Nevěra

Bývalo by bylo trefnější ponechat původní pracovní název Bludná pouť. Ona avizovaná Nevěra (v druhém plánu více jako Zrada) v pokračování Botostroje je ve výsledném tvaru jen dílčí linií, která je společně s dalšími ukazateli hnacím motorem pro zkázu jednoho bezskrupulózního dělnického šéfa... Toho hraje seriózně a bez zaváhání Gustav Nezval. Proti němu stojí jako vždy dekadentní Marie Vášová, mondénní Irena Kačírková, všemi mastmi mazaný Eduard Dubský a v neposlední řadě Martin Růžek. Ten si v roli obojetného Viléma Andrla ostatně ukradl téměř celý film pro sebe a je doslova radostí sledovat jeho proměny, které se tak stávají nejlepší devízou celého projektu. Veškerý ostatní ensemble je pak bohužel tvořen samými nevýraznými osobnostmi, nikoli jako v Botostroji, kde je každá figurka vykreslena řádně v tučných konturách černobílého vidění předválečného světa. Zde jen tuším cosi o vnitřním světě Langovi manželky Evky, která v podání Evy Klenové jen postává vedle Nezvalova nevěrného manžela. Dále je škoda mluvit o všech těch Evách Klepáčových a Statoplucích Matyáších, kteří jsou vzorovými pracovníky závodu jako Stázka a Jenda, a mají proto všechny předpoklady pro květnatou mladou lásku, která je tu především pro utužení pracovní morálky. Čemuž ale poměrně účelně podráží nohy archivní Píseň o velké lásce v propůjčení Dagmar Pistorové... Při dalším srovnáním s Botostrojem je Nevěra filmem umírněnějším, poplatnějším problémům tehdejšího současného světa. Pravda, čekala bych optimističtější vyhlídky, protože slova Josky Horáka se vyplnila, ale chci-li měsíc po květnové revoluci zázraky, chtěla bych příliš mnoho. Ovšem jako divák v roce 1956 bych zřejmě došla k drobné frustraci, protože v té době bych jich měla plný nárok na plody práce druhé generace, která již neměla důvodu tápat a bloudit. Wallóova režie je opět zručná, nikoli oslňující, lépe je na tom Kaprova hudba, která měla několik možností cele zaujmout. Z nápadů kameramana Julia Vegrichta bych ocenila jen závěrečný odchod zdecimovaného šéfa. (05.06.2010)

