Režie:
Lenka WimmerováScénář:
Alexandra BerkováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Lumír HrmaHrají:
Klára Melíšková, Hana Maciuchová, Bořivoj Navrátil, Petra Špalková, Jaroslav Plesl, Zdena Hadrbolcová, Kristýna Frejová, Lubor Šplíchal, Jitka Ježková, Pavel Řezníček, Jan Vondráček (více)Obsahy(1)
Hořkou komedii o tom, jak těžké bývá odpustit rodičům jejich starostlivost, výčitky nebo nenaplněná očekávání, natočila v ostravské produkci ČT režisérka Lenka Wimmerová. To, co bývá v pozadí, můžeme odhadovat i tentokrát – je to prázdnota v jejich vlastním životě po odchodu dětí z domova, nebo rozčarování z vlastního nevydařeného manželství? Hlavní hrdinka Ivana (K. Melíšková) bydlí sama, bez muže a bez dcery, která je v zahraničí. Trpí nespavostí, jen stěží se jí daří odpoutat se od rodinných křivd i vlastních životních proher. Její dva sourozenci Maruška (P. Špalková) a Olin (J. Plesl) žijí ve velké vile s rodiči. Otec (B. Navrátil) je starý, nemocný, na svoji bývalou kariéru klavíristy dnes už jen vzpomíná. Matka (H. Maciuchová) balancuje často na hraně mezi láskou k manželovi a vztahem k dětem. Faleš, manipulace, teatrálnost aj., jsou její dominantní rysy, i když některé její projevy začneme možná v průběhu děje vnímat s větším porozuměním. Podstatné jsou tři stěžejní okamžiky – tři rodinná setkání (narozeniny otce, pohřeb otce, pohřeb matky), během nichž se vztahy vyhrotí, obnaží a posléze uvolní, osvobodí… Televizní film natočený podle scénáře Alexandry Berkové je také o tom, jak mnoho dobrého či zlého v naší vzájemnosti způsobí úporná snaha udržet alespoň zdání dobrých rodinných vztahů. Láskyplný teror, jehož se obě strany vzájemně dopouštějí, způsobuje, že staré křivdy vyplouvají na povrch i v okamžicích, kdy všichni touží po klidu a smíření. (Česká televize)
(více)Recenze (51)
Mistrovsky podaná analýza porouchaných, ale také se současně napravujících a léčících duší. Alexandra Berková se domohla uměleckých výšin, které režisérka Wimmerová dále rozvinula a výborní herci a herečky dotvrdily. Nejvíce mne upoutaly Melíšková a Maciuchová. Podobné obrazy poučené vzdělávají v lásce, pochopení a pokoře. Všichni jsme jen lidé. Mikrosvět televizní inscenace k takovému (sebe)poznání vybízí. ()
Dusné rodinné drama, nikoli nezajímavě koncipované, ale přece jen v lecčems pouze útržkovité. Některé postavy nemají tolik prostoru, kolik by divák, vzhledem k načrtnutým vztahům mezi jednotlivými aktéry, tak nějak očekával (Olin, Maruška). Přesto platí, že zejména Hana Maciuchová sehrála svou hysterickou a frustrovanou matku se všemi mistrovskými finesami, které této roli náleží. Škoda, že od té doby před kamerou už nedostala podobně zajímavou příležitost. ()
Dramaturgicky i scenáristicky nevyrovnaná a tým pádom podchvíľou nefungujúca mozaika, ktorá sa zameriava na príliš mnoho postáv, čo vo výsledku príbehu neprospieva, ale naopak mu ubližuje. Výsledok pod vplyvom uvedeného posobí ako preplnené rodinné album bez jedinej príjemnej spomienky, bez náznaku pozitívnej emócie. Napriek tomu ide "aspoň" o stopercentnú hereckú záležitosť - asi chodíme s pani režisérkou do rovnakých divadel. Nech žije Dlouhé Zábradlí v Dejvicích. ()
Film na pomezí psychologického a psychopatického. Všechno bylo zdánlivě divné, protože to bylo nevyřčené. Vzduch se pak nečekaně pročistil, stejně tak všichni tři sourozenci. Z černé se stala paleta mnoha odstínů barev. Excelentně a přirozeně hrála Hana Maciuchová, její teatrální úlety mi naháněly husí kůži. V těsném závěsu byla hlavní hrdinka a její sestra. ()
Figur tam bylo jak na orloji, ale v podstatě příběh o ničem. Ústřední rodinka byla pěkná výstavní přehlídka psychopatů, nechtěla bych být jejím členem. Ale musím zase uznat, že Maciuchová byla přesvědčivá. Pro zajímavost: Vila, ve které se odehrávaly rodinné scénky, se nachází v Hýskově a natáčely se zde také třeba filmy jako Saturnin a Všichni moji blízcí. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (2)
- Film byl oceněn cenou Elsa za nejlepší původní televizní dramatický pořad. (Olík)
- Natáčelo se v Hýskově v rodinné vile v ulice Školní 188 a v Hradci Králové, kde štáb navštívil Gymnázium J.K.Tyla, Galerii moderního umění, Tylovo nábřeží, Masarykovo náměstí a ulici V Lipkách, a v Pardubicích, konkrétně na místním hřbitově. (alonsanfan)
Související novinky
Brno na týden ožije festivalem Cinema Mundi
Přemýšlíte, co s načatým březnovým večerem? Chcete si rozšířit své obzory, potkat se se zajímavými lidmi a načerpat atmosféru různých koutů světa? Mezinárodní filmový festival Cinema Mundi představí… (více)
Reklama