告白
Confessions
Režie:
Tecuja NakašimaScénář:
Tecuja NakašimaHudba:
Tojohiko KanahašiHrají:
Takako Macu, Jošino Kimura, Masaki Okada, Ai Hašimoto, Mana Ašida, Jukito Nišii, Hirofumi Arai, Juiko Karija, Maaja Kondó, Rena Nónen, Kaoru Fudžiwara (více)Obsahy(1)
Yuko Moriguchi je učitelkou na střední škole. Její život se zhroutí poté, co je její čtyřletá dcera nalezena mrtvá v bazéně. Yuko časem zjistí, že se nemuselo jednat o nešťastou nehodu, ale že její dcerka mohla být zavražděna dvěma studenty, které shodou okolností sama vyučuje. Rozhodne se školu opustit, ale ještě předtím se třídě přizná, že viníky rozhodně nehodlá nechat nepotrestané. Šokující drama z prostředí japonské školy podle stejnojmenného románu Kanae Minato. (Sesshoumaru)
(více)Recenze (286)
Film o následkoch zlej výchovy, respektíve nevýchovy a tiež o tom, akú hroznú reakciu vyvolá zločin, ktorým je smrť malého dieťaťa. Nad obsahom by sa mali zamyslieť hlavne rodičia. Okrem toho si myslím, že učiteľka nejednala správne. Tým, že sa pomstila vrahom svojej dcérky, sa vlastne stala takou, akými boli aj oni. Ale to je Japonsko - pomsta, krutosť, neláskovasť, odplata, iste, nie však všade. Žiaľ, to už je ale aj u nás... ()
Snímka režiséra Tetsuyu Nakashimu z roku 2010 predstavuje vycibrený príbeh o pomste učiteľky Yuky Moriguchi (Takako Matsu) v prostredí jednej strednej školy. Film, vychádzajúci z knižnej predlohy spisovateľky Kanae Minato, sa však dotýka aj tém spravodlivosti, materstva, šikany, manipulácie, pocitu viny, menejcennosti či snahy za akúkoľvek cenu zaujať, pričom ich prepája do viac než zvládnutého komplexného celku. Spôsob rozprávania príbehu má podobu priznaní jednotlivých postáv, čo síce môže miestami pôsobiť chaoticky, ale v konečnom dôsledku vytvára zaujímavo pôsobiacu mozaiku, v rámci ktorej do seba všetky skutočnosti takmer majstrovsky zapadajú. Takto zvolený spôsob rozprávania zároveň umožňuje vyniknúť postavám, ktorých sa týka, pričom môžu byť dostatočne rozpovedané a ozrejmené motivácie ich činov, nech už boli alebo sú akékoľvek. Rovnako tak umožňuje nahliadnuť na konkrétne postavy a ich povahové rysy a deviácie zblízka. Film takto tiež pracuje aj s aspektom psychológie, ktorá v kontexte príbehu ako celku zohráva dôležitú úlohu. Dej so sebou rovnako prináša aj viacero zvratov. Nakashimov film diváka osloví predovšetkým svojím príbehom. Veľkú zásluhu na tom, aký dojem zanecháva, však má aj technické spracovanie snímky - obzvlášť kamera, strih a práca so zvukom, respektíve s hudbou. Veľká časť jednotlivých výpovedí je koncipovaná formou statických záberov a dynamického strihu, čo síce na prvý pohľad môže pôsobiť nekompatibilne, ale v praxi vynikajúco funguje. Filmovému deju to umožňuje rýchlo sa posúvať vpred a vyhýbať sa hluchým miestam. Čo sa týka uplatnenia hudby, tá je prítomná vo väčšine scén a dobre dopĺňa celkovú atmosféru, čomu pomáha aj zvolený výber skladieb. Kokuhaku je predovšetkým filmom o pomste. Vo svojom vnútri toho však ukrýva oveľa viac a prostredníctvom dobre napísaného príbehu a zaujímavých postáv predstavuje pozoruhodný a pozoruhodne mrazivý psychologicko-dramatický thriller, ktorý je z veľkej časti aj pohľadom na problematiku zločinu a trestu. ()
Technicky vyspělé, ale vymykající se mainstreamu. ()
Vizuálně vybroušený a zároveň chytrý (ač poněkud morbidní a hodně krvavý) psychothriller pojatý formou zpovědí několika lidí, v nichž se dozvídáme jejich zvrácené činy a motivy,jak se postupně ukazují v rámci celkové zápletky. Originální, provokativní, na poměry žánru přemýšlivý a hlavně skvěle vypadající japonský snímek, který lze opravdu doporučit. ()
Mít tento film tak o půl hodinu míň, tak dám 4.* ()