Údajné volné pokračování, či dokonce druhý díl Botostroje se u mne setkalo s mnohem lepším výsledkem než jsem po ,,jedničce'' očekával . Snímek je s Botostrojem shodný jen obuvnickým závodem, plejádou stejných herců a snahou komunistů o lepší zítřky. Rámec je jednoduchý. Komunistický zámečník (Nezval) za první republiky vyhozený z obuvnické fabriky se po válce vrací a je dosazen na místo ředitele fabriky. Původní ředitel (je těsně po válce) i přes své hříšky za války s Němci i přes svůj potoj tvrdého kapitalisty doposud nebručí kdesi v lágru a po dosazení nového ředitele dál spřádá plány na ovládání závodu. Nový komunistický řeitel znárodněného podniku je sice plný ideálů, nicméně logicky coby bývalý dělník nemá zkušenosti s vedením tak velkého podniku. Chybí i kontakty na zahraničí, zejména západ, který rudý únor vyděsil a zatím se bojí s novou garniturou obchodovat. Starý ředitel navrhne svému bývalému sekretáři, aby se za úlatu infiltroval k novému řediteli coby také komunista, který se musel za původního vedení se svými názory tajit. Nové vedení po něm rádo sáhne vzhledem k jeho zkušenostem s vedením podniku. Tak je nový ředitel loutkou v rukách sekretáře jenž je úkolován původním ředitelem. Ač stále přesvědčen, že dělá vše dobře, dostává se nový ředitel na scestí a pozvolna přijímá manýry původního vedení. Dělnictvo na provozech reptá a kamarádi komunisté jej zahrnují výčitkami. On si ale ničeho není vědom a dál slepě naslouchá lichotkám a radám sekretáře (M. Růžek). Nakonec skončí sám, kamarádi se od něj odvrátí, žena odejde a on je zproštěn funkce ředitele... Samozřejmě, komunisté včas zasáhli a rozkryli čachry původního ředitele i nového. Do závodu je do vedení přijat nový, prověřený soudruh, kterého na dílnách mají rádi a respektují ho.... Ačkoliv z filmu čiší budovatelské nadšení a leckerým hercům rudě planou zraky, přesto bych jej až tak nezařazoval mezi soudobá povětšinou tendenční a tupá díla. Zde nehoní chrabří komunisté či agenti STB zápaďácké teroristy, či podvratné živly... Odmyslíme-li si dobovou příchuť, je film skvělým psychologickým dramatem o osobním selhání jedince. Nevím zda mezi řádky snímku nehledám něco co tam budovatelský režisér třeba ani nenapsal...Každopádně já tam viděl selhání člověka, který původně s dobrými úmysly nebyl dostatečně odolný pro prostředí ve kterém se ocitl. Dnes se v podobné pozici může nacházet mladý politik či úředník, který ač pln ideálů a snahy změnit kdejaký nešvar je nakonec ve společnosti dobře usazených a zajištěných kmotrů držících kormidlo nucen ustoupit ideálům a přistoupit na jejich hru ....Korupce, kamarádčofty, drobné výhody pro sebe a své blízké... Než se naděje, už není tím čistým člověkem. Už patří mezi ně, už sám tvoří prostředí hnusu, se kterým chtěl původně bojovat. Už si to dokonce ani neuvědomuje a nepřipouští....V tomto je snímek nadčasový . (16.06.2011)

Pozor! Tohle vůbec není špatný film. Idea je sice na dnešek úplně zcestná, ale to nic nemění na tom, že se jedná o dobré psychologické drama. Příběh je o tom, jak se původně poctivého komunisty, který se nechá zlákat temnou stranou síly, stane démonický ŠÉF, ne nepodobný tomu z Botostroje. Hlavními svůdníky je manželský pár Růžek + Kačírková, kteří hrají opravdu hodně dobře. Ze začátku mi film trochu připomínal Nástup, a proto jsem uvažoval o dvou hvězdičkách, ale i průměrný režisér Walló ze mě nakonec vytáhl tři, protože ze série propagandistických filmů 50. let je tenhle asi nejlepší. (05.08.2010)

Hollywoodske krasky Vasova a Kacirkova, pekelny Valach. Vyborny Ruzek a (relativne) mlady Sklencka. :-) Velmi zajimava Ema Skalova. Uplne spatne to neni, neni to ani klasicky budovatelsky film, je to spis psychologicke drama o upadku komunisty-reditele. Presto mi to nejak nesedelo a nemuzu dat vic nez podprumer. 2+ (16.02.2014)

Je mi jasné že to většina z vás hodí na jednu kupu smetiště totáčových filmů ale já se u toho fakt bavím. Paní Kačírková je překrásně svůdná, ty její úsměvy a pohyby očí se jen tak nevidí. Růžek je zase efektně podlézavý,Valach chlapský,Prokoš dobrácký a Vášová démonická. Horší je to s filmem. Botostroj 2? Ani ne ikdyž prostředí a některé postavy zůstaly. Budovatelské nadšení ani kdovíjak okázalá reklama na tehdejší režim se tady zaplaťsatan nekoná,spíš jde o drama člověka který byl z vůle lidu dosazen do vysoké funkce a zklamal. Prostě padesátá léta trochu jinak a ne vůbec špatně.A myslím že jsem v jedné scéně zahlédl i mladičkou Jiřinu Bohdalovou.... (15.05.2011)