Řada nešťastných příhod

Netflix nám opět naservíroval jeden velice očekávaný seriál. Tentokrát jde o A Series of Unfortunate Events. Knižní série mě minula a film, kde hrál hlavní roli Jim Carrey, mě nijak neoslovil, takže jsem byl zvědav, jestli Neil Patrick Harris dokáže zachránit reputaci a já budu mít další přírůstek do watchlistu. A poměrně se zadařilo. Obsazení Neila Patricka Harrise byl skvělý krok. NPH je sympaťák a bez problémů dává zapomenout na Barneyho. Velice mě potěšil a bavil taky vypravěč v podání Patricka Warburtona. Jak už bývá zvykem, tak Netflix nešetřil a je to vidět na zpracování s povedenými kostýmy. Kladem je podobnost s Pushing Daisies a navrch se přidalo pár povedených vtípků a dětské postavy, které nejsou otravné (vyjma Klause), ale zdařilé. Přesto se najde pár mínusů. Tím hlavním je, že se schéma rychle zají a opakuje - Olaf vystopuje děti, už je skoro má a pak se od něho zase dostanou. A když se to opakuje tak často, tak to přestane bavit a být zajímavé. Možná mám ještě jednu připomínku – čekal jsem, že mě to chytne víc. Je to sice dobrá a kvalitní podívaná, jenže mě nic nenutí se pustit do dalšího dílu… (08.03.2017)

S01 - Jako není to úplně marný, ale je vidět, že potenciál byl někde jindy. A zamrzí to, o to více, když si sami tvůrci podrážejí nohy. Rozumím, že se snaží držet předloh, jít trochu jiným směrem, než šel film a taky pracovat s absurditou daného světa. A do jisté míry to funguje, jenže tempo epizod je kolísavé, Neil Patrick Harris není na sto procent využit a některé postavy jsou neskutečně otravné(zdravým pana Poea). Celkově je to mírné zklamání, ale u druhé řady budu, protože jsem zvědavý, jakým směrem se příběh bude stáčet. 6/10 (29.01.2017)

Asi chápu rozpolcené pocity a nespokojenost některých divaků, je mi totiž jasné, kdo nečetl knižní předlohu a čekal něco podobného ve stylu filmu z roku 2004, tak nemůže být ze seriálu tak nadšený jako ten, kdo četl Snicketovu knížní sérii. Já jsem naopak velice překvapená a nadšená tímto zpracováním.! Je vidět, že na scénáři se podílel sám autor, jelikož celý seriál se nese v jeho známém stylu vyprávění, slovních hříček, narážek a osobitém humoru. Tenhle seriál jsou vlastně téměř přesně přepsané knihy (doslovně namluvené repliky), či víc, autor zde spojil i informace z jeho dalších knížek, odkrývá nějaká tajemnství a celému příběhu dává vizuální podobu. Jistě, není to strašidelné ani děsivé, ale tak to by ani nemohlo být, když knihy byly určené pro mladší čtenáře. O dost lepší než divně poskládaný film Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod z roku 2004. (16.01.2017)

Od roku 2004 jsem dlouho čekala na pokračování stejnojmeného filmu a namísto toho jsem se (sice až po 13 letech, ale přece) dočkala úplně nového seriálu. Jako tehdejší čtenářka knih jsem se tak trochu bála, že seriál tu atmosféru z knížek zkazí. Opak je ale pravdou, zatím se podle knižní předlohy řídí téměř přesně, zachovává osobitost autorova vyprávění a mě vrací zpátky do dětských let. Dokonce se ještě přidává několik záhad navíc a tak se divák nenudí. Originální je také znělka a přítomnost vypravěče korespondujícího svými poznámkami a vysvětlivkami právě s knižní předlohou. Seriálový herci jsou zatím velmi srovnatelní s těmi filmovými. Nechám se překvapit dalšími řadami, ale prozatím spokojenost! (18.01.2017)

// Deadpool s tou čtvrtou zdí laškoval líp, Neil Patrick Harris je borec, jeho Olaf se strašidelností na Carreyho ale pořád nechytá a děcka, přestože sympatický, oproti filmu mrtvolně nevýrazný. Je to celý tak nějak špatný. Nebavilo mě to, byť se tomu nedá upřít snaha o nápaditost a všelijaké popkulturní odkazy, které já tak tuze rád. Jediné, co bych pochválil je vlastně hudba, která mi s trochou štěstí (a když brzo dorazí na Spotify, tak i snahy) zůstane v hlavě o něco déle, než ten Newmanův pokus. První série 5/10 a k již potvrzené druhé se budu muset za rok hoooodně přemlouvat. (14.01.2017)