Reklama

Reklama

Botostroj

  • angličtina Giant Shoe-Factory
Československo, 1954, 101 min

Režie:

K. M. Walló

Předloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrají:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka.  Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (151)

ghatos odpad!

všechny recenze uživatele

Viděl jsem dost tvrdých bolševických propagandistických dílek. Botostroj se dostal skoro na úplnou špici. Je tam společně s Výstrahou (1953) - http://www.csfd.cz/film/1592-vystraha/ , o které jsem si myslel, že je nepřokonatelná. Co se týče legrace, tak jsem se pobavil....hlavně ten komunistický předák na úplném konci - to je něco extra! 10%. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Bohužel, Botostroj na rozdíl od Zítra se bude tančit všude a Nástupu vůbec není nechtěně vtipný, je jenom směšný. K. M. Walló je sice vynikající dabingový režisér, jako režisér filmový však neobstál ani náhodou. Film je natočen tím nejkonvenčnějším způsobem, takže nuda se dostaví téměř okamžitě. Scénář je jedna velká zrůdnost, záporáci jsou krvelečné bestie, kterým není rovno. Ovšem Joskovy (Vilém Besser) proslovy mrazí. Jakoby z nich mluvil Joseph Goebbels nebo Klement Gottwald. * pouze za proslovy. Toto guilty pleasure potenciál rozhodně nemá. ()

Reklama

Spinosaurus 

všechny recenze uživatele

Zlý Baťa v době hosp. krize jako jediný záhadně vydělává. Je to kruťas, despota, blázen, sprosťák, vrah, kazisvět, fašista, který furt zdůrazňuje, aby se lid učil od Mussoliniho a že bude v budoucnu sponzorovat Hitlera. Z práce vyhodí nesympatickýho, neustále se tlemícího komunistu, protože to je komunista. Klučina zorganizuje vzpouru a zlý Baťa bídně zahyne v letadle, když poletí... a teď se podržte - pogratulovat Hitlerovi k převzetí moci!!! PS: Po druhém zhlédnutí dávám jednu hvězdičku, protože jsem se u toho hodně smál. ()

Tosim odpad!

všechny recenze uživatele

POZNÁVÁTE MĚ, MALHORNE??? Vždycky, když Villém Besser ukázal ten svůj půlmetrový úsměv, čekal jsem že se ozve "cink!" Tyhle komunistické sračky vás buď naštvou, nebo pobaví. Co jsem nečekal, byla ospalá nuda a nezájem. No aspoň, že v tomto klenotu socialistického realismu nehrál Rudolf Deyl mladší. Jožka, vracející se domů, zdraví svou rodinu, která pracuje na poli, slovy: "pomáhej Pán Bůh!" To jste trošku nevychytali, soudruzi! :-D ()

Mulosz odpad!

všechny recenze uživatele

Karel Michael Walló byl další zaprodanec poúnorové filmové ideologie, ne však tak obecně známý a dostupný, jeho jméno utkvělo v povědomí výhradně „díky „ filmu „Botostroj“ z roku 1954. Všichni dnes již víme, jak se komunisté stavěli k hodnotám vybudovaných za první republiky, ne jinak tomu bylo i v případě světoznámého šikovného (a taky velmi lidského) podnikatele Tomáše Bati. Ten dostal v tomto snímku na frak maximálním způsobem a došlo k téměř stoprocentnímu překroucení jeho postavy, vlastností a fungování podniku. Na místo moudrého a laskavého člověka z něj film dělá stvůru, která mírou své lidskosti nedosahuje ani té nové továrny, jakožto neživého hmotného statku. Celé toto filmové zobrazení lže, až se mu od huby práší, a mně z něj bylo poměrně nevolno. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Stejnojmenná knižní předloha Svatopluka Turka, jenž byl u Bati v letech 1926–1933 kresličem reklamních plakátů, byla vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx. J. A. Baťa zažaloval autora a nakladatele za úražku na cti, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Žalovaní se hájili tvrzením, že šlo „o dílo literární a nikoliv o klíčový román, ve kterém nikdy nechtěli tvrdit, že stěžejní postavy by se vyznačovaly opovržlivými vlastnostmi a že litují, že kniha vzbudila dojem opačný“. V roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno a žalovaní se vzdali autorských práv ve prospěch firmy Baťa. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. (VN85)
  • Už s prácou na scenári sa tvorcom dostalo exkluzívnej pomoci v podobe nezištne poskytnutého niekoľkomesačného pobytu v Sovietskom zväze a spolupráce s vtedy významnými ruskými filmármi. V Rusku bol potom vtedy podľa scenára natočený vopred dokonca celý skúšobný (niekoľko desiatok minút dlhý) film, aby sa overilo, ako potom bude pôsobiť na československého diváka, ktorému mal byť Baťa a jeho Zlín predstavený ako stelesnenie všetkého kapitalistického zla. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama