Sherlock Holmes: Hra stínů

Nesdílím převládající názor, že pokračování dobrodružství doyleovského hrdiny je slabší než první díl, protože "dvojka" je co do tempa vyváženější než její předchůdce a zároveň si ji lze užít i jako vyprávění, jelikož jsou mnohem lépe distribuovány informace a poskytovány vodítka pro tvorbu hypotéz. Bohužel mnohem více rozšířenější "teorie" o tom, že ve druhých dílech musí být všeho vic, ale málokdy jsou lepší, převládá. Přitom podle jiného přístupu jsou sequely mainstreamových blockbusterů mnohem pozoruhodnější, pokud jsou natáčeny tvůrci s jasně rozpoznatelným rukopisem, protože ti se už jednou (komerčně, kriticky) osvědčili a nemusí se tolik podřizovat studiovým požadavkům. Bezpochyby to platí i pro Guye Ritchieho, který jednak v holmesovsko-watsonovské bromanci víc zdůrazňuje podvratnost v podobě možného queer čtení (čirá travestie!), jednak v nebývale sebereflexivním vyprávění vytváří nesčetné množství - především prostorových - mezer, aby se zaměřil na čirou potěchu ze samotné podstaty detektivní práce - dedukce jako takové. Zároveň se střet dvou dynamických sil vyprávění - Holmese a Moriartyho - otiskuje i do formální stránky snímku, která staví na pnutí dvou různých poetik (poklidného a dynamického, opodstatňující tak užívání zpomalovaček). Není to efektní, jak by si mnozí přáli, ale naopak maximálně efektivní, když i jednotlivé stylistické prvky, které v předchozí části sloužily k ozvláštnění obrazu jedné éry a její převládající filmové podoby, zde důsledně a důmyslně slouží vyprávění (především střidání velikosti záběrů). Konec? Doufám, že ne - chci další kapitolu. (29.12.2011)

Škoda mírné zdlouhavosti příběhu, možná šlo film o dvacet minutek zkrátit a zachovat vysoké tempo po celou dobu. No, i když termín "vysoké tempo" je docela na zvážení, Holmes zde cválá na poníkovi. Mimochodem tohle společně s jeho převlekem za "cokoliv" jsou nejlepší scény ve filmu. Pokud jsem si myslel že jsem se Roberta Downey Jr. přežral, tak mě utvrdil v opaku. Stále je vynikající. Vévodí svému Holmesovi ještě více než v minulém díle. Mimochodem první díl se mi líbil přecejen více. Ale na druhou stranu tomuhle rozhodně dám šanci při opakované projekci. Zatímco první díl se odehrávál jen v kulisách Londýna, bylo trošku jasné, že Londýn by při pokračovaní mohl začít být trošku těsný. Takže se cestuje po Evropě. Při podobných dobrodružstvích mi vždy vytane na mysli jedno jméno Indiana Jones. Ano, již při sledování Tintina bylo jasně vidět, jak nám všem hrdina s kloboukem a bičem moc chybí. Nové pojetí Sherlocka mi nevadí, je zábavné, nesmí se brát nějak přehnaně vážně. 70% (09.01.2012)

|| Scenár: Kieran Mulroney, Michele Mulroney / Podľa námetu: Arthur Conan Doyle | Hudba: Hans Zimmer | Produkcia: Joel Silver, Lionel Wigram, SUsan Downey, Dan Lin | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: Village Roadshow Pictures, Silver Pictures | Rozpočet: 125 miliónov $ | Tržby: 534,848,418 $ || Teraz, keď je už na svete paralelne s americkou filmovou sériou aj novodobé britské seriálové prevedenie, majú Ritchieho Hry tieňou neobyčajne ťažkú prácu ustáť kritiku a podržať si sympatie fanušíkov asi najobľúbenejšieho detektíva fiktívného charakteru. Tá z kráľovstva mu totiž šlape poriadne na päty. Svojou celovečernou štruktúrou má obrovský priestor na prehĺbenie charakterov a vzťahou, a svojské zasadenie do súčastnosti robí dielo divákovy bližším a chápateľnejším. Je veľmi pravdepodobné, že Ritchieho autorská skupina britskú verziu neprehliadla, a pobrala z nej malinké esencie, ktoré sú poznatelné síce len máličko v Tieňohre, ale v porovnaní s filmom z 2009 sú cititeľné. Naopak, seriál s Benedictom Cumberbatchom v hlavnej úlohe z 2010 je dielom vo vlastnom vesmíre, neovplyvnené predošlími spracovaniami. Pravdepodobne ani jeho vznik nebol vyvolaný kôli Ritchieho úspechom, nato boli štrukturálne a prevedením príliž nápadité a šikovné, aby boli vytvorené behom roka. Mimo toho je ale Sherlock Holmes: A Game of Shadows pre mňa lepším dielom od Ritchieho než jednička. Všetko klape, film má tempo, napätie, hudba ladí do filmu neuveriteľným spôsobom (ajkeď Zimmer buď nevedel v akých častiach európy sa budú jednotlivé hudobné formy objavovať, alebo dávajú ešte zložitejší dôvod, prečo sa Don Giovanni hraje v Paríži, a videňský valčík vo Švajčiarsku - tento zámer som neodhalil - no zámer to určite je, pretože motívi sa objavujú pri nástupe jednotlivých miest). Každopádne, choreografia bitiek, akčných a spomalených scén je šikovná, a určite som sa nenudil, ako sa to viackrát stalo u jedničky. Ale nakoniec, a to sa nestíham opakovať: Každý dojem z filmu závisí od aktuálneho fyzicky-psychického stavu diváka. Dnes som bol v pohode, zajtra už možno nie :) (05.05.2012)

Přála jsem si nový pohled na starého, dobrého Sherlocka Holmese. Chtěla jsem zajímavou, nečekanou a neokoukanou zápletku. A k dokonalosti by mi pak stačilo už jen něco, co mi vyrazí dech. Takhle to tady ale nefunguje...Vše je tak nějak stejné jako tenkrát a já nemám být čím překvapena. Měla jsem pocit, že se dívám na pokus o vylepšení prvního dílu. Často jsem měla co dělat, abych udržela svoji pozornost u filmu. Některé dialogy mi přišly zcela zbytečné. Zachraňuje to fantastická atmosféra a silní herci. Vyzdvihnout musím hlavně těch pár minut ve vlaku a dokonalý útěk lesem. Konec mi alespoň přinesl úsměv. 3,5* (16.01.2012)

Pokračovanie sa nesie presne v duchu prvého dielu, vizuálne nabitý a ukecaný a aj kvalitatívne je na rovnakej úrovni. holmes je stále rovnako rýchly i múdry a niekedy mám pocit, že múdrejšieho detektíva nám ešte boh nezoslal. Na to, že takmer nespí, má rád alkohol a koku, mu to myslí neskutočne. Akčné scény výborné, humor celkom fajn, dobre to poháňa hudba Hanza Zimmera, ale napriek tomu som mal sem tam pocit, že je to tak trochu o ničom. V scéne prechodu cez hranice moje srdce zaplesalo, maestro Zimmer vzdal hold Morriconemu a skladbu Two mules for sister Sara http://youtu.be/Yl6DA1YDGcc nahral a zmodernizoval nanovohttp://youtu.be/Ah-KrvcwJkY Aj vďaka tejto maličkosti som sa nakoniec priklonil k štyrom slabším hviezdam. 70%. (19.07.2012)