13 zabijáků
Džúsannin no šikaku
Thirteen Assassins
13 zabijakov
Režie:
Takaši MiikeScénář:
Daisuke TenganKamera:
Nobujasu KitaHudba:
Kódži EndóHrají:
Kódži Jakušo, Takajuki Jamada, Júsuke Iseja, Goró Inagaki, Cujoši Ihara, Ikki Sawamura, Arata Furuta, Sósuke Takaoka, Seidži Rokkaku, Masataka Kubota (více)Obsahy(1)
Jakou cenu má oddanost samuraje k jeho pánovi? Světově proslulý japonský režisér Takaši Miike během své zatím dvacetileté kariéry realizoval na osmdesát celovečerních filmů a televizních seriálů. Ačkoli pracuje coby námezdný režisér, do povědomí filmových nadšenců, kritiků i dramaturgů prestižních festivalů se zapsal coby všestranný tvůrce, který zadané látce vždy dokáže vetknout osobitý styl, který maximálně vytěží potenciál výchozího konceptu. Tento přístup aplikoval nejen ve videobranži, kde v 90. letech začínal a díky minimálním rozpočtům měl nad projekty v zásadě absolutní tvůrčí svobodu, ale posléze také v hlavním proudu, do kterého pronikl na přelomu tisíciletí. Jeho početná filmografie obsahuje tituly všemožných žánrů od krvavých gangsterek a psychologických hororů přes avantgardní artové snímky či absurdní komedie po dětské pohádky i muzikály. Nicméně až donedávna Miikemu chyběl zářez v žánru, jenž bývá s japonskou kinematografií spojován především – samurajském filmu.
Tento nedostatek se vyřešil angažováním Miikeho k natočení remaku samurajského snímku 13 zabijáků režiséra Eiičiho Kudóa z roku 1963. Miike adekvátně žánru i výchozímu snímku zvolil umírněný klasický styl, který perfektně vystihuje zdejší komplexní úvahu nad samurajskou ctí, která se má odvíjet od absolutní poslušnosti pánovi, jemuž slouží. Kníže Naricugu se zvrácenou krutostí naplňuje hierarchický systém feudálního Japonska, který pánům dával absolutní moc nad životy jejich podřízených. Když má být jmenován do šógunátní rady starších, a tudíž hrozí, že by mohl uvrhnout celou zemi do krutovlády, ustanoví se na žádost jednoho z členů rady skupina samurajů, která na sebe vezme úkol knížete spolu s jeho početným doprovodem vlákat do léčky a zabít.
Tvůrci v čele s Miikem tentokrát klasický příběh pojali jednak s patosem, jenž je pro žánr samurajských dramat charakteristický, ale také s nenápadnou jízlivou nadsázkou. Do kontrastu s etickými problémy samurajů staví každodenní úděl obyčejných lidí z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Současně sugestivně vystihují absurditu vysokých ideálů samurajského kodexu, když vyprávění nechávají kulminovat čtyřicetiminutovým epickým masakrem, kde titulních třináct hrdinných samurajů stane proti dvoustovce protivníků. Film měl slavnostní premiéru v rámci hlavní soutěžní sekce prestižního festivalu v Benátkách a získal několik japonských výročních cen.
(Česká televize)
Recenze (230)
Pocta pôvodným 13 Assassinom? Ak áno, tak sa skutočne vydarila, hoci som pôvodný ešte nevidel (určite sa chystám). Výborne zahrané, uveril som im všetko ešte aj ich hrdinsky nebojácne "Chráňte Pána svojím životom". Samurajským kódexom to tam len srší ale tiež som rád za scény ktoré zobrazovali nie vždy čestný súboj, veď aj samuraji boli len ľudia a vyhráva ten kto vie využiť všetko v sebe i vôkol seba. Som samuraj movie positive, a týchto filmov je ako kvetov šafránu a o to viac som za tento snímok vďačný. Príbeh je klasický už viac krát obohraný, ale to vôbec nevadí, pozerá sa na to výborne a koncová viac ako 35 minútová bitka za ktorú by sa nemuseli hanbiť ani v Pánovi Prsteňov alebo v 300, bola impozantná. Čo mi úplne nesedelo, bolo máchanie mečmi ako keby boli z papiera, ale nijak zvlášť to neuberalo z napätia, to len tí čo uz držali v ruke samurajský meč budú vedieť o čom píšem. Tiež dodnes neviem pochopiť, prečo tí japonci po sebe tak vrieskajú (ešte aj keď šuškajú, no hrúza), ale asi to k nim patrí a neviem si snáď ani predstaviť japonský samurajský film bez toho. ()
Epické! ()
Oslavuje kult osobnosti samuraju jako malo ktery snimek. To bylo skvele! ()
Rozhodně nenadchlo, akce až na jednu vyjímku enormě pitomá. První půlka nuda, šeď, druhá půlka stále stejná (byť krvavá a brutální) akce bez nápadu. Pouze finále to trošku zachraňuje (a přidává druhou hvězdu). Každopádně poučení zní - cihla v ponožce je víc nežli katana. ()
Třičtvrtě hodinky nekompromisní šermovačky "na závěr", bez které by to, přiznejme si, nebyl tak docela Miike jak ho známe. A tak ho mám najradši. ()
Docela drsný film... Celou hodinu a půl sledujete, jak se banda samurajů domlouvá na tom, koho a kde sejmou. Ale pak, až k tomu dojde, je to neskutečná, třičtvrtě hodiny trvající řežba. Ale... Kam se poděly emoce? Ty tři hvězdičky jsou opravdu jen za tu závěrečnou bitku, protože vše před ní mě silně nudilo. ()
Zbytečně pompézní a naturalistické, pokud mělo jít o vzdání cti klasice, taktéž příběh je přetraktován a rozpadá se na dvě poloviny. Usiluje se tu o co největší epičnost, aniž by byla dopadena. Prostředky k tomu určené potom zploššťují postavy, ačkoli je jim věnováno dost a dost stopáže. Nicméně sem tam se mihne imprese jako záblesk elegantního seku. A jakékoliv slabiny ochrání mimořádně vynikající hudba. ()
Tenhle film je ve své podstatě velice podobný, jako 300, ale podstatně rafinovanější. Snad poprvé za svůj život jsem viděl japonsko ztvárněné trochu naturalističtěji a méně idealisticky, než bývá v podobných filmech zvykem. Některé rozhovory jsou sice vedeny na mě příliš "východně", takže mi občas uniká jejich smysl a především jména, kterých je zde pro mě jakožto diváka-amatéra příliš. A jako bonus mě naprosto fascinovalo líčení japonských paniček, které nejen že měly i začerněné zuby (jak bývá u vdaných zvykem), ale především nebylo dokonalé, což je pro mě po filmové také novinka a velké plus. ()
Dosť krvilačný filmík. Krv tam tečie potokom. Na začiatku aj par zaberov pre silnejsie povahy. V celku film plny akcie. Mne sa to pozdavalo len mi tam chybal putavejsi dej. ()
JOO NÁÁŘEZ . ()
Film s parádním záporákem. Takhle zlej nebyl snad ani Muf a to byl drsňák k pohledání. (Kdo jinej nemá křídla ani ruce a stejně lítá?) Jen ta final battle byla možná až zbytečně dlouhá. ()
Technicky velmi dobre..jinak nic moc ()
Úprimne som sklamaný. Slabo vyrozprávaný príbeh, priemerné napätie a nerozvinutá zápletka. Výpravou film pripomína staršie japonské klasiky skvele odzrkadľujúce dobu Šogunátu, to je asi jediné pozitívne hodnotenie. Záverečná epická bitka versus nechutný masaker... nuž bitka nebola najhoršia, chýbalo jej viac dôveryhodnosti a záver keď ožije ten s prerazeným krkom a skáče tam medzi mŕtvymi, tak to je naozaj úchylné. ()
Slušný film ve svém žánru a v podstatě od té doby nic lepšího nemáme. ()
Hm, tak tohle fakt nebylo pro mě. Plné patosu, nabubřelých řečí - všichni se tam děsně naparují. Taky křečovitý humor a přílišná krutost mi vadí. Navíc se nemůžu ubránit srovnání s několika výbornými filmy, které o tomto období japonských dějin vypovídají (podle mého názoru) mnohem lépe. ()
Priehršť katanovských súbojov s trochou japonského zádumčivého filozofovania... ()
Vynikajuci samurajsky film. Bal som sa, ze tam budu hektolitre krvi a vela brutalnych zaberov (odseknute koncatiny a podobne). Reziser sa im ale dokazal sikovne vynut. Samozrejme, ze sa tam sem tam nieco objavi, ale vzdy to ma svoj dovod (ci uz zvyraznenie krutosti nejakej osoby, alebo znazornenie nejakeho ritualu). Dalsia vec, ktorej som sa bal, bola minutaz filmu, ale 2h mi prisli akurat, a ani raz ma nenapadlo pozriet sa na hodinky kolko je hodin (nenudil som sa ani chvil). Vec, ktoru musim pochvalit, je choreografia subojov. Bola proste vynikajuca. Je to film, ktory si urcite kupim na DVD. ()
V jednoduchosti je krása, říká se. Já říkám, přílišná jednoduchost škodí. Komentář od "verbal" je naprosto přesný popis filmu, bohužel. ()
Pčesně to, co člověk čeká od "oldschool" samurajského filmu - potlesk. ()
Související novinky
Filmasia 2010 – asijské „best of“
Letošní festival Filmasia se koná v Aeru 3. - 5. prosince 2010. Uvidíte nové filmy od jmen jako Andrew Lau, Takashi Miike, Hayao Miyazaki, Tsai Ming-liang nebo Kim Ji-woon! Asijský víkend začíná v… (více)
Vyhřezlá střeva ve 3D
Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (více)
