, přichází Vejdělek s frndou z Mensy a strojeným podbízením. Zařadil bych to do škatulky cílených výlovů čitelných kapříků z našeho lokálního rybníčku, teda záležitost, která třeba Vieweghovu rektu vyšla v minulosti už několikrát. Režisérův pragmatismus plně chápu, nejsem však schopen jej ocenit.. (17.03.2014)

Slabší Vejdělkův film, na české poměry přesto lepší průměr. Režie je příjemná a chvílemi i nápaditá (psycholožka Helena zpovídá sama sebe), herečky a herci doopravdy hrají (až na Jiřího Macháčka, který mě rozčiloval). Velká výhra je obsazení Lenky Vlasákové (kočka) a Vojtěcha Dyka - jejich výkonům nesahá nikdo ze zbytku ani po kotníky. Ne, ani Eliška Balzerová, jejíž tolikrát omílaná "herecká genialita" spočívá pouze v tom, že dělá a říká věci, které by od ní nikdo nečekal. Scénář se mohl vyvarovat (mnoha) laciných fórů. (17.03.2010)

Poslední dobou s velikou radostí sleduji jistou renesanci českého filmu. Zdá se, že doba debilních komedií a sponzorsky provařených kravin je pryč, a nastává doba lepší. Velkým pozitivem je velice sympatický výkon Elišky Balzerové,která podle mého udělala 90% kvality, slušně si vede i Vlasáková s překvapivě sympatickým Dykem. Naopak mi moc nesedlo to malé neštěstí, ale to je asi věc názoru. Takže na závěr, jsem spokojený a určitě se vrátím:-) (14.08.2010)