Snaží sa to hrať na Parka a predsa len Park to nie je, no zato si to získava vlastný podobný štýl. To čo však na tomto filme vadí, je (sú) prehnané množstvo spomalených záberov a to, že to miestami vyzeralo oko ohromne dlhý videoklip (čítam, že nie som jediný tohto názoru), ktoré film degradujú o stupeň nižšie. Avšak to čo ho vyzdvihuje (a zachraňuje) je spôsob vyprávania. V podstate rozprávanie z pohľadu viacerých aktérov s návratmi k udalostiam, kde často vidím koniec a postupne sa dozvedáme čo k nemu viedlo(memento efekt) a ako to do seba pekne zapadá ako puzzlíky. A práve toto vyprávanie stačí na to aby film dvíhalo k výšinám piatich hviezd. Takže také lepšie 4. Kecám :)! 5. ()
shake z pomsty, emocí, potu, krve a slz.... nadčasový, dech beroucí filmek, skvělá kamera, hudební romance, skvělé všechno! ()
Šokující to rozhodně je, ale určitě ne drama. Hudba byla tak otřesná, jako kdyby někdo naházel do kytary hřebíky. A co se hereckých výkonů týče, škoda mluvit, pořád se jenom nesmyslně žvanilo. Zajímá mě, jestli je předloha podobně hrozná. Dávám jednu hvězdu za toho opičáka, co si přestal stříhat nehty. ()
Tajemství ukryto v mléku. Opravdu to mléko učitelka infikovala virem HIV, anebo to byla pouhá lež? Celý snímek je jedna velká psychologická hra na kočku a myš, jejíž podstata se odhalí až v samém velkolepém závěru. Moment, kdy se bestiálnímu, šílenému chlapci vlivem psychické trýzně spustí krev z nosu byl dechberoucí. Byl to sice jen detail, ale i tento detail posadil v mých očích celému strašlivému závěrečnému rozuzlení korunu na jeho imaginární hlavu. Silná podívaná. ()
Vizuální orgie s klasicky japonsky ujetým obsahem. ()
Velmi dobře natočený a zahraný mysteri-drama,ikdyž to chvílemi jednostrané vyprávění může nudit.Japonské snímky z prostředí škol jsou vždy opravdu hodně bezcitné a přitom lákavé.Tento je pouze mírným odvarem daleko krutějších her,ale z jiného soudku a zaměření. ()
Je to skvěle rozehraná partie o pomstě. Nikdy nevíte co bude dál a stále se dovídáte nové informace o tom jak to bylo. Kecám. ()
Hrůzyplná EMO bláznivina. Jen tak dál... ()
Kvalitne psycho o takmer dokonalej pomste. Na moj vkus bol film mierne natiahnuty a velmi by mu pomohlo prestrihanie na nejakych 90 minut. Obsahovo sa mi zdal mierne prepchaty "udalostami". Nic to vsak neubera kvalite obsahu a vynikajucemu zaveru filmu. Na kvalite snimku sa vyrazne podpisal velmi dobry soundtrack s este lepsou kamerou ktora len dotvarala ponuru atmosferu. Davam tomu 4 1/2 hviezdicky (85%). Tych 5* to nema. Tie si odkladam na vacsie azijske ryby... ()
Pomalé tempo, děsivě zdlouhavé, pro mne nepříjemný způsob podání, statické. Ale!!! Velmi silný příběh. Rovněž mladí herci se vytáhli. Nezbývá než ohodnotit alespoň toto, když už to scénáristi tak nedobře vymysleli.2013041610316/10635 ()
Psychologický teror na entú, dobre podmazaný spomaľovačkami a fantastickou záverečnou scénou. Len dúfam, že sa USA nechytí nejakého zbytočného remaku. ()
Dlouho jsem tenhle film odkladal, ale neco tak SILNEHO od prvnich minut a stale gradujici az na samotny konec, prolozeny jeste skvelou hudbou jsem opravdu necekal !!! Wow... 90% ()
Není to ani špatný, ale ani dobrý. Je to zvrácený. Učitelka, která dětem nakuká, že vrahům své dcery přimíchá krev nakaženou AIDS, ale ve skutečnosti to není pravda a jen si hrála s jejich psychikou. Tohle dokážou opravdu vymyslet jen japonci. Ale je to zase rozdílné od toho, co vidíme od amerických kamarádů a díky tomu je to něco nového a originálního. ()
Dobře promyšlená pomsta. ()
Celkem zvláštní film, vyprávěný zvláštní formou pomocí svědectví různých postav. Vše se točí kolem toho, že učitelce na střední škole jménem Yuko Koriguchi někdo zabil čtyřletou dceru, a ona o tom vypravuje svým hlučným a neposlušným studentům. Nejprve jim oznamuje, že před jarními prázdninami rezignuje. Otec její HIV pozitivní dcery Manami byl nemocný, a proto vodila dceru do školy s sebou. Jednoho dne byla Manami nalezena utopena ve školním bazénu. Yuko si je jistá, že to spáchali dva studenti v její třídě - Student "A" a Student "B". Yuko našla u své dcery malou peněženku se zajíčkem, která jí nepatřila. Proto obvinila svého studenta Shuya Watanebe, Studenta "A", který se poté okamžitě přizná k zabití Manami a začne toho litovat. Ale Yuko jej poté ihned zesměšní se slovy, že si dělala srandu. Yuko odhalí identitu obou studentů a vysvětluje, že nezletilí jsou chráněni zákonem z roku 1947. A proto věří tomu, že jim musí dát lekci tím, že je přiměje napravit jejich chyby. Sdělí jim, že vstříkla krev Manamiho otce, nakaženou HIV, do krabic od mléka obou studentů. Do této chvíle to vypadalo jasně, to by ale nesměl tento film být "mysteriózní". Po zbytek filmu sledujeme důsledky toho, co řekla Yuko a také události před přiznáním prostřednictvím vyprávění v podání Yuko a také tří jejich studentů - A, B a holky jménem Mizuki, a tady začíná pořádný guláš. Naoki Shimomura neboli Student B, se začne uzavírat sám do sebe, protože věří tomu, že byl skutečně nakažen HIV. Jeho matka si uvědomuje, že její syn byl zapleten do vraždy Manami a tak se rozhodne spáchat vraždu-sebevraždu, aby je oba osvobodila od jejich útrap. Dojde k zápasu mezi matkou a synem, při kterém Naoki zabije svou matku a policie jej zatkne, takže se z něj stal dvojnásobný vrah. Mezitím Shuya vysvětluje, že jej jeho matka zneužila před svým odjezdem, aby se mohla věnovat své vědecké kariéře. To, že jej odpustila vedlo Shuyu k tomu, že vyráběl různá nebezpečná zařízení, např. peněženku proti zlodějům, která při otevření dala elektrický výboj, až po bombu, která se dala odpálit z dálky. Tím se Naoki snažil svou matku zaujmout, stejně tak jako zabíjením a pitváním zvířat a natáčením si toho. Shuyův vynález elektrické peněženky proti zlodějům mu přinesl vědecké ocenění, ale na titulky se to nedostalo, protože pozornost médií odvedla "Šílená vražda". Rozhodnul se s pomocí Naokiho na někom peněženku vyzkoušet - samozřejmě na malé Manami. Po otevření peněženky upadla Manami do bezvědomí a Shuya si myslel, že je mrtvá, ale nasraný Naoki jí hodil do bazénu, kde se utopila. Tím dokázal, že on je skutečným vrahem. Spolužačka Mizuki říká Shuyovi, že Yuko lhala o kontaminovaném mléce, protože takhle se přece virus HIV nepřenáší. Mizuki se mu přizná, že se ztotožňuje s dívkou z případu "Lunacy Murder", která otrávila své rodiče. Ti dva to spolu dají dohromady, ale Shuya zabije krásnou Mizuki po konfrontaci kvůli jeho "komplexu opuštěnosti". Shuya navštíví univerzitu, kde pracuje jeho matka a doufá, že se s ní znovu sejde, místo toho zjistí, že se znovu vdala. A tak nastraží bombu v kufru ve své škole, kde se má konat slavnostní promoce, při které Shuya pronáší projev. Snaží se odpálit bombu pomocí mobilního telefonu, ale ta jaksi nevybuchuje. A tak zavolá Shuyovi Yuko, která mu vše pěkně vysvětlí a tím odhalí svou perfektní pomstu za smrt své dcery. Její závěrečná slova "Dělám si legraci" dala tomuto filmu pořádný konec. Myslím si, že to mohlo být zpracováno lepší a srozumitelnější formou, že tam nemusela neustále hrát nějaká hudba ve zpomalených záběrech, což tomuto filmu podle mě uškodilo. Příběh dobrý, ale prezentace nebyla zrovna divácky přívětivá, ale možná jsem jen tupý a nedokážu poznat to pravé "umění". () (méně) (více)