Tak jako bílí muži neumějí skákat, tak asijští herci neumějí hrát. Ovšem zatímco to první bylo docela zábava, to druhé je spíš smutné. Ne, já prostě ty asijské filmy nedokážu nějak pobrat. Většina toho jejich „herectví“ mi přijde jako šaškování místního ochotnického spolku. Dokud se protagonisté snaží udržet svůj výraz v poloze tvrďáka samuraje, tak to ještě celkem jde. Jakmile se ovšem pustí do nějakého většího předvádění hlubokých citů a pocitů, tak jde všechno do háje a výsledkem je spíš nějaká parodie. První dvacetiminutovka uvedení do děje a vykreslení toho nejzápornějšího ze všech záporných záporáků ještě celkem ušla. Jen jsem se už po chvíli začal ztrácet ve všech těch zaručeně zapamatovatelných jménech. Jedinou světlou výjimkou byl snad pan Harakiri, o kterém se tam pořád bavili, že páchne (mimochodem, neměl se spíš jmenovat pan Seppuku?). Pak už ovšem přichází na řadu nábor parťáků stylem: „A kdo je tohle?“ „Nevím, v životě jsem ho neviděl, ale říká, že je dobrej.“ „Berem. Další!“ Pokračujeme velice záživným a naprosto srozumitelným plánováním akce nad krásně přehlednou, do detailů vyvedenou mapou. A když je všechno připraveno a dojednáno, můžeme se vydat na strastiplnou cestu. Nuže: „Nasedat na koně!“ „Já nemůžu, já mám vlka.“ „To nevadí. Tak na vlka!“ Následuje první krátká potyčka, cesta lesem, slavnostní překročení 70. rovnoběžky, bloudění v mlze, nábor posledního do počtu, další překročení 70. rovnoběžky a konečně dorážíme na místo, kde jsme měli být už tak před hodinou filmu. Naštěstí to netrvá dlouho a doráží i nepřátelská armáda čítající nějakých těch 200 členů (Fakt. Nekecám. 200. Proti třinácti.). Opravdu naštěstí, jinak by snad řádění svého průvodce, alias sexuálního nadsamce, který ošuká vše, co má díru a dýchá, neunikli ani naši přátelé samurajové (i když podle některých jejich výrazů ve zbytku tohoto veledíla bych tipoval, že tomu natrženému kaďáku přeci jen neušli). Tak a je to tady, na tohle jsme čekali takovou dobu! Závěrečná nezapomenutelná, epická, legen... počkejte si („Není to čekání nějak dlouhé?“) ...dární bitva! Jenže ono všechno to šmikání mečem (a ne jedním, spotřeba žabikuchů je snad ještě větší, než spotřeba kulek ve všech dílech Ramba dohromady) bez nějakého toho „wow“ efektu a nápaditější choreografie začne být celkem brzy hrozná nuda. Také musíme přetrpět pár (desítek) najatých epileptiků předstírajících umírající, trikově podařené vodní buvoly (které tam snad někdo dokresloval ručně), dojemné postupné umírání kladných hrdinů (ke kterým jsem si ovšem nevybudoval žádný vztah, takže mě ta jejich smrt vlastně ani nedojímala a některým jsem ji opravdu ze srdce přál), nějaké ty rádobycitové i rádobyhrdinské kecy, až se protrpíme ke konečnému (konečně!) souboji se dvěma nejhlavnějšími záporáky. Předehru před vyvrcholením obstará popichování (ať už slovně nebo doslovně) bývalých kamarádů, nyní jakužtotakbývá stojících na opačných stranách, a už nám zbývá jen poslední, zato ten nejhorší padouch. Jaké je však překvapení, když očekávané velkolepé finále obstarají pouhá dvě bodnutí mečem, krátký ploužák, chvilka plazení blátem, poslední slova (tady spíš rozvinutá souvětí) umírajícího zlosyna a jeho následná dekapitace (ještěže tak, jinak by se tam snad vykecával doteď) posléze umírajícím dobrosynem (nebojte, pár mouder ještě stihne prohodit). Úlevně vydechujeme, že jsme to ve zdraví přežili a bez dechu očekáváme závěrečné titulky. Radím vám však dobře, nadechněte se! Víc, než šest minut bez vzduchu vydrží fakt jen ti největší borci. Další z režisérů, který neví, co znamená v nejlepším přestat. I když v tomhle případě to mělo být podstatně, ale podstatně dřív. Takhle nás ještě čeká trocha toho bezcílného bloumání mrtvou vesnicí, poslední útok posledního nepřítele, jedno „překvapivé“ zmrtvýchvstání, návrat marnotratného syna a... Titulky! Hurá! Že já vůl stahoval tu prodlouženou verzi. I ta normální by byla moc dlouhá. Měl jsem spíš sehnat nějakou zkrácenou. A tak, jako už asi posté, si přísahám, že na další asijský megatrhák se fakt už koukat nebudu, ať má na CSFD sebelepší hodnocení. První hvězdičku dávám za nadějný začátek a slečnu Trupíkovou, tu druhou za to, že tihle samurajové neuměli létat. () (méně) (více)