Gorily v mlze

Krásný film, který má co říci i dnes. Dian Fossey je opravodvá legenda v boji za práva zvířat a tenhle film ji vzdává hold velmi důstojně zejména díky jako vždy skvělé Sigourney Weaver a úžasně věrohodné práci s gorilami při natáčení. I slzička ukápla a kudla v kapse se otvírala, když jsem viděl ty ohavnosti, které je člověk schopen udělat zvířatům (navíc tak nádherným a tak moc podobným lidem) jen kvůli nějaké trofeji. (HD, orig.) (22.10.2018)

Ty jo, tak jestli takle vostrá byla i skutečná Diana, tak klobouk dolů. Takle se na ně musí, na ty neposlušný pytláky, pro který není problém vyvraždit celou gorilí smečku. Sigourney si to asi hodně užívala, páč mi přišlo, že ve většině scén fakt seděla vedle vopravdickejch goril a né jen u nějakejch kožešin, takže za tohle obrovskej respekt. Já bych si teda vedle gorilího samce nesednul, ani kdyby měl v ruce brčko a v druhý pifko. Zajímavá byla slovní přestřelka mezi ní a ministrem(nebo co to bylo za týpka). Vona samozřejmě jen opice, opice a von zase, že když se prodá jedno mládě do ZOO, tak z toho budou prachy = jídlo pro celkem dost černoušků. Tak kde je pravda? :o). Tímhle stajlem jakým se člověk stará o přežití zvířat to jednou dopadne tak, že na světě budou jen komáři a spousta černochů :o). Takže se už vlastně nemůžu dočkat budoucnosti... Jo a ještě bylo zajímavý ten samej den vidět Siguorney ve Vetřelci, takovej zajímavej kontrast. (26.07.2017)

Herečka Sigourney Weaver a její její herecký výkon povyšuje film nad průměr. Protože to zahrála opravdu krásně a perfektně se ztotožnila s postavou. Malinko odbočím od filmu. Dian Fosseyová správně pochopila jak je křehký svět horských goril a jestli s tím nikdo nic neudělá tak za pár let by tady pravděpodobně žádný nebyl. Je to smutné, ale je to tak. Díky, že se najdou vždycky lidé, kteří vzácné druhy zvířat chrání, aby úplně nezmizely. Touhu mít vzácný kožich nebo vycpanou opici nemůže mít civilizovaný člověk. Snad si ani neuvědomuje, co to pro zvíře obnáší. V každém případě fakt, že zachránila spousty horských goril, je obdivuhodný. Co na tom, že byla výrazně excentrická a trochu podivínská osobnost. Důležité je, že vůbec byla Dian Fosseyová. Její příběh na mě zapůsobil plnou silou. (02.01.2011)

Občas jsem měl pocit, že Dian Foessey z těch goril trošku šibalo, ale ono se není čemu divit, mě třeba šibe hodně a nemusím na to mít ani gorily. Rozhodně se, ale nechci Dian Foessey nějak posmívat, naopak, kdybych pro záchranu zvířat dokázal alespoň 10% toho, co ona, možná bych pak měl, alespoň malý právo něco říkat, takhle nezbývá, než držet hubu a podobný lidi jen tiše obdivovat. Držet hubu však rozhodně nemusím při zdejším hodnocení filmů / i když by se to některým kritikům mých komentářů asi líbilo, vid skautíku a další ,ale smolíček / a tak s radostí v duši, s panákem na stole a s nadšením sobě vlastním píšu, že mám chuť si jít sednout někam do mlhy v Africe a tiše doufat, že si mě jednoho dne najde krásná a nesmírně talentovaná herečka jménem Sigourney Weaver a bude mě považovat za gorilu a když se to nepovede, tak se seberu, odletím zpátky a budu se snažit, abych měl stejně tak čistou a nezkaženou duši jako tyhle užásný a vznešený zvířata. Smutná krása na kterou nikdy nezapomenu. (24.03.2009)

V době premiéry jsem byl z Goril rozladěn a zmaten (začíná to docela příjemně, ale proč ten brutální a smutnej závěr, proč ta ženská ke konci dělá tak šílené věci, že vlastně nevím, jestli ji vůbec mám mít rád, a proč mi pořádně nevysvětlili, jestli víc záleží na vymírajících opicích nebo na hladovějících Afričanech? myslelo si dítě ve mně, uvyklé ideově nalajnované bolševické kinematografii), ale zůstaly mi zaseknuté v paměti jako máloco z konce osmdesátek; po letošním vánočním repete (z DVD pořízeného na popud mé dobré ženy, která film chtěla ukázat dětem) musím hluboce smeknout. Už jen ta absurdní představa, že by dneska někdo vzal hollywoodskou hvězdu na vrcholu slávy, odvezl ji do afrického pralesa, vyšlapal s ní, s šestičlenným štábem a s metráky techniky na zádech bůhvíkolik kilometrů do chatrné horské chajdy a začal tam točit scény zahrnující osobní interakce mezi dotyčnou superstar a občas pěkně rozběsněnými dvousetkilovými primáty, a to všechno jenom proto, aby vznikl portrét jakési podezřelé, před pár lety zamordované ekofašistky se všemi těmi nehollywoodskostmi a nejednoznačnostmi, o kterých píšu v úvodu… V tomhle smyslu představují Gorily obrovský kus nadstandardně poctivé práce a vůbec nezáleží na tom, jestli byla skutečná Dian ještě daleko větší exot. (A ano, běžel jsem si po filmu najít, jak jsou na tom Gorillae beringei beringei se stavy dneska, a potěšilo mě, že daleko líp než tenkrát.) (05.01.2017)