poster

Půlnoc v Paříži

  • USA

    Midnight in Paris

  • Španělsko

    Midnight in Paris

  • Slovensko

    Polnoc v Paríži

Komedie / Romantický / Fantasy

USA / Španělsko, 2011, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cervenak
    **

    Toto mi hrubo nesadlo. Teatrálne, ťažkopádne zrežírované, slabo zahraté (okrem zábavného Adriena Dalího), v romantickej línii triviálne, klišoidné a nepresvedčivé. Celkovo hrozne neúprimné, povrchné a prázdne. Oscarové nominácie považujem za omyl.(18.3.2012)

  • Matty
    ****

    Popocházení a posedávání po Paříži, jak ji vidí Allen, je v prvé řadě příjemné. Naštěstí bez nesnesitelné nasládlosti a s ochotou přiznat, že líbivý žánrový povrch jen skýtá útočiště šavlozubé mrše jménem život. Vyznání lásky bývalému intelektuálnímu a uměleckému středobodu Evropy si počínaje pohlednicovou předehrou říká o srovnání s Manhattanem, natočeným ovšem v době, kdy byly Allenovy vtipy vybroušenější a poznání, k nimž docházel, skeptičtější. Společné mají oba filmy schopnost přimět vás vzít tenhle idealizovaný portrét velkoměsta za svůj a konkrétně v tomto případě po skončení projekce zasněně pronést „Paris, je t'aime“. Owen Wilson se do Allena „přehrál“ nečekaně hladce, v souladu s rozesmívacím potenciálem své tváře ubral na intelektualismu a přidal na – rozumně krocených – grimasách. Oproti průtokovým romantickým komediím je Půlnoc v Paříži uvědomělejší a stylem umírněnější (herci se v dlouhých záběrech hezky nachodili), pouze zesílila mé obavy, že Allen buďto definitivně rezignoval na snahu natočit ambicióznější film s více významovými vrstvami a promyšlenější narací, nebo mu jednoduše došly náměty rozpracovatelné nad rámec milé anekdoty. 80% Apendix: Nejvíce pobavilo setkání se surrealisty (kouzelně excitovaný Brody) a ujištění, že Buňuelovi trvalo strávit výchozí situaci Anděla zkázy zhruba stejně dlouho (cca 30 let), jak bude pochopení jeho satiry trvat nepřipravenému divákovi. Zajímavé komentáře: DaViD´82, FlyBoy, Vančura(29.9.2011)

  • Zíza
    ****

    Řekla bych, ne, jsem si jistá, že tohle je můj první film od Woody Allena. Tudíž jsem nevěděla, co mám čekat, ale to, co jsem dostala, bylo zkonzumováno a vyšlo z toho docela spokojené a najezené bříško. Paříž, město, kde mi bylo krásně, Ztracená generace a poselství, které nese film - to všechno udělalo chutný celek. Navíc Owen nebyl špatný, i když v některých kecacích částech bych prostě raději viděla někoho jiného, nevím, jestli "erudovaného" je to správné slovo. Film plný umění a myšlenek na minulost. Zřejmě není nad to žít v přítomnosti.(26.2.2012)

  • Rob Roy
    ***

    Jedna z těch Woodyho příjemnějších jednohubek. Vadí mi, že je to čím dál větší divadlo, chtělo by to trochu rozhýbat. Owen Wilson a Marion Cotillard moc fajn. A teď čekám na akci s Eisenbergem, to by po pár letech snad mohla být opravdová pecka. 70%.(27.11.2011)

  • Mr.Apache
    ***

    "Woody Allen mi navrhl, abych hrál sám sebe v Annie Hall. Nabízeli mi třicet tisíc dolarů za dva dny práce, ale musel bych zůstat týden v New Yorku. Po určitém váhání jsem odmítl. Nakonec hrál sám sebe Mac Luhan v hale kina. Později jsem ten film viděl a vůbec se mi nelíbil." (Z autobiografie Luise Buňuela - "Do posledního dechu".) ... Půlnoc v Paříži je milý, ale přece jen trochu povrchní film, a Buňuel je v něm ztvárněn takovým způsobem, že jsem uvažoval, zda nejde o Woodyho pomstu. Odhlédneme-li od tohoto malého problému, dokázal Woody celkově překvapit, protože je to na jeho poměry docela fantasy (jak správně podotýká žánrová kolonka). Počáteční okouzlení se bohužel časem tak nějak rozplizne - zvláště ke konci, kdy přichází další skok do dalších "lepších" časů. Je sice nabíledni co tím chtěl autor sdělit, bohužel to jde na úkor původně pozitivního dojmu z viděného. Zdá se, že Woody nezvládl úplně dobře využít potenciál vlastního námětu. Možná to bude i tím, že na to, jak si děj zalidnil tolika slavnými pijáky, pije on sám až příliš střídmě. Přesto doporučuji všem Woodyho příznivcům, zájemcům o historii umění a samozřejmě ctitelům francouzského hlavního města. Škoda, že Henry Miller přišel do Paříže až těsně po zde vypíchnutých zlatých obdobích. Určitě by bylo zajímavé sledovat, jak se Woody vypořádává se všemi těmi filckami, kapavkou a syfilidou, které ve svém komentu vzývá pan verbal.(4.8.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace