Půlnoc v Paříži

"Allenova komedie na jednu stranu vytváří únikový virtuální prostor, kde se uskutečňují sny, ale zároveň nás z tohoto snění neustále vyvádí tím, že si z něj sebevědomě dělá legraci. Vytváří tak požitkářské univerzum, do kterého je možné se schovat a zároveň se mu posmívat. Přesně v tomhle duchu…" více

"Od Sóĺokapra (2006) je to poprvé, co Woody Allen natočil "lehkou", zábavnou hříčku - a samozřejmě platí, že i v případě téhle romantické fantazie jde o pokračování allenovského existenciálního dramatu jinými, komediálními prostředky." více

"V prípade problémov s identifikáciou niektorých osobností či narážok na ich tvorbu Polnoc v Paríži stále funguje aj ako romantická komédia. Protagonisti nie sú cukríkové stereotypy, ale malí ľudia so sympatickými aj menej sympatickými kvalitami a svoje srdcové záležitosti riešia podobne ako asi…" více

"Půlnoc v Paříži se sice mírní liší od jeho předchozí tvorby, tato odchylka ale rozhodně není na škodu. Naopak je dobré vědět, že Woody Allen pořád ví, jak na to, aby jeho film působil nově, i když si vybírá tak tuctové téma. Tím, jak svůj film sestavuje dohromady, jaké postavy přivádí na scénu,…" více

"Film nakrútený s láskou k mestu umelcov má však podľa mojej mienky malú chybičku krásy, najmä v prvej polovici, je príliš uvravený, neskôr sú dialógy vtipnejšie a zmysluplnejšie takže priaznivé vyznenie snímky nenaštrbia. Kto má rád romantiku, sem - tam uvažuje nad sebou, kam sa to vlastne uberá,…" více

"A přestože se na konci dramatický oblouk bortí pod nánosem nostalgie a komediální stránka je spíš šarmantně povznášející než vtipná, v době 3D blockbusterů a facebookových statusů je Půlnoc v Paříži kouzelný anachronismus, ručně psaný milostný dopis, který divák čte se stejnou láskou, s jakou ho…" více

"Woodyho lehký kousek ubíhá svižně jako song od Cola Portera. Jeho vtipy nejsou zas tak subtilní, ale fungují. Jeho postavy jsou napsaná spíš jako skeče, ale jsou výrazné. Romantika s nádechem melancholie se vyskytuje všude kolem, takže Allen dokáže být nostalgický i ve filmu varujícím před…" více

"Allen, který se před kamerou objevil naposledy před pěti lety v Sólokapru, tak zprostředkovaně prožívá svou hereckou renesanci. Owen Wilson paroduje svého stařičkého režiséra a tahle role mu náramně vychází. Woody Allen omládne a vyráží dokonce i na kankán do kabaretu." více

"I v jiných sférách Allen v podstatě baví po celou dobu. Moc příjemný je už začátek, kdy se za zvuků typického jazzíku asi minutu a půl pouze kocháme těmi nejkrásnějšími obrázky, které Paříž nabízí. Podobně fajn je i celý další zbytek snímku. Vtipy jsou roztomilé a neprvoplánové, vše podmalovává už…" více

"A zázrakem je v podstatě i Allenův snímek, který kamerou z Paříže a jejích křivolakých uliček vyabstrahoval ducha místa do poslední kapičky. Ale nejen proto. Třebaže ani tentokrát newyorský hyperaktiv netrápí diváka žádnými honosnými problémy a v podstatě se jen snaží s nadsázkou sobě vlastní skrze…" více

"Půlnoc v Paříži přináší fanouškům kromě dlouho odkládaného potěšení z typického allenovského humoru také dobrou zprávou, že ani na stará kolena nedokázala životní skepse připravit Woodyho o prosté potěšení ze hry. Ukázalo se, že autorova radost ze života má přece jen stabilnější základy, než se…" více

"Půlnoc v Paříži tak nabízí elegantní souhrou originálního námětu, jenž nebyl zcela propálen, přesvědčivého hereckého obsazení, ověřeného allenovského řemesla (jazzík se nikdy neoposlouchá) a nadčasových myšlenek v chytlavém romantickém příběhu. U mě dobrý." více

"Poslední má rada je vlastně další zvláštností Půlnoci v Paříži. Má obrovský talent vzdělávat. Ne však jako některé normalizační fláky, spíš nenásilně. Zhlédnete film a stejně jako v mém případě si řeknete: „No jo, ale kdo to byl Man Ray?“ A už hledáte na internetu a hrabete se v gramodeskách vaší…" více

"Rovina cestování časem ale paradoxně není využitá tak, jak by se možná na první pohled očekávalo. Výlety do minulosti fungují především jako katalyzátor událostí odehrávajících se v současnosti…" více